Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Christian Schad
Realismus  
Die Neue Sachlichkeit (Nová věcnost)  
Dadaismus  
Expresionismus  
Kubismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1894 - † 1982, Německo, 

Německý malíř, fotograf, grafik a kolážista Christian Schad se narodil 21. srpna 1894 v Miesbachu v horním Bavorsku v rodině bohatého právníka. Vyrůstal v Mnichově, kde se mu dostalo toho nejlepšího vzdělání. Od dětství se zajímal o malování a se stejným nadšením také hrál na housle, a tak se musel mezi těmito dvěma svými talenty často velmi rozhodovat. V roce 1912 odešel z gymnázia a nechal se zapsat ke studiu umění na Akademii v Mnichově, kde se učil v letech 1913 až 1914. Tam nejdříve studoval klasické malířství, po semestru přešel do ateliéru kreslení aktů. Poprvé vystavoval na jaře 1915 na výstavě Mnichovské secese.

V roce 1915 Schad uprchl z Německa do švýcarského Curychu a vyhnul se tak vojenské službě v bojích první světové války. K tomuto mu pomohl malý podvod – před vojenskou zdravotní komisí předstíral nemocné srdce a dokonce předložil falešnou lékařskou zprávu. Za svého pobytu v Curychu se Schad seznámil s dadaisty a byl jedním z podepsaných pod jejich manifestem, který sepsali v kabaretu Voltaire na jaře roku 1916. V Curychu se také v roce 1915 v Salonu Wolfsberg konala jeho první samostatná výstava, na které ukázal svoje dřevoryty, ovlivněné naukami futurismu, kubismu i expresionismu.

Schad na počátku své umělecké kariéry pracoval s dadaisty, se kterými experimentoval s inovativními technikami fotografie. Vytvářel tehdy své vlastní fotogramy založené na konturách a bez použití fotoaparátu, které Tristan Tzara později nazval na Schadovu počest Schadografy. V letech 1920 až 1925 Schad žil v Římě a Neapoli, kde studoval díla starých italských mistrů, pak se přestěhoval do Vídně a následně do Berlína. V této době také odmítl abstrakci ve prospěch stylizovaného realismu a začal být spojován se skupinou německých malířů nazývaných Neue Sachlichkeit (Nová Objektivita), kteří se zaměřovali na dosažení nového stupně neidealizovaného objektivního realismu.

Schad se na rozdíl od svých kolegů nezajímal o politiku, i když bezpochyby viděl v nastupujícím nacismu nebezpečí. Nebyl nacisty pronásledován, jeho spíše poklidná a nic nekritizující tvorba i jakási nenápadnost nijak nacisty neprovokovala, nebyl tak známý jako jeho kolegové a tudíž také pro nacismus nepředstavoval takovou hrozbu. Ani jeho obrazy se příliš neprodávaly, a tak v roce 1935 nastoupil na pozici sládka v jednom bavorském pivovaru.

Schad maloval portréty, které vypovídaly o psychologii postavy spíše než o jejím určujícím společenském postavení. Jeho modely rovněž často přejímaly halucinační pojem reality, která byla typická pro kavárny Výmarské republiky. Schad se často zabýval psychologicky intenzivními tématy, pracoval přesně a precizně a jeho dílo odráželo introspekci i osamocení. Ve svých fotogramových kompozicích Schad vytvářel náhodná uspořádání různých objektů, kterým tak dodával nové významy a formy – podle Tzarových nauk tak vytvářel umění ze zcela běžných předmětů. Tuto techniku pak převzali a prohloubili například Man Ray a László Moholy-Nagy.

Za svého pobytu v Římě se Schad seznámil s Marcellou Arcangeli, kterou si v roce 1923 vzal za manželku a se kterou měl o rok později syna Niklause. Rozešli se v roce 1927, důvodem k jejich rozchodu byla její neochota přestěhovat se s ním do Vídně. V roce 1942 se Schad přestěhoval do Aschaffenburgu, kde si vzal za manželku Bettinu Mittelstädtovou.

Schad zemřel 25. února 1982 ve Stuttgartu.


Konečná verze – 12. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate