Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Andy Warhol
Pop Art  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1928 - † 1987, USA, 

Americký umělec Andy Warhol se narodil jako Andrew Warhola 6. srpna 1928 v Pittsburghu v Pennsylvanii v rodině rusínského stavebního dělníka a emigranta z vesničky Miková na severovýchodním Slovensku Andreje Warholy a jeho ženy Julie. Měl dva starší bratry Paula a Johna. Rodina Warholových bydlela nejdříve na adrese 55 Beelen Street a později na 3252 Dawson Street v městské části Pittsburghu nazvané Oakland.

Ve třetí třídě Warhol onemocněl pravděpodobně spálou, měl vážné zdravotní potíže a musel trávit mnoho času na lůžku a návštěvami lékaře. Protože byl stále doma nemocen, neměl moc přátel a byl silně fixován na svou matku. Jeho nemoc bezpochyby ovlivnila jeho další směrování jako umělce, ale byla také příčinou jeho hypochondrie a nedůvěry v lékaře. V roce 1945 Warhol odmaturoval na Schenley High School v Pittsburghu a následně se zapsal na Carnegie Institute of Technology (dnes Carnegie-Mellon University), kde se seznámil s Phillipem Pearlsteinem, který se stal jeho blízkým přítelem. Promoval v červnu 1949.

Po ukončení studia se Warhol s Pearlsteinem přestěhovali do New Yorku, kde bydleli nejdřív na St. Mark's Place poblíž Avenue A, poté vystřídali několik bytů na Manhattanu, aby se nakonec usadili na East 75th Street. V New Yorku se Warhol seznámil s Tinou Fredericksovou, uměleckou redaktorkou časopisu Glamour, která ho zaměstnala jako malíře a designéra reklam. Warhol si přivydělával malováním pro časopisy Success is a Job, Vogue a Harper's Bazaar a dodatečně maloval také obaly knih, sváteční přáníčka a reklamy na dámské boty.

S pomocí svého agenta Fritzieho Millera Warhol v roce 1952 poprvé vystavoval v newyorské Hugo Gallery svoje kresby k příběhům Trumana Capota, kterého velmi obdivoval. Zabýval se i ilustrováním knih, jeho první knihou byla Complete Book of Etiquette (Úplná kniha etikety) od Amy Vanderbiltové. V letech 1953 až 1955 pracoval s divadelní skupinou na Lower East Side, pro kterou navrhoval kulisy. Vydal několik knih, mezi kterými bylo i 25 Cats Name Sam and One Blue Pussy (Dvacet pět koček jménem Sam a jedna modrá kočička). V roce 1956 se vydal na cestu kolem světa s návrhářem televizních setů Charlesem Lisanbym. Warhol k Lisanbymu choval velmi hluboké city, nebyl však schopen je vyjádřit, a tak tato cesta pro něj spíše byla jedním velkým trápením. Ještě v dubnu téhož roku se Warhol účastnil skupinové výstavy Recent Drawings USA, která se konala v Museum of Modern Art v New Yorku. Někdy v této době si také obarvil vlasy na stříbrno.

První sítotisky začal Warhol vytvářet v roce 1960. Tyto obrazy byly inspirovány komiksovými a hollywoodskými hvězdami – Dickem Tracym, Pepkem námořníkem, Supermanem, Elizabeth Taylor i Marilyn Monroe. Začal vytvářet díla plná referencí na reklamy na různé produkty a jeho technika sítotisku mu umožnila vyrábět je ve velkém, masovém množství. Tímto pojetím umění Warhol minimalizoval svůj přínos ke svým dílům, což bylo v umění tehdejší doby velmi revoluční a vysoce kontroverzní, ale také nesmírně populární. O Warholovu práci se spolu s reklamními agenturami začaly zajímat také velké galerie, jako například galerie Sidney Janis v New Yorku, kde se konala první významná výstava pop artu nazvaná The New Realists. Tam Warhol poprvé vystavil své Campbellovy polévky a série Dolarových bankovek. Po výstavě ve Stable Gallery pořádané Elanor Wardovou se Warhol stal naprostou senzací.

V roce 1963 si Warhol pronajal svůj první ateliér v požární zbrojnici, legendární Factory, na 1342 Lexington Avenue a seznámil se s Geraldem Malangou, který později pracoval jako jeho asistent. Začal pracovat na svém prvním filmu, Tarzan and Jane Regained – sort of… V listopadu objevil podkrovní prostory na 231 East 47th Street, které poté byly jeho hlavním ateliérem (později byla Factory přestěhována na 33 Union Square West, pak na 860 Broadway a v roce 1975 na Lexington Street). V první Factory Warhol vytvořil sítotisk Red Jackie (Červená Jackie), první ze slavné série portrétů. Počátkem roku 1964 Warhol dostal zakázku od architekta Philipa Johnsona, aby vyhotovil nástěnné malby Thirteen Most Beautiful Boys (Třináct nejkrásnějších chlapců) pro pavilon státu New York na Světovém veletrhu v New Yorku. V dubnu získal Ocenění nezávislého filmu od časopisu Film Culture a věnoval se sériím autoportrétů. V létě 1965 překvapivě oznámil, že končí se svou tvorbou, jeho rozhodnutí však nebylo definitivní, neboť v roce 1972 začal opět tvořit svoje slavné sítotisky.

V roce 1965 se Warhol setkal s Lou Reedem, Johnem Calem, Sterlingem Morrisonem, Maureen Tuckerovou a německou modelkou a divou Nico, členy hudební skupiny Velvet Underground. S Warholem si brzy vytvořili blízký vztah a navždy tak změnili tvář světové kultury. Warhol byl producentem jejich prvního alba, které bylo mnohými kritiky označeno nejvlivnější nahrávku všech dob. S Velvet Underground Warhol spolupracoval na The Exploding Plastic Inevitable, multimediální show s premiérou na jaře roku 1966. Premiéra se konala v Domu, starém polském národním domě na St. Mark's Place. Na pódiu byli členové skupiny v čele s Gerardem Manlangou v černém koženém hávu. Na stěnách místnosti bylo možno shlédnout Warholovy filmy a na pódium se soustředila barevná světla reflektorů. Celkový dojem ze show byl jako na acid tripu, jako halucinace se silou snu. Reakce publika byla smíšená. Po jednom vystoupení zpěvačka Cher rozzlobeně poznamenala, že ‚se tomu vyrovná snad jen sebevražda.‘ Warhol byl její ironickou poznámkou samozřejmě nadšen. Spolupráce mezi skupinou Velvet Underground a Warholem skončila, když Reed zbavil Warhola funkce manažera skupiny.

V létě 1966 se Warholův film Chelsea Girls stal prvním undergroundovým filmem v komerčních kinech. Na výstavě Expo 67 v Montrealu Warhol vystavil šest autoportrétů a v srpnu téhož roku přednášel na různých kalifornských universitách. Byl dokonce tak populární, že některé školy najaly Allena Midgetta, aby se za Warhola vydával a učil pro ně. 3. června 1968 byl Warhol postřelen Valerií Solanisovou, ultra-radikálkou a častou účastnicí Warholových dýchánků. Solanisová byla zakladatelkou a zároveň jedinou členkou feministického sdružení SCUM (Society for Cutting Up Men, Společnost pro zastřihávání mužů). Warhol utrpěl vážné zranění, musel podstoupit přímou masáž srdce a s následky zranění se vyrovnával celý život – musel nosit speciální korzet, který fixoval jeho podbřišek. Do veřejného života se vrátil po dvou měsících strávených v nemocnici. Tato událost se stala předlohou pro film I Shot Andy Warhol. Po tomto útoku již byla Factory kontrolovaná a podle mnoha lidí právě touto událostí skončila bezstarostná 60. léta.

V sedmdesátých a osmdesátých letech Warholův status mediální hvězdy neobyčejně vzrostl, Warhol často využíval svého vlivu k podpoře mladých umělců. Začal vydávat časopis Interview, jehož první číslo vyšlo v listopadu 1969, a pracoval na psaní divadelních her – jeho hra nazvaná Pork (Vepřové) měla dokonce premiéru v Round House Theatre v Londýně. Po sedmi letech začal Warhol znovu malovat, a to hlavně portréty celebrit. V průběhu 70. a 80. let byly pořádány mnohé Warholovy retrospektivní výstavy.

Warhol byl jednou z nejpřevratnějších postav v americkém umění 20. století. Byl hlavní postavou pop artu, který svou tvorbou i nevšedním životem pomáhal vytvářet a propagovat. Byl tvůrcem nové avantgardy, jeho společenské kontakty byly magnetem pro mladé umělce, intelektuály, celebrity i boháče hledající vytržení z nudy běžného života. Warhol neustále vzbuzoval kontroverze, jeho umění bylo osočováno z falešnosti a povrchnosti, vždy však bylo vysoce originální a vymykalo se jakékoliv kategorizaci. Warholovo dílo rovněž bezpochyby ovlivnila jeho homosexualita, která dodávala jeho dílům na jemnosti a barevnosti, která byla v přímém kontrastu s tvorbou i chováním ‚macho‘abstraktních expresionistů.

Kromě Factory byl Warhol často k vidění v prestižní manhattanské restauraci Serendipiti 3 a nočním klubu Studio 54, kde byl spíše tichým a ostýchavým pozorovatelem. Warhol byl praktikujícím pravoslavným katolíkem a pravdivě pracoval jako dobrovolník v různých azylových domech.

Warhol zemřel ve věku 58 let po komplikacích po operaci žlučníku v ‚neslavný den lékařské vědy‘ v 6.32 ráno 22. února 1987 v New York City. Byl pohřben na pravoslavném hřbitově St. John the Baptist Byzantine v Bethel Park na předměstí Pittsburghu.


Konečná verze – 17. 4. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate