Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  František Ženíšek
Generace Národního divadla  
Romantismus  
Díla:
Oldřich a Božena
Původní opona Národního divadla před požárem v roce 1881
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1849 - † 1916, Česká republika, 

Český malíř a kreslíř František Ženíšek se narodil 25. května 1849 v Praze v bohaté kupecké rodině. Již jako malý chlapec byl velmi talentovaným kreslířem a docházel na soukromé lekce k malíři Karlu Javůrkovi. Vystudoval reálné gymnázium v Praze, pak v letech 1863 až 1865 studoval na Akademii v Praze, poté v letech 1865 až 1866 na Akademii ve Vídni. Na pražskou Akademii se vrátil v roce 1866 a až do roku 1874 pokračoval ve studiu u Josefa Matyáše Trenkwalda a Jana Sweertse.

V roce 1875 Ženíšek odešel přes Vídeň do Belgie, kde v Courtray vytvořil nástěnné obrazy v sále městské radnice a kde se inspiroval tvorbou starých mistrů. V letech 1875 až 1877 s Josefem Tulkou a s Maxem Pirnerem prováděl podle Trenkwaldových skic kartony pro okna Votivního kostela ve Vídni. Roku 1877 si v Praze zařídil svůj vlastní ateliér, který sdílel s Antonínem Chittussim. V roce 1878 navštívil Paříž a rok poté s Mikolášem Alšem Itálii, v roce 1884 pobýval v Holandsku, kam ho doprovodil jeho přítel a hlavní zákazník Josef Šebestián Daubek.

Ženíšek byl uznáván pro svůj přesný akademický způsob malby, byl typickým představitelem českého národního obrození. Svou inspiraci hledal ve starých bájích a pověstech, snažil se ukázat český národ v jeho nejlepším světle. Byl velkým vlastencem a jeho vlastenectví mu také přineslo mnohé významné zakázky, mezi které patřily především jeho práce na Národním divadle v Praze. Jeho tvorba vycházela z tradic renesance a nauk romantismu, byl jedním z posledních českých vlasteneckých malířů.

Největší význam v Ženíškově tvorbě má výzdoba stropu hlediště Národního divadla. Pro Národní divadlo Ženíšek namaloval osm alegorických ženských postav, vějířovitě rozmístěných na stropě hlediště do kruhu kolem hlavního lustru. Tyto postavy představují různá odvětví umění: Architekturu, Sochařství, Tanec, Mimiku, Epiku, Lyriku, Hudbu a Malířství. Ženíškovy obrazy jsou v dokonalé souhře s obrazy jeho kolegů, kteří v pracích na Národním divadle sdíleli svoje myšlenky i vlastenecké inspirace. Kromě hlediště Ženíšek vyzdobil ještě prostory foyeru a zvítězil v soutěži na návrh hlavní opony, která však byla zničena při požáru v roce 1881. Novu oponu pak vytvořil Vojtěch Hynais.

Ženíšek pracoval také na návrzích mozaikových oken pro kostely Sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně a Sv. Ludmily na Náměstí míru v Praze. Zhotovil mimo jiné i předlohové kartóny pro nástěnné malby v Grégrově a Smetanově sále Obecního domu. Ženíšek je rovněž autorem lunet v Národním muzeu a sgrafit pro Staroměstskou vodárnu. Zajímavou perličkou v Ženíškově tvorbě je i výzdoba stropu železničního jídelního vozu, který vyhotovil na zakázku vídeňského dvora Františka Josefa I.

Ženíšek byl autorem celé řady portrétů známých osobností své doby, mezi jeho nejznámější patří portrét císaře Františka Josefa I., hrabat Karla III. Schwarzenberga, George Christiana Lobkowitze a mnoha významných představitelů měst i církve. Namaloval také mnoho portrétů postav z české historie.

Ženíšek byl od roku 1871 členem Umělecké besedy. Od roku 1885 do roku 1896 působil jako profesor na pražské Uměleckoprůmyslové škole, kde byl jeho asistentem Jakub Schikander. V letech 1896 až 1915 vyučoval na pražské Akademii.

Ve své době byl Ženíšek velmi uznávaným malířem, zobrazoval totiž hlavně silně vlastenecká témata, kterými pomáhal pozvedávat českou národní identitu. Nastupující generace avantgardy však jeho buditelství a pozvedání národních myšlenek již nedokázala pochopit, a tak byl Ženíšek často kritizován za vlasteneckou sentimentalitu a přehnanou akademičnost. Jeho tvorba odrážela pocity a názory jeho generace, nicméně jeho kresba, kompozice a umělecké podání jsou bez pochyb nadčasové a dokonale vyjadřují atmosféru jeho doby.

Ženíšek zemřel 15. listopadu 1916 v Praze.


Konečná verze – 30. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate