Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Gustave Courbet
Realismus  
Díla:
Bonjour, Monsieur Courbet
Chrti hraběte de Choiseula
Kytice aster
Portrét Jo, krásné Irky
Portrét umělce (Muž s dýmkou)
Portrét umělce (Zraněný muž)
Původ světa
Spánek
Západ slunce na Ženevském jezeře
Žena s bílými punčochami
Žena s papouškem
Žena ve vlnách
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1819 - †  1877, Francie, 

Francouzský malíř Jean Désiré Gustave Courbet se narodil 10. června roku 1819 v Ornans do poměrně bohaté rodiny statkáře. Původně měl na přání svého otce studovat práva, nicméně když pak Courbet v roce 1839 do Paříže opravdu odešel, ani ho nenapadlo studovat práva. Protože se vždycky řídil tím, co sám chtěl, nechal se hned zapsat do malířského ateliéru, kde však nevydržel dlouho, protože cítil, že daleko více mu dá studium a kopírování starých mistrů v Louvre než suchopárná teorie jeho učitelů.

Courbet je považován za zakladatele realismu. Novým tématem v obrazu ‚Dobrý den, pane Courbete‘ zcela zlomil tradice Salonu a postavil zeď mezi přikrášleným oficiálním uměním a čistotou a svobodou realismu. V tomto obraze Courbet popsal událost z května 1854, kdy přišel do Montpellieru jako host Alfreda Bruyase, významného patrona a sběratele umění. Courbet namaloval sám sebe s holí a batohem v okamžiku, kdy se na cestě setkal se svým hostitelem, jeho sluhou a psem. Courbetovo téma a zpracování obrazu, namalované zcela realisticky, zapříčinilo velkou vlnu kritiky na pařížské Světové výstavě v roce 1855. Courbet si tedy otevřel vlastní pavilon, ve kterém vystavoval pouze vlastní obrazy a nemusel se tedy podřizovat žádné autoritě. Tímto svým gestem se Courbet stal vůdčí osobností nového umění, které bylo osvobozené od svazujících akademických tradic.

Ve svém obratu k ničím nepřikrášlené přírodě okolního světa měl Courbet vliv na umění Edouarda Maneta a dalších impresionistů. Jeho motto ‚Maluj co vidíš, co cítíš a co chceš‘ bylo ihned impresionisty přijato za vlastní, stejně jako Courbetova paleta lehkých a jasných barev.

Courbet spojoval svoje myšlenky realismu v umění s myšlenkou rovnoprávnosti ve společnosti. Měl celou řadu nadšených posluchačů a napsal i několik politicky motivovaných esejí a pojednání. Courbet bojoval proti jakékoliv nesvobodě ve společnosti a v umění a 14. dubna 1870 založil Sdružení umělců (Fédération des artistes), které mělo bojovat proti cenzuře v umění. Když pak Courbet navíc odmítnul kříž Čestné legie, který mu nabídnul Napoleon III., stal se ihned hrdinou mnoha odpůrců tehdejšího režimu.

V roce 1871 byl Courbet v revoluční Paříži komunou ustanoven správcem všech pařížských muzeí a měl zabránit jejich rabování. Ze své pozice byl také zodpovědný za zbourání oslavného sloupu na náměstí Vendôme, které však soudní dvůr ve Versailles odsoudil a 2. září 1871 potrestal Courbeta šesti měsíci vězení a pokutou pěti set franků. O dva roky později pak chtěla vláda sloup znovu postavit a určila, že by Courbet měl zaplatit všechny výdaje spojené s výstavbou nového sloupu. Cena činila celkem 323.091 franků a 68 centů a Courbet měl ročně splácet deset tisíc franků po dobu třiceti tří let. Protože Courbet neměl peníze a nechtěl vyhlásit bankrot, utekl do Švýcarska, kde se zahořkle věnoval pouze nekonečnému pití alkoholu.

Courbet zemřel na selhání ledvin 31. prosince roku 1877 v La Tour-de-Peitz ve Švýcarsku.


Konečná verze – 6. 1. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate