Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Edward Hopper
Realismus  
Ashcan School - The Eight (Osma)  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1882 - †  1967, USA, 

Americký malíř a grafik Edward Hopper se narodil 22. července 1882 v Nyacku ve státě New York, kde jeho otec vlastnil malý krámek. Už jako mladý chlapec byl Hopper rozhodnut, že bude studovat malířství, nicméně jeho rodiče ho přesvědčili, aby se raději dal zapsat na studium reklamní malby, protože se domnívali, že by mu tento obor spíš přinesl finanční zajištění.

Hopper nejdříve krátce studoval na New York School of Illustrating, v roce 1900 začal studovat na New York School of Art. Tam studoval pod vedením Williama Merritta Chase a Roberta Henriho, kteří byli tehdy nejvýznamnějšími americkými realisty. Na New York School of Art se Hopper učil celkem šest let a později zde také sám vyučoval.

V říjnu 1906 Hopper odjel s finanční pomocí svých rodičů do Francie, kde by se, jak doufal, mohl zdokonalit ve svém malířském umění. I když později prohlásil, že jeho cesta neměla na jeho tvorbu žádný vliv, vrátil se do Evropy ještě v roce 1909 a 1910. Hopper se do Evropy poté už nikdy nevrátil, nicméně byl sečtělý ve francouzské literatuře a citoval Verlaina a Baudelaira v originále.

V roce 1913 Hopper vystavoval jeden ze svých obrazů na slavné Armory Show v New Yorku a tento obraz byl také prodán. První Hopperova samostatná výstava se konala v roce 1920 ve Whitney Studio Club, nicméně nebyla pro něj příliš úspěšná, protože se na ní neprodal ani jeden obraz. Hopper proto propadl depresím a pochyboval o tom, zda kdy bude mít úspěch jako opravdový malíř a nebude se muset živit ilustrováním.

V roce 1922 se Hopper přestěhoval do Greenwich Village, kde si založil vlastní ateliér. Tam se také začal scházet se svou dávnou spolužačkou z New York School of Art Jo Nivisonovou, se kterou se také v roce 1924 oženil. Jo byla rovněž malířkou, nicméně její talent soužitím s Hopperem trpěl – zatímco ona ho v jeho tvorbě podporovala a pomáhala mu, on jí neustále kritizoval a shazoval. Manželé se prakticky pořád hádali, kromě jiného také kvůli jejich kocourovi Arthurovi, na kterého Hopper žárlil. Na druhou stranu však Hopper nemohl bez Jo jako umělec úplně fungovat, neboť mu byla podporou a také stála modelem pro všechny jeho ženské postavy.

Prakticky téměř po uzavření manželství přišel pro Hoppera úspěch – v roce 1924 se v Rehn Gallery v New Yorku konala jeho druhá samostatná výstava, na které se prodaly všechny jeho obrazy. Za inspirací pak Hopper se svou manželkou jezdili po celých státech a po Mexiku – řídil špatný řidič Hopper. Jo řidičský průkaz neměla, Hopper ji dovolil udělat si ho až v roce 1936 a ani potom jí téměř nechtěl jejich automobil půjčovat.

V roce 1929 se Hopper se svými obrazy zúčastnil výstavy Paintings by Nineteen Living Americans, kterou pořádalo Museum of Modern Art v New Yorku. Další úspěchy na sebe nenechaly čekat, když několik Hopperových prací zakoupila další prestižní americká muzea. V roce 1933 se pak v Museum of Modern Art konala velká Hopperova retrospektiva, která přilákala davy nadšených diváků. S nástupem moderního a dynamického abstraktního expresionismu však nostalgický Hopper upadl do zapomnění.

Hopper byl jedním z nejpopulárnějších meziválečných a poválečných amerických realistických malířů. Jeho práce zobrazovaly osamělost a izolaci života v amerických velkoměstech. Hopperův styl nebyl ani v nejmenším ovlivněn soudobým evropským uměním ani americkou abstrakcí. Hopper byl fascinován filmem, jeho práce je tím v mnoha případech inspirována jak ve výběru témat, tak v kompozici obrazu. Hopper maloval melancholickou krásu každodenního života i anonymní postavy v podivných perspektivách a ve zvláštním atmosférickém osvětlení, což bezpochyby přispělo k jeho oblibě u široké veřejnosti.

Hopper zemřel 15. května 1967 v New Yorku ve svém ateliéru poblíž Washington Square. Jeho manželka Jo zemřela o deset měsíců později.

Hopper byl znovuobjeven na přelomové výstavě v roce 1980, kterou pořádalo Whitney Museum of American Art a která následně navštívila Londýn, Düsseldorf, Amsterdam, San Francisco a Chicago. Zajímavostí této výstavy bylo, že na ní byly vedle sebe vystaveny obrazy a skici, které si k nim Hopper nakreslil.


Konečná verze – 28. 9. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate