Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  John Singer Sargent
Impresionismus  
Realismus  
Díla:
Autoportrét
Caroline de Bassano, markýza d'Espeuilles
Carolus-Duran
Dívka se srpem
Dvě dívky v bílých šatech
Fontána, Pocantico
Granátová jablka
Henry James
Hřbitov v Tyrolích
Krajina s růžovou besídkou
Lady Agnew
Lord Dalhousie
Madam Poirsonová, manželka Paula Poirsona
Madame Gautreau
Madame X
Magnólie
Millicent, vévodkyně ze Sutherlandu
Modré hořce
Mramorový lom v Carraře
Paní Curtisová, manželka Ralpha Curtise
Paní Gribbleová, manželka George Gribblea
Paní Inchesová, manželka Charlese E. Inchese
Paní Phipsová, manželka Wiltona Phipse
Paní Searsová, manželka Joshuy Montgomeryho Searse
Paní Swintonová, manželka George Swintona
Paul Helleu s manželkou při skicování
Podzim na řece
Portrét Caspara Goodriche
Portrét Lady Helen Vincentové, vikomtesy d'Abernon
Portrét Pauline Astorové
Prohlížení
Raní procházka
Robert Louis Stevenson
Roh paláce della Ca' Grande
Roh zahrady
Růžová besídka (Růže v Oxfordshire)
Schody na Capri
Slečna Cara Burchová
Studie fíkovníku
Večerní stůl
Vlčí máky
Závan větru
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1856 - † 1925, Velká Británie, USA

Anglický malíř John Singer Sargent se narodil 12. ledna 1856 v italské Florencii rodičům vyhoštěným z Ameriky. Umění studoval ve Florencii, pak se vydal na studijní cestu do Itálie a Německa, v letech 1874 až 1878 studoval dále pod vedením Emile Auguste Caroluse-Durana, který mu poskytl výtečné tradiční vzdělání. Stopy Sargentovy inspirace se odrážely právě v jeho studiích u Caroluse-Durana, ale také v jeho obdivu ke starým mistrům, zejména pak Fransi Halsovi a Diegu Vélazquezovi.

V roce 1879 Sargent poprvé vystavoval v Salonu, kde ukázal portrét svého učitele Caroluse-Durana. Tento portrét nejen sklidil úspěch, ale také mu zaručil celou řadu následujících zakázek. Ve své další tvorbě se pak Sargent zaměřil hlavně na plné portréty žen, které ho vynesly do pozice jednoho z nejvyhledávanějších portrétních malířů té doby.

Sargentův úspěch spočíval v jeho schopnosti dokonale zachytit osobnost jeho modelů, kterým dokázal porozumět a pak zprostředkovat jejich vnitřní život. V roce 1884 Sargent svým portrétem nazvaným Madame X způsobil velký skandál. Namaloval tehdy tajuplně erotický portrét Pařížanky Virginie Amélie Avegno Gautreauové, který pobouřil spořádané občany i kritiky hlavně tím, že svou modelku namaloval v šatech se spadlým ramínkem, což bylo považováno za nevhodně koketní a vysoce nemravné. Negativní přijetí tohoto obrazu pak jen uspíšilo Sargentovo rozhodnutí odjet z Francie. Tento portrét měl Sargent uskladněný ve svém ateliéru až do roku 1905, celých jednadvacet let po prvním vystavení.

V roce 1886 se Sargent trvale přestěhoval do Londýna, kde ho čekalo poměrně vřelé přijetí – už dříve totiž s velkými úspěchy vystavoval v Royal Academy a mezi majetnými Angličany edwardiánské společnosti měl i několik nadšených zákazníků i obdivovatelů, ročně pracoval průměrně na patnácti zakázkách. V roce 1894 pak byl Sargent přijat do Royal Academy, plné členství následovalo o tři roky později. Král Edward VII. také Sargentovi nabídl pasování na rytíře, které však Sargent odmítl, neboť by se musel vzdát svého amerického občanství.

Sargent mnoho času strávil i na cestách za svými zakázkami ve Spojených státech, a bývá pro svůj původ Američany často přisvojován. V roce 1909 s úspěchem vystavoval v New Yorku a následně osmdesát tři z vystavovaných akvarelů nakoupilo Brooklyn Museum. Namaloval celou řadu portrétů různých osobností a také portréty amerických presidentů Theodore Roosevelta a Woodrowa Wilsona, vytvořil nástěnné malby v Boston Public Library.

Sargentův způsob zacházení s barvou byl typicky impresionistický, sám se cítil spíše realistou a nikdy nebyl členem žádné impresionistické skupiny, i když ho pojilo blízké přátelství s Claude Monetem, za kterým často jezdil do Giverny. Ve své tvorbě se zaměřoval především na portréty, ale namaloval také celou řadu výtečných akvarelů i krajin, na které se zaměřil hlavně po roce 1907. Svou inspiraci čerpal především ze svých cest po Evropě i Spojených státech. Za svůj život namaloval více než devět stovek olejomaleb, dva tisíce akvarelů a velké množství kreseb a skic.

Na sklonku života byl Sargent svými kolegy považován za zkostnatělého vyznavače starého tradičního stylu – na jeho umění neměly vliv žádné moderní směry ani nastupující abstrakce. Byl kritizován například Camille Pissarrem za nedostatek malířského nadšení a Walterem Sickertem za parodii sebe samého, a Roger Fry o něm prohlásil, že byl pouhým kresličem zevnějšků. I přes tuto kritiku se Sargent těší stále většímu zájmu o jeho dílo, jeho obrazy jsou zastoupeny ve všech významnějších muzeích. Je však pravda, že po nepřijetí portrétu Madame X ze Sargentových portrétů zmizela jeho pověstná jiskra, jakési mladické nadšení pro experimentování a inovaci, a hlavně jeho delikátní poetičnost, která byla charakteristická pro jeho starší díla.

Sargent byl velmi oblíbený mezi svými zákazníky pro svou přátelskou povahu a konverzační schopnosti, dokázal se dokonale pohybovat mezi šlechtou i milionáři, jejichž manželky i milenky portrétoval. Rád cestoval, věnoval se hudbě a debatám na různá témata, byl pravým anglickým džentlmenem i bohémem. Nikdy se neoženil.

Sargent zemřel 14. dubna 1925 v Londýně, byl pohřben na hřbitově v Brookwoodu.


Konečná verze – 18. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate