Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Méret Oppenheim
Surrealismus  
Ženy v umění  
Dadaismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1913 - † 1985, Německo, Švýcarsko

Německá surrealistická umělkyně a fotografka Méret Oppenheimová se narodila 6. října 1913 v berlínské čtvrti Charlottenburg. Její otec byl lékařem a velkým příznivcem Jungovy filosofie, jedna z jejích tet byla provdána za slavného německého spisovatele a básníka Hermanna Hesseho, který v roce 1946 dostal Nobelovu cenu za literaturu. Její babička byla malířkou a psala romány a příběhy pro děti a byla také členkou Švýcarské ligy pro práva žen. Na radu své babičky se Oppenheimová rozhodla nikdy se nevdat.

Po absolvování střední školy se Oppenheimová začala více zajímat o umění – již dříve si krátila čas skicováním, které bylo prostorem pro realizaci jejího uměleckého talentu. Setkala se také s několika umělci sdružení Neue Sachlichkeit, kteří ji inspirovali v její další tvorbě.

Když bylo Oppenheimové osmnáct let, rozhodla se odejít do Paříže, kde si pronajala pokoj v hotelu Odessa na Montparnassu a nechala se zapsat ke studiu na Académie de la Grande Chaumière. V Paříži se brzy zapojila do tamního uměleckého života a našla si přátele mezi dadaisty a surrealisty, přátelila se s Manem Rayem, Bretonem, Arpem i Giacomettim, kteří ji uvedli do světa avantgardy scházející se v Café du Dome. Díky nim také byla přizvána k účasti na jejich výstavě v roce 1933 a i nadále se účastnila téměř všech jejich výstav. Intimní vztah Oppenheimovou pojil s Maxem Ernstem a Manem Rayem. První samostatná výstava Oppenheimové se konala v roce 1933 v galerii Schulthess ve švýcarské Basileji.

Oppenheimová byla na počátku své umělecké tvorby spojena s hnutím dadaismu, i když její vlastní tvorba s dadaismem víceméně nesouvisela – s dadaismem bývá spojována hlavně kvůli svému přátelství s dadaisty a vlivu, který dadaismus měl na její umění. Kde však umění dadaismu postrádalo svou naléhavost a smysl, tam začínalo umění surrealismu Oppenheimové, které vždy obsahovalo prvek apelu na společnost a její chápání umění. Prvním surrealistickým dílem Oppenheimové byl v roce 1933 objekt Giacomettiho ucho.

Díky svému mládí, kráse, svobodnému duchu a nevázanosti se Oppenheimová stala jakousi prototypní surrealistickou ženou, nádhernou, kreativní a nezávislou. Se surrealisty byla spojována až do roku 1966, kdy zemřel Breton.

Oppenheimová byla jednou z mála žen surrealistek a v její tvorbě se ženský prvek objevoval zcela pravidelně. Její tvorba byla typická pro nauky hnutí surrealismu – k tvorbě používala již hotové objekty, které pak zobrazovala v diametrálně odlišných situacích a často s podtónem sexuální dominace, fetišismu a bizarnosti. Oppenheimová ve svých obrazech rovněž zkoumala a představovala rozdíly mezi ženskou sexualitou a tím, jak se žena stává objektem mužské touhy a žádostivosti.

Malou zajímavostí je, že Oppenheimová ve svém ateliéru vyráběla pro své surrealistické přátele pochoutky z marcipánu, tzv. surrealistickou stravu. Tyto sladkosti měly zajímavé tvary, které vycházely z uměleckých principů hnutí. V roce 1937 byl její kožešinou lemovaný šálek zvolen návštěvníky výstavy surrealistů v newyorském Museu of Modern Art nejtypičtějším symbolem tohoto hnutí.

Oppenheimová zemřela 15. listopadu 1985 v Basileji.


Konečná verze – 6. 1. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate