Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:   Fra Filippo Lippi
Renesanční umění  
Díla:
Hlava ženy
Korunovace Panny
Madona s dítětem I.
Madona s dítětem II.
Madona s dítětem III.
Madona s dítětem na trůně se dvěma anděli
Madona v lese
Obřízka
Panna s dítětem a výjevy ze života Sv. Anny
Portrét muže a ženy
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1406 - † 1469, Itálie, 

Italský malíř Filippo Lippi, někdy také zvaný Lippo Lippi, se narodil roku 1406 ve Florencii v rodině řezníka Tommase Lippiho. Když bylo Lippimu osm let, zcela osiřel, takže se o něj starala jeho teta Mona Lapaccia, které však byla sama velmi chudá a neměla dostatek peněz na jeho výchovu. V roce 1420 ho poslala do karmelitánského kláštera, který stál nedaleko jejího domu, aby se mu tam dostalo vzdělání a aby se později stal karmelitánským mnichem. Kněžský slib složil v roce 1421 ve svých šestnácti letech.

Lippi už v klášteře spíše než studování náboženských textů maloval do svých knih a knih svých spolužáků, a tak se jeho představený rozhodl umožnit mu studovat malířství. Vasari také zmiňuje, že Lippiho rozhodnutí stát se malířem ovlivnila událost, kdy sledoval Masaccia a Masolina při práci na freskách v kapli Brancacciů v karmelitánském klášteře. Lippi nakonec mohl v roce 1432 klášter opustit, nicméně nebyl zbaven svého kněžského slibu. V roce 1452 byl Lippi jmenován kaplanem konventu S. Giovannina ve Florencii a v roce 1457 rektorem konventu S. Quirica v Leganii.

Vasari se o Lippim zmiňuje jako o neustále nedostatkem peněz trpícím mnichem, který však navzdory svému povolání prožíval mnohá milostná dobrodružství. Vasari také píše o tom, že byl Lippi zajat berberskými piráty a na svobodu se vykoupil malováním jejich portrétů, což byla spíš Vasariho fantazie než skutečnost.

Lippi se proslavil pro svoje obrazy Madon, které se staly ideálem krásy hlavně pro jeho žáky Botticelliho a Pesellina. Inspirací pro Lippiho byl Donatellův realismus, Lippi navíc ve svých obrazech také uplatnil svůj smysl pro perspektivu a užití jemného osvětlení. Lippi byl velkým oblíbencem Cosima Medičejského, pro kterého namaloval celou řadu nádherných Madon. Cosimo byl k Lippimu velmi shovívavý, protože mu odpustil, že ho musel zamknout do svého paláce, aby ho donutil malovat, nicméně Lippi stejně nakonec na svázaných prostěradlech uprchl z okna. I další Lippiho zákazníci a dokonce i samotný papež Lippimu odpustili mnohé jeho prohřešky právě proto, že byl opravdu výtečným a nadaným malířem.

V červnu 1456 se Lippi přestěhoval do Prata poblíž Florencie, kde v tamní katedrále maloval fresky. Když pak maloval oltář pro kostel Svaté Markéty tamtéž, pro jeho Madonu mu pózovala mladá karmelitánská novicka Lucrezia Buti. Lippi se do ní zamiloval, jeho láska byla opětována a Lippi ji pak unesl do svého domu. Jejich milostnou aféru následovalo jejich uvolnění z kláštera, aby se mohli vzít, nicméně k jejich sňatku nikdy nedošlo. Jejich syn Filippino Lippi (1457 – 1504) se později stal významným renesančním malířem, měli společně také dceru Alessandru (nar. 1465).

Papež Pius II. nakonec Lippimu udělil svoje svolení ke sňatku s Lucrezií, nicméně než povolení stačilo dorazit, byl Lippi pravděpodobně příbuznými Lucrezie otráven.

Lippi zemřel 8. října roku 1469 ve Spoletu.


Konečná verze – 16. 6. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate