Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:   Wols
Abstraktní expresionismus  
Informel (Art Brut)  
Surrealismus  
Fotografie  
Tachismus  
Bauhaus  
Lyrická abstrakce  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1913 - †  1951, Německo, Francie

Německý malíř a fotograf Wols, vlastním jménem Alfred Otto Wolfgang Schulze, se narodil 27. května 1913 v Berlíně. Když mu bylo šest let, byl jeho otec jmenován kancléřem Saska a jeho rodina se přestěhovala do Drážďan. Následujícího roku se začal učit hrát na housle, které byly jeho dlouholetou vášní. V roce 1931 ukončil studia na gymnáziu, ovšem maturitu nesložil. Bylo mu nabídnuto místo prvního houslisty v Drážďanské opeře, které však odmítnul, aby mohl pracovat v ateliéru fotografa Jonase a jako automechanik.

V roce 1932 Wols odjel do Frankfurtu nad Mohanem, kde chtěl studovat antropologii u rodinného přítele Lea Frobeniuse, nicméně kvůli absenci maturity nebyl ke studiu přijat. Pak odjel do Berlína, kde vstoupil na Bauhaus, kde měl možnost setkat se s Miesem van der Rohem a László Moholy-Nagym, který mu vzápětí doporučil, aby za dalšími znalostmi a zkušenostmi odjel do Paříže.

V Paříži se Wols díky doporučení Moholy-Nagye setkal s celou řadou známých osobností tehdejšího umění, jako byli například Amédée Ozenfant, Fernand Léger nebo Hans Arp. Stal se také členem surrealistické skupiny, ve které se stal jeho přítelem Max Ernst a Joan Miró. V Paříži nejen maloval, ale také začal experimentovat s fotografií. Na živobytí si přivydělával fotografováním portrétů a vyučováním němčiny. Krátce se ještě vrátil do Německa a v roce 1933 se v Paříži usadil trvale. Seznámil se rovněž s Rumunkou Gréty Dabijou, která se později stala jeho manželkou.

Koncem roku 1933 odjel Wols do Barcelony a poté na Ibizu, kde pracoval jako fotograf a šofér. V Barceloně se pak usadil na rok, nicméně byl tam také uvězněn – ve Francii totiž pobýval bez povolení a ignoroval výzvy německých úřadů. Po třech měsících vězení byl deportován do Francie, kde se dále věnoval své práci fotografa. V roce 1937 se konala jeho první samostatná výstava v Librairie–Galerie de la Pléiade v Paříži a stal se oficiálním fotografem pro Pavillon de l'Elégance na mezinárodní výstavě Exposition Internationale des Arts et Techniques dans la Vie Moderne, která se onoho roku konala v Paříži. V roce 1937 rovněž začal používat pseudonym Wols, který přijal z útržku telegramu a který mu měl pomoci v jeho vstupu do světa pařížské avantgardy.

Na počátku druhé světové války byl Wols jako německý občan čtrnáct měsíců internován v táboře poblíž Aix-en-Provence. V této době hlavně kreslil tuší a inkoustem, jeho kresby byly inspirovány zajímavými vymyšlenými postavičkami, zachycovaly různé metamorfované tvory, kteří mohli být stejně tak dětským výmyslem jako uměleckým dílem. V této době Wols tvořil pod vlivem surrealismu, nicméně byl ovlivněn i existencialismem a jakousi morbidní absurditou spisovatelů Jeana Paula Sartra a Franze Kafky. Po propuštění ze zajateckého tábora se Wols na dva roky přestěhoval do Cassis poblíž Marseille, při okupaci v roce 1942 uprchl do Dieulefit u Montélimaru.

Po skončení války se Wols stal význačným představitelem a iniciátorem evropské lyrické abstrakce, i když jeho cesta k uznání nebyla nijak lehká. V roce 1945 se konala výstava jeho kreseb v pařížské Galerii Drouin, nicméně byla spíše velkým neúspěchem než pozitivním přijetím kritiky a veřejnosti. Po roce 1946 začal Wols na doporučení prodejce umění René Drouina malovat oleje.

Wols se po roce 1946 ve své malbě olejem začal věnovat informelu – jeho díla byla pro toto hnutí typická svými prudkými tahy štětce, škrábanci a nemíchanou barvou přímo z tuby, které dodávaly celému jeho obrazu dojem neklidu a dynamiky a spontánních tvořivých impulsů. Jeho díla byla inspirována děním v podvědomí i v přírodě a okolním světě a získaly mu ohromující uznání evropských kritiků. Uznání ve Spojených státech se Wols nedočkal.

V roce 1947 Wols onemocněl, neměl peníze na pobyt v nemocnici, a tak téměř celý rok 1948 strávil upoután na lůžko, kde také intenzivně maloval. V roce 1949 se zúčastnil přelomové výstavy informelu Huit oeuvres nouvelles v pařížské Galerii Drouin, kde společně s ním vystavovali například také Jean Dubuffet, Jean Fautrier, Roberto Matta a Henri Michaux, kteří tvořili v příbuzném stylu. Po protialkoholní léčbě se Wols v červnu 1951 přestěhoval na venkov do Champigny-sur-Marne na jihovýchodě Paříže.

Samostatnou kapitolu ve Wolsově tvorbě tvoří jeho fotografie, které byly na svou dobu velmi neobvyklé. Podle surrealistických a existencialistických principů totiž představovaly každodenní předměty ve zcela novém světle, pro oko diváka je jaksi zcizovaly a dávaly jim zcela nový, děsivý život. Jeho předměty se zároveň rozkládaly a rostly, komunikovaly samy se sebou a ze svých konverzací diváka vyjímaly. Nejzajímavější z těchto fotografií pocházejí z válečných let, kdy Wols vytvářel hlavně fotografická zátiší.

Wols rovněž psal básně a aforismy, které vyjadřovaly jeho myšlenky o umění a filosofii. Ve své literární tvorbě byl ovlivněn spisy čínského filosofa Lao-c‘.

Wols zemřel na otravu po konzumaci zkaženého koňského masa 1. září 1951 v Paříži.


Konečná verze – 17. 4. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate