Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Giovanni Santini
Baroko  
Architektura před 20. stoletím  
Díla:
Kostel Sv. Václava ve Zvoli I.
Kostel Sv. Václava ve Zvoli II.
Plasy I.
Plasy II.
Plasy III.
Plasy IV.
Proboštství Mariánský Týnec I.
Proboštství Mariánský Týnec II.
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1677 - † 1723, Česká republika, Itálie

Český architekt italského původu Giovanni Santini se narodil 3. února 1677 v Praze, byl pokřtěn o den později. Kromě jména Giovanni Santini je znám také jako Giovanni Battista Santini, Jan Blažej Santini-Aichel, Jan Blažej Santini, Jan Santini Aichl, Giovanni Santini, Jan Blažej Santini-Eichel, Giovanni Santini-Aichl, Johann Blasius Santini-Aichel, Giovanni Blasius Santini, Jan Blažej Santini-Aüchel, nebo též Aychel nebo Aüchel. Byl synem kameníka Santina Aichla (zemř. 1702) a vyučil se původně malířem. Po studijní cestě do Rakouska a Itálie se věnoval výhradně architektuře.

Santini byl nejvýznamnějším představitelem českého vrcholného dynamického baroka. Byl tvůrcem barokní gotiky, jejíž principy uplatnil již ve svém prvním bezpečně doložitelném díle – přestavbě klášterního kostela v Sedlci v letech 1702 až 1707. V prvním desetiletí 18. století začal pracovat pro cisteriány na Zbraslavi, kde budoval konvent. Později byl zaměstnán u cisteriánů v Plasech, pro které vybudoval klášterní komplex v Mariánském Týnci a nový konvent. V duchu barokní gotiky přestavěl premonstrátský kostel v Želivi (1714 až 1719), klášterní kostel Nanebevstoupení v Kladrubech a vybudoval svou nejznámější sakrální stavbu, kapli Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou (1719 až 1727).

Santini významným způsobem zasáhl i do typologie zámecké architektury návrhem zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou (1721 až 1723). Z pražských paláců je Santini autorem Thunovského paláce pod Pražským Hradem. Santiniho stylově náročná a hluboce individuální tvorba nenašla v české barokní architektuře pokračovatele.

Santini zemřel 7. prosince 1723 v Praze.


Konečná verze – 18. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate