Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Peter Saville
Design  
Pop Art  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
Saville Parris Wakefield
Oficiální stránky Petera Savilla
SHOWstudio
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1955, Velká Británie, 

‚Toto je post-designová éra. Záměrně směřuje proti všem principům, které byly oslavovány v 80. letech a které již dnes nemohou přinést nic nového.‘

Britský designér Peter Saville se narodil 9. října 1955 v Manchesteru. V letech 1975 až 1978 studoval grafický design na Manchester Polytechnic (nyní Manchester Metropolitan University). Na hudební scénu vstoupil poté, co se v roce 1978 setkal s novinářem a televizním komentátorem Tony Wilsonem, který mu následně zadal zakázku na úplně první plakát pro Factory Records, mezi jejíž spoluzakladatele Saville rovněž patřil. Nezávislé nahrávací společnosti Factory Records pak Saville vytvořil identitu a koncepci, jež významně ovlivnily také oblasti mimo rámec hudebního průmyslu. S touto společností byl Saville spojován až do roku 1991.

V roce 1980 Saville vzbudil kontroverzi se svým obalem pro poslední album Joy Division nazvané Closer, které bylo vydané krátce po sebevraždě zpěváka Iana Curtise v květnu onoho roku. Obal vzbudil senzaci, protože zobrazoval tělo Ježíše v hrobě a kritika označila Savillův design jako ‚nechutný‘. Savillův design však byl vytvořen ještě před Curtisovou smrtí, což mohl potvrdit hudební časopis New Musical Express, který měl Savillovy návrhy vystavené jako plakáty na zdech už několik měsíců před vydáním.

Každý, kdo zná hudební skupiny Joy Division, New Order, Orchestral Manoeuvres In The Dark a Ultravox, také zná Savillovu tvorbu. Od roku 1978 se Saville stal jedním z nejznámějších a nejspíše také nejrespektovanějších designérů obalů hudebních nahrávek.

V letech 1981 až 1983 Saville působil jako umělecký šéf pro londýnskou nahrávací společnost Dindisc (odnože Virgin Records), u které byl zodpovědný za celkovou identitu, obaly a marketing. Již jedny z jeho prvních obalů mu ihned získaly uznání a Saville byl v roce 1981 oceněn třemi stříbrnými cenami na D&AD Awards.

V roce 1983 Saville založil vlastní studio, které pod názvem Peter Saville Associates také pravidelně spolupracovalo s Brettem Wickensem. V těchto letech klientela hudebního průmyslu (například Roxy Music, Ultravox, Peter Gabriel a New Order) začala spolupracovat s různými představiteli institucí, například s Whitechapel Art Gallery v Londýně, Centrem Pompidou v Paříži a francouzským ministerstvem kultury, a také s představiteli ze světa módy.

V roce 1990 Saville ukončil činnost svého studia a začal působit jako partner v londýnské pobočce studia Pentagram. Pracoval s již zavedenými klienty, ale také se rovněž podílel na projektech pro Natural History Museum v Londýně a Chanel 1 v Los Angeles. Saville v roce 1993 společně s Wickensem opustil studio Pentagram a přešel do studia Frankfurt Balkind v Los Angeles, kde se stal výtvarným ředitelem.

V roce 1994 se Saville vrátil do Londýna, kde nyní pracuje na volné noze pro britské i evropské klienty včetně London Records a italské společnosti pro výrobu tašek a zavazadel Mandarina Duck. V roce 1999 se Saville přestěhoval do londýnské čtvrti Clerkenwell, kde znovuotevřel svou společnost Peter Saville Associates, kterou později přejmenoval na Saville Parris Wakefield. Věnoval se převážně konzultantské činnosti pro Selfridges a EMI a mezi jeho klienty ze světa módy patřili a stále patří například Jil Sander, John Galliano, Christian Dior a Stella McCartney. V neposlední řadě Saville spolupracoval také s módním fotografem Nickem Knightem, se kterým v listopadu 2000 založil módní webstránku SHOWstudio.

Saville je rovněž zachycen v kultovním filmu 24 Hour Party People, kde jeho postavu hraje herec Enzo Cilenti. Ve filmu je obzvláště vtipně zachycená Savillova neschopnost dodržovat jakékoliv termíny.


Konečná verze – 18. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate