Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Raoul Hausmann
Dadaismus  
Expresionismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1886 - †  1971, Rakousko, Francie

Rakouský kritický i kontroverzní umělec a spisovatel Raoul Hausmann se narodil 12. července 1886 ve Vídni. Malou zajímavostí je, že Hausmannův otec původně pocházel z malé vesničky u Prahy, kde se jeho předkové usadili za Napoleonova tažení do Ruska. Když mu bylo čtrnáct let, přestěhoval se se svými rodiči z Vídně do Berlína. Jeho rodiče ho v jeho touze stát se umělcem podporovali, jeho otec, který pracoval jako malíř a restaurátor, mu také dával jeho první hodiny kreslení.

V roce 1905, když mu bylo devatenáct let, se Hausmann setkal s Johannesem Baaderem, který byl známý jako výstřední architekt. Společně s Baaderem pak začal formulovat první myšlenky budoucího dadaismu a jeho berlínské odbočky. Hausmann se také rozhodl nechat se zapsat na soukromou uměleckou školu, kde studoval až do roku 1911.

V roce 1912 Hausmann navštívil expresionistickou výstavu Der Sturm, která na něj a jeho umění měla nevšední vliv. Hausmann tehdy začal vytvářet různé expresionistické grafiky a koláže, na kterých pracoval v ateliéru svého přítele malíře Ericha Heckela. V této době také začal sepisovat svá pojednání proti oficiálnímu umění, která byla často velmi revoluční – v jednom článku dokonce vítal příchod první světové války, protože ji viděl jako prostředek k očištění společnosti a umění. Sám jako rakouský občan žijící v Německu povolán do zbraně nebyl a mohl se tak v klidu účastnit berlínského kulturního života. V roce 1916 se pak Hausmann seznámil s psychoanalytikem Otto Grossem, který věřil, že psychoanalýza je příprava na revoluci, a anarchistou Franzem Jungem, který mu poskytl prostor k publikaci článků v jeho anarchistickém časopise Die Freie Straße.

22. ledna 1918 se v galerii IB Neumanna na Kurfurstendamm v Berlíně konalo významné setkání, na kterém Richard Huelsenbeck jakožto zakladatel curyšské dadaistické skupiny pronesl svoji první dadaistickou přednášku na území Německa. O několik týdnů později pak byla zformována také berlínská dadaistická skupina, o jejíž vznik se Hausmann aktivně zasazoval. Jedno z jejich prvních setkání se konalo 12. dubna 1918 a jednalo se tehdy o večer plný recitací, tance a verbálních útoků na tradičního malíře Lovise Corintha. Kromě toho byl také přednesen manifest dadaismu a Hausmann nakonec křičel svůj manifest, načež údržbář galerie v průběhu jeho ostře anarchistické přednášky raději zhasnul světla.

V roce 1920 se pak konal slavný První mezinárodní veletrh dada, kterého se účastnily všechny osobnosti dadaismu. Na této výstavě byly více než dvě stovky různých dadaistických děl, které přilákaly zástupy zájemců. Tato výstava byla sice finančním neúspěchem, ale cestovala do Amsterdamu, Milánu, Říma a Bostonu. Tato výstava byla bohužel inspirací pro výstavu Entartete Kunst (Zvrácené umění), kterou v roce 1937 zorganizovali nacisté jako ukázku umění, které bylo pro jejich režim nepřijatelné. Na základě této výstavy pak byla pronásledována celá řada umělců, kteří museli následně opustit Německo.

Koncem roku 1920 Hausmann společně s Baaderem zorganizoval dadaistický festival v Praze. Tento festival přilákal celou řadu nadšených diváků, kteří sledovali jejich program plný dadaistické poezie a recitálů. Perličkou jejich vystoupení pak byl Hausmannův tanec Dada-Trot, který byl v jedné kritice popsán jako ‚opravdu krásný příklad nejmodernějšího exoticko-erotického tance, který nás postihnul jako mor‘. V září roku 1921 se Hausmann vrátil do Prahy společně s Kurtem Schwittersem, aby uspořádali sérii dalších dadaistických přednášek. Do Československa se Hausmann vrátil ještě v roce 1937 a krátce tam žil až do okupace v roce 1938.

Hausmann se v polovině 20. let 20. století zabýval především fotografiemi – fotografoval hlavně módní akty a portréty. Není bez zajímavosti, že Hausmann v roce 1927 objevil optofon, což byl přístroj, který měnil kaleidoskopické formy na hudbu. Tento přístroj byl později patentován v roce 1935 v Paříži. Poté, co v Německu začalo pronásledování avantgardních umělců nacisty, odešel Hausmann na Ibizu, kde se zaměřil hlavně na fotografování.

V roce 1938 se Hausmann po krátkém pobytu v Praze usadil v Paříži a poté se přestěhoval na zámeček Peyrat-le-Château u Limoges, kde žil tajně se svou židovskou manželkou Hedwig.

Po válce se Hausmann dále věnoval vlastní tvorbě, v roce 1958 napsal také autobiografickou knihu Courier Dada. Snažil se také znovu oživit dadaismus, což se mu částečně povedlo hlavně s několika americkými umělci, jako byli například Yves Klein, Jasper Johns, Robert Rauschenberg a umělci skupiny Fluxus, se kterými si nadšeně dopisoval.

Hausmann měl poměrně bohatý osobní život. V roce 1905 seznámil s houslistkou Elfride Schaefferovou, se kterou se také v roce 1908 oženil. O rok později se jim narodila dcera Vera. V roce 1915 se Hausmann seznámil s bisexuální dadaistickou umělkyní Hannah Höchovou, se kterou prožil vášnivý vztah, který skončil až o sedm let později. Höchová měla během jejich vztahu dva potraty a často trpěla Hausmannovými násilnickými útoky, ovšem oba umělci na sebe působili i jinak – inspirovali se především ve svých nevšedních kolážích. Později se Hausmann rozvedl a oženil s Hedou Mankowiczovou, ovšem žil i s další bisexuální umělkyní Verou Broido, se kterými sdílel svůj módní byt na Kaiser-Friedrich-Straße v berlínské čtvrti Charlottenberg.

Hausmann byl s dadaismem spojen především svými bizardními kombinacemi předmětů v jeho sochách a asamblážích. Jako hodně dadaistů i Hausmann vytvářel koláže a fotomontáže z novinových článků, výstřižků a fotografií. Hausmannovy články a manifesty měly bezpochyby nezanedbatelný vliv na rozvoj meziválečného avantgardního umění.

Hausmann zemřel 1. února 1971 v Limoges.


Konečná verze – 28. 9. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate