Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Frans Hals
Baroko  
Realismus  
Díla:
Anetta Hanemans
Catharina Both van der Eem
Catharina Hooft se svou kojnou
Cikánská dívka
Claes Duyst van Voorhout
Cornelia Claesdr Vooght
Důstojníci a seržanti občanské gardy Sv. Hadriána
Dva zpívající chlapci
Isabella Coymans
Nicolaes Hasselaer
Paulus van Beresteyn
Portrét mladíka s lebkou
Portrét muže
Portrét sedící ženy I.
Portrét sedící ženy II.
Portrét ženy
Portrét ženy držící vějíř
Rybářský chlapec
Samuel Ampzing
Skupina dětí
Smějící se dítě
Šprýmař hrající na loutnu
Tieleman Roosterman
Veselý piják
Willem van Heythuyzen
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1581 - † 1666, Holandsko, 

Úspěšný holandský portrétní malíř Frans Hals se narodil roku 1581 v Antverpách v rodině krejčího z Mechelenu. V roce 1585 Antverpy zabrala španělská vojska, a tak se rodina Halsových přestěhovala do Haarlemu, kde Hals strávil zbytek svého života. Jeho prvním malířským mistrem byl pravděpodobně Karel van Mander (1548 – 1606), který rovněž odešel z Antverp ve stejné době jako rodina Halsových. Do haarlemského malířského cechu Sv. Lukáše byl Hals přijat ve svých sedmadvaceti letech.

O jeho mládí a vzdělání se do dnešní doby nezachovaly téměř žádné údaje, nicméně jeho rané práce naznačují vliv Rembrandta. Na rozdíl od Rembrandta, který ve svých obrazech používal spíše zlatavé světlo, dával Hals přednost dennímu světlu nebo spíše stříbřitým tónům. Jeho pozdější styl v obrazech kombinoval Rembrandtovu robustnost a šířku se zaměřením na dramatičnost pohybu, kterou se Hals pravděpodobně naučil v Utrechtu z děl Caravaggiových následovníků.

Hals se nejvíce proslavil svými portréty bohatých měšťanů a rozsáhlými skupinovými portréty členů různých cechů a vojenských představitelů na jejich oficiálních setkáních i banketech. V letech 1620 až 1640 Hals vytvářel především dvojité portréty párů na oddělených plátnech, pouze jednou namaloval pár na jednom plátně. Halsovy obrazy se vyznačovaly prudkými tahy štětce, každý z nich byl jasně viditelný jako samostatná entita, takže je téměř možné spočítat jednotlivý dotek plátna. Halsovy obrazy tudíž vypadají, jako by byly namalovány ve spěchu, spontánně a rychle. Tento dojem je ale zcela zavádějící, protože Hals prací na svých obrazech trávil dlouhé hodiny a jeho obrazy měly mnoho vrstev, i když se Hals patrně obešel bez předkreslení.

Ve svých pozdějších obrazech se Hals omezil na spíše tmavší barvy, které mohly odrážet jeho smutnou finanční situaci – tmavé pigmenty byly totiž o dost levnější než karmíny a mořidla. I výrazy jeho postav se změnily, jako by dospěly – odvrhly bezstarostnost mládí a zamýšlely se nad těžkostmi života.

I když byl Hals velmi vyhledávaným malířem, celý svůj život se potýkal s finančními problémy. Aby uživil svoji početnou rodinu, věnoval se kromě malování také restaurování uměleckých děl a jejich prodeji. Několikrát byl také kvůli dluhům předvolán před soud, a aby v roce 1652 vyrovnal svoje dluhy s místním pekařem, musel prodat téměř všechen svůj majetek, který podle záznamů sestával ze tří slamníků, kredence, stolu a pěti obrazů. Protože se ocitl zcela bez prostředků, dostával v roce 1664 od města podporu v nouzi.

Hals vzbudil u mnoha historiků umění kontroverzi – v jednom z haarlemských dobových pramenů z roku 1616 bylo uvedeno, že bil svoji manželku Anneke Hermansz (Annetje Harmensdochter Abeel). Jednalo se však nejspíše o pouhou shodu jmen, protože Halsova manželka Anneke již byla v době tohoto záznamu mrtvá. Také pověsti o Halsově zálibě v alkoholu byly patrně nadnesené, protože se nevyskytují v žádných dobových záznamech a zmiňují se o nich pouze prameny z výrazně pozdější doby. Nakonec je zajímavé podotknout, že kdyby byl Hals alkoholikem a bil svoji manželku, patrně by se už roku 1617 neoženil s Lysbeth Reyniersovou, která se starala o jeho první dvě děti a navíc mu dál porodila dalších osm.

Hals svou tvorbou ovlivnil především svého mladšího bratra Dircka (1591 – 1656), a malíři se stali i čtyři z jeho synů: Harmen (1611 – 1669), Frans mladší (1622 – 1669), Reynier (1627 – 1672) a Nicolaes (1628 – 1686). Z nich byl nejznámější Frans mladší, který maloval hlavně zátiší s drůbeží. Dalšími malíři, kteří se inspirovali Halsovou tvorbou, byli Jan Miense Molenaer (1609 – 1668) a jeho manželka Judith Leyster (1609 – 1660), Adriaen van Ostade (1610 – 1685) a Adriaen Brouwer (1605 – 1638). Svou tvorbou a přístupu k malbě Hals ovlivnil také impresionisty a realisty.

Hals zemřel 26. srpna 1666 v Haarlemu. Byl pohřben na hřbitově kostela St. Bava a své rodině nezanechal žádné dědictví. Jeho manželka zemřela o devět let později ve špitále pro chudé.


Konečná verze – 31. 7. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate