Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Pietro Perugino
Renesanční umění  
Díla:
Apollo a Marsyas
Archanděl Michael
Autoportrét
Don Baldassare di Antonio di Angelo
Křest Krista
Madona mezi Sv. Janem Křtitelem a Sv. Šebestiánem
Madona s dítětem I.
Madona s dítětem II.
Madona se Svatými klanícími se dítěti
Madona ve slávě s dítětem a Svatými
Magdaléna
Nanebevzetí Krista
Panna a dítě se Svatými
Panna s dítětem mezi Sv. Janem Křtitelem a Sv. Kateřinou
Ponaučení ke Svatému Petru
Portrét Francesca delle Opere
Rodina Madony
Sv. Šebestián I.
Sv. Šebestián II.
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1445 - † 1523, Itálie, 

Italský malíř Pietro Perugino se narodil někdy mezi lety 1445 až 1450 v městečku Città della Pieve v Umbrii. Původně se jmenoval Pietro di Cristoforo Vannucci, svou přezdívku Perugino získal podle Perugie, hlavního město umbrijského kraje. Už jako devítiletý byl Perugino poslán do učení malířského mistra v Perugii, jehož jméno se do dnešní doby nezachovalo – jednalo se pravděpodobně o Benedetta Bonfigliho, Fiorenza di Lorenza nebo Niccola da Foligna, kteří byli předními malíři Perugie té doby.

Po svém původním vyučení Perugino pracoval nejdříve v Arezzu, později se přestěhoval do Florencie, kde podle Vasariho nastoupil jako tovaryš do dílny Andrey del Verrocchia, kde byl jeho kolegou Leonardo da Vinci. V roce 1472 se pak stal členem malířského cechu Sv. Lukáše, začal malovat samostatně a v roce 1475 se vrátil do Perugie.

Perugino pracoval po celé Itálii, nikde nestrávil tolik času, aby se tam usadil trvale. Kolem roku 1481 byl papežem Sixtem IV. pozván do Říma, aby namaloval fresky pro zdi Sixtinské kaple. Jeho společníkem se tehdy stal Pinturicchio, kterému za jeho pomoc Perugino zaplatil třetinu svého honoráře. Jejich práce však byly necitlivě zničeny, aby místo nich mohl být namalován Michelangelův Poslední soud. Na výzdobě Sixtinské kaple společně s Peruginem pracoval také Sandro Botticelli, Domenico Ghirlandaio a Cosimo Rosselli, jejich vedoucím byl pravděpodobně díky své proslulosti právě Perugino.

Po dokončení fresek v Sixtinské kapli v roce 1486 Perugino odešel z Říma do Florencie. V červenci 1487 byl odsouzen za trestný čin: společně s jiným perugijským malířem Aulistou di Angelem totiž napadl předchozího prosince holí jistého člověka, který následně zemřel. Před soudem se oba malíři ke svému činu přiznali, Perugino k zamýšlenému útoku a ublížení na těle, Aulista k vraždě. Perugino byl potrestán pokutou deseti zlatých florintů a Aulista byl doživotně vykázán z Florencie.

V letech 1486 až 1499 Perugino pracoval hlavně ve Florencii, i když několikrát za zakázkami navštívil Řím a Perugii, kde měl pravděpodobně druhou dílnu. Pak odjel do Perugie, kde získal prestižní zakázku k rozsáhlé výzdobě audienčního sálu cechu bankéřů a směnárníků. Je pravděpodobné, že na této zakázce se nějak podílel i mladý Rafael, který byl do Peruginovy malířské dílny zapsán v roce 1496.

V roce 1501 byl Perugino jmenován jedním z proboštů Perugie, nicméně ani v této pozici se neubránil kritice svých malířských kolegů. Při jedné příležitosti mu Michelangelo řekl, že je malířským břídilem (goffo nell arte), načež Perugino se samozřejmě soudně odvolal kvůli utrhání na cti, nicméně jeho žádosti o omluvu nebylo vyhověno. Na tuto veřejnou urážku Perugino odpověděl tak, že namaloval obrovský oltář pro klášter Certosa di Pavia, který mu opět přinesl uznání.

V roce 1505 však Perugino namaloval obraz Nanebevzetí pro kapli dei Rabatta v kostele služebníků ve Florencii. Tento obraz možná Perugino pouze navrhl a namaloval ho jeden z jeho pomocníků, nicméně kvůli němu sklidil hrubou kritiku. Následně z jeho dílny odešli téměř všichni jeho učedníci a za pár měsíců poté Perugino z Florencie odešel, aby se vrátil nejdříve do své rodné Perugie a po roce do Říma.

Do Říma byl Perugino povolán papežem Juliem II., který ho žádal, aby provedl výzdobu pokojů v papežském paláci (nyní nazývány Stanze di Raffaello, Rafaelovy pokoje). Papež však brzy dal přednost mladšímu Rafaelovi, žákovi Perugina, a tak Perugino sice namaloval několik výjevů na stropě, nicméně v roce 1512 z Říma odešel zpět do Perugie. Další jeho díla však už spíše vypovídala o jeho pomalém úpadku, než aby potvrzovala jeho pozici kdysi úspěšného a uznávaného malíře.

Perugino byl znám pro svoje jednoduché, jasné a harmonické oltářní kompozice. Jeho figury byly vyvedené v klasickém stylu, i když často byly poněkud nevýrazné. Perugino byl jedním z prvních italských malířů, kteří malovali olejem, zabýval se také navrhováním vitráží z barevného skla. Někdy mu bývá v jeho tématech vytýkána přílišná sentimentalita a jakási neupřímnost, která nahradila jeho zpočátku tak intenzivní dynamiku citů. Perugino si však získal uznání hlavně tím, jak se mu podařilo dokonale využít architektonické prvky jako ideální pozadí ke zvýraznění proporcí a rovnováhy postav.

Podle Vasariho se Perugino příliš nezatěžoval náboženskými otázkami, dokonce otevřeně pochyboval nad nesmrtelností duše. I tak však Perugino namaloval celou řadu obrazů s náboženskou tématikou a dokonce pracoval v papežských službách, což by asi nebylo možné, kdyby nevěřil vůbec. Vasari o Peruginovi také napsal, že by pro peníze udělal cokoliv, z nějakého důvodu o něm příliš vysoké mínění neměl.

Podle svého portrétu byl Perugino buclatý, měl malé černé oči a černé rozcuchané kudrnaté vlasy. Díky svým prestižním zakázkám byl majetným občanem a o jeho dědictví se dělili tři synové. Maloval téměř až do konce svého života, poslední obraz namaloval několik dní před svou smrtí.

Perugino zemřel na mor roku 1523 ve Fontignanu, kvůli svému přesvědčení o smrtelnosti duše odmítnul poslední pomazání. Jako ostatní oběti strašlivé morové epidemie byl pohřben narychlo, v provizorním neoznačeném hrobě.


Konečná verze – 26. 1. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate