Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Karel Havlata
Novopačtí rodáci  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1885 - †  1957, Česká republika, 

Český malíř Karel Havlata se narodil 9. listopadu 1885 v Mnichově Hradišti. Když mu bylo něco přes jeden rok, přestěhovali se jeho rodiče do Nové Paky, kde jeho otec získal práci v tamní hrnčířské dílně.

Havlata už na obecné a měšťanské škole rád a velmi dobře kreslil a maloval, a tak se jeho rodiče rozhodli poslat ho do učení do malířské dílny akademického malíře Václava Kretschmera. V této dílně pak Havlata zůstal celých dvanáct let, od roku 1899 do roku 1911, kdy se osamostatnil.

Havlata za svůj umělecký život vytvořil tisíce obrazů. Jeho malířská zručnost z něj udělala vyhledávaného krajináře – jeho oblíbenými tématy byly Krkonoše, Novopacko a Český ráj. Havlata nebyl pouze krajinářem, maloval i zátiší a portréty, nicméně spíše na zakázky svých přátel.

Protože byl Havlata omezen regionem Novopacka, v mnoha případech se musel přizpůsobovat vkusu zákazníka a poptávce. Kromě obrazů tak namaloval také mnoho horizontů u betlémů a kulis divadelních inscenací, proslulé byly také jeho dekorace a pozvánky na šibřinky novopackého Sokola. Havlata sám si uvědomoval, že v tom obrovském množství obrazů maluje i méně kvalitní díla, ale musel živit rodinu a s oblibou říkal, že umělec nesmí hladovět.

Svou vlastní tvorbou se Havlata stal pokračovatelem slavné tradice novopackých malířských dílen. Mezi jeho nejznámější žáky patřil také Ferdinand Tásler (1919 – 1996).

Havlata byl nadšeným sběratelem drahých kamenů a zkamenělin, které sbíral na Novopacku. V tomto oboru se stal skutečným znalcem, vytvořil rozsáhlou sbírku, ze které jsou některé ukázky v novopacké Klenotnici drahých kamenů a v Národním muzeu v Praze. Havlaty si nesmírně vážil také další novopacký rodák a přední mineralog RNDr. Karel Tuček, CSc., který řekl: ‚S Havlatovými krajinami si nelamte příliš hlavu, pro mě i jeho to byly sběratelské lokality, měl s sebou kladívko a majzlík, ale i náčrtník nebo barvy s paletou.‘ Tuto skutečnost mezi jinými dokumentuje i známý obraz ‚Permská krajina‘, který Karel Havlata namaloval v roce 1935 pro Krajinářskou výstavu v Nové Pace. Obraz nemaloval náhodně, využíval svých sbírek a vědomostí, návrh na realizaci obrazu konzultoval se slavným profesorem Cyrilem Purkyně a doc. Dr. Františkem Němejcem. Dalším obrazem inspirovaným dávnými věky je obraz permské krajiny, který Havlata namaloval za araukaritem ve vitríně u Suchardova domu. Tento obraz o celkové ploše dvaceti metrů čtverečních Havlata namaloval za pouhý týden, od 17. do 22. října 1955.

Nová Paka se s Havlatovým dílem seznámila na výstavě, která se konala k jeho sedmdesátinám od 6. prosince 1955 do 6. ledna 1956 v Kafkově síni.

Havlata zemřel 30. prosince 1957 v Nové Pace.


Konečná verze – 28. 9. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate