Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Václav Hollar
Realismus  
Díla:
Autoportrét
Čtyřicet jedna druhů hmyzu
Dobrá kočka, která nemlsá
Giorgioneho autoportrét jako David
Gryf
Hlava smějícího se muže, podle Bijlerta
Jaro
Kanec a mastiff
Kanec, podle Cranacha
Katedrála v Antverpách
Kožešinový rukávník s brokátem
Kůň
Leopard a květiny
Lev a tulipán
Mrtvý krtek
Můra, tři motýli a dva brouci
Mušle - Cassis cornuta
Mušle - Charonia variegata Lam.
Mušle - Cypraea tigris
Mušle - Melo amphora Sol.
Mušle - Murex brabdaris
Mušle - Syrinx aruanus
Mušle - Turritella terebra
Pivoňka
Prasata a osli
Slon a květiny
Thomas, hrabě z Arundelu
Vlk
Vzduch
Žena v klobouku
Zima
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1607 - †  1677, Česká republika, Velká Británie

Český rytec a kreslíř Václav Hollar se narodil 13. července roku 1607 v Praze. V Anglii, kde se rovněž velmi proslavil, byl znám pod jménem Wenceslaus Hollar. Jeho rodina velmi trpěla v průběhu Třicetileté války, kdy byla Praha obléhána Švédy. Hollar měl původně studovat právo, nicméně se rozhodl pro umění. První z jeho dochovaných rytin pocházejí z roku 1625 a jedná se o kopie Dürerových rytin.

Hollar opustil svou vlast v roce 1627, kdy odešel do Frankfurtu nad Mohanem, kde studoval pod vedením Matthewa Meriana. O rok později pak odešel do Štrasburku a poté v roce 1633 do Kolína nad Rýnem. Tam se setkal s milovníkem umění lordem Thomasem z Arundelu, který se rozhodl zaměstnat ho na svém dvoře. S lordem Arundelem pak Hollar cestoval do Vídně a do Prahy a v roce 1637 se usadil v Londýně.

Už na počátku svého pobytu v Londýně byl Hollar velmi úspěšným a vyhledávaným rytcem. V Londýně už Hollar nepracoval výhradně pro lorda Arundela, ale nechával se zaměstnávat prodejci grafik, kteří mu zajišťovali dostatek zakázek. Hollar také nebyl placen za kvalitu svých rytin, ale podle toho, jak rychle pracoval – dostával čtyři pence za hodinu a čas si měřil přesýpacími hodinami. Když při občanské válce v roce 1642 odjel lord Arundel z Anglie, vstoupil Hollar do služeb krále Karla I. Když byl král sesazen, byl Hollar zajat a vězněn, nicméně z vězení uprchl a odjel za lordem Arundelem do Antverp. V Antverpách pak Hollar pobýval v letech 1644 až 1652. Další zajímavou Hollarovou studijní cestou byl v roce 1668 jeho pobyt v Tangeru v Maroku, kam byl vyslán, aby vytvořil rytiny tamního opevnění.

Hollar patří k nejvýznamnějším evropským grafikům svou žánrovou rozsáhlostí, dokonalým grafickým zpracováním a snahou po přesném zobrazení reality. K vrcholům jeho tvorby patří krajiny a panoramatické pohledy na města. Hollar se mimo jiné zabýval grafickými návrhy kostýmů, rytinami hmyzu a mušlí. S oblibou kopíroval obrazy holandských mistrů, se kterými se seznámil za svého osmiletého pobytu v Antverpách.

V roce 1674 Hollar vydal cyklus listů holandských obchodních a válečných lodí. Po roce 1652 pracoval na ilustracích antických autorů, byl mimo jiné i vyhledávaným ilustrátorem vědeckých publikací. Více než 2.740 Hollarových rytin se nyní nachází v British Museum a v knihovně na zámku ve Windsoru.

Hollar byl celý život bohužel považován za cizince a nikdy se mu v Anglii nepodařilo dosáhnout pozice, které dosahovali jeho angličtí kolegové. Ani odměna, kterou za svoje rytiny dostával, zdaleka neodpovídala jeho talentu a dokonalému zpracování. I když byl zaměstnáván na královském dvoře, z jeho postavení neplynuly žádné větší finanční výhody. Žádné pomoci se mu nedostalo ani při velké morové epidemii, ve které ztratil svého syna, který byl rovněž velmi nadějným rytcem.

Na sklonku života žil Hollar ve velké chudobě, nebyl ani schopen splácet svoje dluhy. Jeho posledními slovy byla údajně prosba, aby biřici neodnášeli postel, na které právě umíral.

Hollar zemřel 25. března roku 1677 v Londýně. Byl pohřben o tři dny později v kapli Sv. Margarety ve Westminsteru.


Konečná verze – 1. 7. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate