Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Vojtěch Hynais
Generace Národního divadla  
Díla:
Opona Národního divadla – Národ sobě
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1854 - † 1925, Česká republika, 

Český malíř a grafik Vojtěch Hynais se narodil 14. prosince 1854 ve Vídni v rodině krejčího. Jeho otec byl velkým vlastencem a místo toho, aby svoje děti posílal do německých škol, učil je doma sám česky. Hynais studoval malířství nejdříve na Akademii ve Vídni, později také na Akademii v Paříži. V letech 1874 a 1877 pobýval v Itálii, kde se inspiroval tamními náboženskými a mytologickými obrazy. V této době také namaloval nástěnné malby českých světců v kapli Českého hospice v Římě.

Hynais žil dlouho v Paříži, kde pracoval především jako dekoratér, a v letech 1888 až 1892 také spolupracoval s porcelánkou v Sèvres. V roce 1883 se také oženil s Augustou Voirinovou, se kterou měl později syna Jiřího a dceru Annu, která byla rovněž nadanou malířkou.

Hynais přinesl do českého výtvarného umění plenérovou malbu s výraznými atmosférickými prvky a vjemy. V portrétní tvorbě Hynais zastával principy naturalismu a jeho obrazy se vyznačovaly také zajímavými dekorativními prvky.

Hynais patřil do generace Národního divadla, pro které v letech 1881 až 1883 vytvořil hlavní oponu, jež nahradila shořelou oponu Františka Ženíška. Namaloval také celou řadu dalších obrazů, které jen potvrdily jeho způsobilost namalovat pro divadlo monumentální oponu. Mezi tyto obrazy patřila plátna Apoteóza zemí Koruny české, Mír, Historie a Idyla a alegorie Jara, Léta a Podzimu. Úspěch opony Národního divadla přinesl Hynaisovi i další prestižní zakázky – například pro Dvorní divadlo ve Vídni a Pantheon Národního divadla v Praze.

V roce 1893 byla Hynaisovi nabídnuta profesura na pražské Akademii, kterou nadšeně přijal. Jeho pocty zahrnovaly také členství v České akademii věd a umění a jmenování důstojníkem francouzské Čestné legie.

Je zajímavostí, že při práci na oponě Národního divadla byla Hynaisovi modelem k postavě Génia slávy jeho přítelkyně malířka Suzanne Valadonová, která byla matkou malíře Maurice Utrilla a modelkou a inspirací takových malířů, jako byli Henri de Toulouse-Lautrec, Pierre-Auguste Renoir, Puvis de Chavannes a Edgar Degas.

Hynais zemřel 22. srpna 1925 v Praze, byl pohřben na vyšehradském Slavíně.


Konečná verze – 20. 9. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate