Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Ralph Hotere
Abstraktní expresionismus  
Informel (Art Brut)  
Minimalismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1931 - † 2013, Nový Zéland, 

Maorský umělec Hone Papita Raukura (Ralph) Hotere se narodil v roce 1931 v Mitimiti na Novém Zélandu jako jeden z jedenácti dětí kazatele Tangiraua Hotere a jeho manželky Anny Marie. Jeho první dvě křestní jména Hone Papita jsou vlastně zkomoleniny jmen Jean-Baptiste, což bylo křestní jméno francouzského biskupa Pompalliera, který v roce 1838 šířil na severu Nového Zélandu katolicismus.

Hotere původně studoval na učitele v Aucklandu na Hato Petera College (St Peter’s Maori College) a později na Auckland Teachers College, v roce 1952 se pak přestěhoval do Dunedinu, kde studoval na King Edward Technical College. Po nějaké době, kdy pracoval v Bay of Islands jako poradce pro umění na ministerstvu školství, získal stipendium New Zealand Art Societies Fellowship, které mu umožnilo v roce 1961 odjet do Londýna, kde studoval na Central School of Art umění.

Za svého pobytu v Londýně se Hotere seznámil s tehdy populárními vycházejícími moderními uměleckými směry, především pak s pop artem a op artem. V kombinaci s původním uměním z Nového Zélandu pak Hotere začal vytvářet zcela unikátní umělecká díla, která v sobě sdružovala zdánlivě neslučitelné kultury a tradice. Kromě Anglie navštívil Hotere také Francii, Itálii a Španělsko, které na něj rovněž měly významný vliv. V roce 1978 se Hotere vrátil do Francie, kde mu v Avignonu byla společnicí básnířka Cilla McQueen, která se v roce 1973 stala jeho manželkou.

Po svém návratu na Nový Zéland v roce 1965 Hotere uspořádal dvě svoje převratné samostatné výstavy, které ho vynesly na výsluní: výstavu Sangro Paintings and Human Rights (1965) a Black Paintings (1968). I díky úspěchu spojenému s těmito výstavami Hotere získal stipendium Frances Hodgkins Fellowship a následně se v roce 1969 přestěhoval trvale do Dunedinu.

Hotere se zaměřoval na tradice svého lidu, na práva na svou zemi – na rozdíl od ostatních maorských umělců však maloval částečně také pod vlivem západního umění. Po jistou dobu své umělecké kariéry Hotere maloval symetrické a většinou černé obrazy, ke kterým ho inspirovala tvorba amerického malíře Barnetta Newmana a Ada Reinhardta. Hotere ve své tvorbě pracoval s materiály typickými pro zemědělský Nový Zéland – zkorodovaným železem, hřebíky, ocelí a dřevem.

Hoterova tvorba měla často velmi silný politický podtext – Hotere se například zasazoval proti výstavbě hliníkových pecí v mokřinách Aramoana poblíž Port Chalmers, kde bydlel. Svou tvorbou v roce 1985 rovněž reagoval na potopení lodi Rainbow Warrior, která patřila hnutí Greenpeace, a aktivně se zajímal také o situaci v Izraeli.

V roce 1994 Hotere získal čestný doktorát z University of Otago a těší se pověsti nejvýznamnějšího současného novozélandského umělce.

Hotere žil v městečku Port Chalmers v zálivu Otago, kde tvořil především expresivnější práce.

Hotere zemřel 24. února 2013.


Konečná verze – 28. 9. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate