Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Gino Severini
Futurismus  
Postimpresionismus  
Neoplasticismus (De Stijl)  
Kubismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1883 - † 1966, Itálie, 

Italský malíř Gino Severini se narodil 7. dubna 1883 v Cortoně v Toskánsku v rodině soudního úředníka a švadleny. Původně studoval na technické škole v Cortoně, nicméně ve svých patnácti letech byl ze školy vyhozen za krádež zadání testů, a tak pomáhal svému otci v úřadě. V roce 1899 se Severini přestěhoval se svou matkou do Říma, kde pracoval jako úředník v zasilatelství a ve svém volném čase maloval. Kreslení pak také studoval – docházel na večerní hodiny kreslení aktů na soukromou akademii Villu Medici, které mu platil jeden bohatý podnikatel z Cortony. Tam se učil celkem dva roky, poté jeho sponzor hodiny přestal platit, prý kvůli Severiniho nepořádnictví, a tak skončilo jeho formální vzdělávání.

V roce 1900 se Severini seznámil s Umbertem Boccionim, který ho následně představil Giacomu Ballovi, v jehož ateliéru se poté scházeli ke společným debatám o umění. Severini byl Boccionim i Ballou v této době velmi ovlivněn, především pak jejich teoriemi o použití nemíchaných čistých barev.

V listopadu 1906 se Severini usadil v Paříži, kterou považoval za zásadní pro jeho další umělecký vývoj – téměř celý svůj život pak strávil mezi Paříží a Římem. Usadil se na Montmartru, kde byl přímo ve středu uměleckého dění té doby: seznámil se s Modiglianim, Dufym, Braquem, Grisem, Picassem i Apollinairem. I když prodejem svých děl moc peněz nevydělával, vždy měl díky pomoci svých přátel dostatek. Tvořil hlavně v neoimpresionistickém stylu, i když v té době již začínal úspěšně experimentovat s futurismem.

V únoru 1910 byl Severini přizván básníkem Filippem Marinettim a svými přáteli malíři Boccionim, Ballou a Carrou k připojení se k futuristické skupině, jejíž manifest záhy také podepsal. Brzy se stal jedním z největších propagátorů tohoto hnutí, které začal výrazně prosazovat také ve svém umění. Vedle typicky futuristického dynamického pocitu pohybu, rychlosti a zájmu o moderní techniku Severiniho díla obsahovala také unikátní užití slov a písmen, které zasahovalo až do oblasti kubismu, což bylo ve srovnání s jeho kolegy zcela unikátní. Severini byl skrze své zkušenosti z bohémské Paříže pro italské futuristické umělce velkou inspirací a oživením jejich stylu.

Severini pomáhal futuristům s prosazováním jejich uměleckého stylu i mimo hranice Itálie, organizoval pro ně různé studijní cesty i zahraniční výstavy. Zorganizoval také jejich první neitalskou výstavu, která se konala v únoru 1912 v Galerii Bernheim-Jeune v Paříži. Tato výstava byla úspěchem až na kritiku Apollinaira, který obvinil futuristy z domýšlivosti a z pokryteckého odmítání jiných uměleckých vlivů. V roce 1913 se konaly Severiniho samostatné výstavy v Marlborough Gallery v Londýně a galerii Der Sturm v Berlíně.

Po první světové válce Severini futurismus odmítl, hlavně pro jeho spojení s myšlenkami fašismu. Studoval a tvořil ve stylu syntetického kubismu, který spojoval s vlivy starého italského renesančního umění. Začal experimentovat s technikou fresky a mozaiky, které uvedl do praxe hlavně v dekorování kanceláří aerolinek KLM v Římě a Alitalia v Paříži.

Severini se v průběhu svého uměleckého života sblížil také s tvorbou neoplasticismu a neoklasicismu, aby nakonec skončil u naturalistického stylu, ve kterém namaloval řady fresek ve Montegufoni poblíž Florencie. V roce 1916 své myšlenky shrnul ve své knize Du Cubisme au Classicisme, Od kubismu ke klasicismu. Napsal také svoji zajímavou autobiografii Život malíře, ve které komentuje rozvoj umění své doby.

Severini zemřel 26. února 1966 ve svém domě č. p. 11 na rue Schoelcher v Paříži. Jeho tělo bylo převezeno do místa jeho narození, kde bylo také 15. dubna onoho roku pohřbeno.


Konečná verze – 12. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate