Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Max Pechstein
Expresionismus  
Fauvismus  
Die Brücke  
Der Blaue Reiter  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1881 - † 1955, Německo, 

Německý malíř a grafik Max Hermann Pechstein se narodil 31. prosince 1881 v Eckersbachu, předměstí saského Zwickau. Svou uměleckou kariéru začal zpočátku velmi skromně, když se nechal v roce 1896 zapsat jako učedník do dílny dekorativního malíře, u kterého se učil celkem čtyři roky.

V roce 1900 se Pechstein přestěhoval do Drážďan, kde se nechal zapsat na tamní Kunstgewerbeschule, kde se seznámil s malířem Otto Gussmannem (1869 až 1929). Ten se pak stal jeho profesorem na Akademii, kam Pechstein začal docházet v roce 1902. Pechstein dokončil Akademii v roce 1906 jako jeden z nejlepších studentů v ročníku a získal stipendium ke studiu v Itálii.

Po svém návratu z Itálie Pechstein rovněž krátce pobýval v Paříži, kde se seznámil s Keesem van Dongenem a tvorbou fauvistů. V této době byla jeho tvorba ovlivněna hlavně tvorbou Vincenta van Gogha. Do Paříže se pak vrátil v roce 1908, aby tam vystavoval na výstavě Société Anonyme.

Po studiích se Pechstein setkal také s Erichem Heckelem, který ho v roce 1906 přizval k účasti na aktivitách nově zformované umělecké skupiny Die Brücke. Pechstein byl nadšeně přijat hlavně Ernstem Ludwigem Kirchnerem a Karlem Schmidt-Rottluffem, kteří ho ihned považovali za svoji spřízněnou duši. Pechstein byl jedním z prvních členů této skupiny, který získal uznání veřejnosti – stalo se tak snad proto, že byl jediným, kdo z jejích členů dosáhl formálního malířského vzdělání. I když byl Pechstein starší než jeho kolegové z Die Brücke, nebál se experimentovat s novým uměleckým stylem a zapojit se i do politického dění v Německu té doby.

V roce 1908 se Pechstein natrvalo přestěhoval do Berlína, kde očekával více zakázek. V Berlíně se také stal jedním ze zakladatelů skupiny Neue Sezession a nějakou dobu působil i jako její vedoucí osobnost. S touto skupinou také vystavoval v roce 1912 na její souborné výstavě, což mu vysloužilo vyloučení z Die Brücke, se kterou se tímto jaksi myšlenkově rozešel. V Berlíně Pechstein s Kirchnerem rovněž vedli uměleckou školu MUIM (Moderner Unterricht in Malerei, Moderní instrukce v malířství), nicméně tato škola bohužel brzy zkrachovala.

Pechstein se rovněž přátelil s umělci mnichovské skupiny Der Blaue Reiter, mezi které patřil Kandinsky, Marc a Macke. Pechstein jako starší a již etablovaný umělec dokázal ocenit jejich potenciál v oblasti využití jasných barev a ihned přijal jejich nauky o svobodném využití jasných barev, čímž se prakticky zasloužil o jejich uvedení před veřejnost i kritiku.

V roce 1914 Pechstein cestoval za inspirací, vydal se na námořní plavbu do jižního Pacifiku na ostrovy Palau, které patřily Německu, kde ho však zastihla první světová válka a japonská invaze. Byl zajat poté vězněn v Nagasaki, propuštěn byl až o rok později. Zpět do Německa se Pechstein dostal jako topič na parníku přes Manillu, San Francisco a New York. Ihned po svém návratu byl povolán do armády a poslán na západní frontu u Sommy. V roce 1917 se pod tlakem těchto událostí nervově zhroutil a byl z armády uvolněn.

V meziválečných letech se Pechstein neúnavně zapojil do politiky, zastával se práv umělců na jejich svobodné vyjádření a organizoval i jejich odbory. Jako umělec vytvořil také celou řadu propagačních plakátů, které si kladly za cíl sjednotit německé umělce. V roce 1919 napsal esej Was Wir Wollen (Co chceme), která se stavěla za práva umělců. Stal se rovněž členem Ligy pro lidská práva a socialismus (Liga für Menschenrechte und Sozialism), podporoval Mezinárodní dělnickou pomoc (International Arbeiterhilfe) a Asociaci přátel Nového Ruska (Gesellschaft der Freunde des neuen Russia). Přispíval do různých socialistických tiskovin a ilustroval celou řadu radikálních spisů.

Centrálními prvky Pechsteinovy tvorby a stylu bylo použití barev a linií. V jeho smyslu pro užití jasných barev byl Pechstein v mnohém ovlivněn tvorbou Vincenta van Gogha a Henriho Matisse a dalších fauvistických malířů, nicméně v jeho díle se také bezpochyby objevoval vliv barevností primitivního umění a výrazné černé linie ohraničující hranaté postavy.

Pechsteinovy obrazy se od prací jeho současníků lišily tím, že byly dekorativnější, Pechstein mnohdy svévolně nebral na vědomí realitu obyčejného světa a hledal expresivnější pojetí umění. Často maloval akty a krajiny, ve kterých hledal vyjádření harmonie člověka s přírodou.

Pechstein byl rovněž výtečným grafikem, za svůj život vytvořil 421 litografií, 315 dřevorytů a linorytů a 165 hlubotisků. Na počátku své tvorby velmi rád experimentoval, používal různé barevné podkladové papíry i barvy, tiskl pouze v malých edicích. Jeho různorodé techniky nanášení barev na matice také měly často velmi rozdílné výsledky a tak každé jeho dílo bylo svým způsobem originální.

Pechstein byl velmi respektovanou osobností německého umění, od roku 1923 působil jako profesor na berlínské Akademii, nicméně svoji pozici musel po deseti letech po nástupu nacismu kvůli svému židovskému původu opustit.

Po nástupu nacismu v Německu se Pechstein stal jako Žid terčem mnoha nepříjemných útoků, z německých muzeí bylo nakonec odstraněno celkem 326 jeho děl. V roce 1937 bylo také šest jeho děl vystaveno na nechvalně proslulé výstavě Entartete Kunst (Zvrácené umění), kde byly představeny práce, které nacisté považovali za nečisté. V době tohoto pronásledování žil Pechstein v ústraní na baltském pobřeží v Pomořansku. V roce 1944 byl krátce povolán k nuceným pracem, poté byl zběžně vězněn Rusy.

Po válce se Pechstein vrátil ke své pedagogické činnosti na berlínské Akademii. Získal rovněž celou řadu ocenění a dočkal se veřejného uznání své celoživotní tvorby.

Pechstein zemřel 19. června 1955 v západním Berlíně.


Konečná verze – 26. 1. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate