Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Walter Sickert
Impresionismus  
Postimpresionismus  
Camden Town Group  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1860 - † 1942, Německo, Velká Británie

Anglický malíř Walter Richard Sickert se narodil 31. května 1860 v Mnichově. Jeho otcem byl malíř Oswald Adalbert Sickert, který měl dánské a německé kořeny, jeho matka Eleanor Louisa Henryová byla nemanželskou dcerou slavného cambridgeského astronoma Richarda Sheepshankse a irské tanečnice. Jeho sestrou byla budoucí bojovnice za práva žen Helena Swanwicková. V roce 1868 se rodina Sickertových přestěhovala do Londýna.

Sickert se původně nechtěl stát malířem, jeho srdce patřilo herectví a po studiích na King’s College School ve Wimbledonu se mu i krátce věnoval. Nějaký čas také docházel na Slade School of Art, kde byl jeho profesorem Alphonse Legros. Nakonec se však seznámil s Jamesem McNeillem Whistlerem, který ho zaujal natolik, že u něj začal studovat malířství. Později také na Whistlerovo doporučení odešel do Paříže, vyzbrojen dvěma doporučujícími dopisy – pro Maneta a Degase. Manet však byl nemocný a nemohl ho k sobě do ateliéru přijmout, a tak Sickert nastoupil k Degasovi. Brzy se blízce seznámil s Degasovou tvorbou, ve které našel nekonečnou inspiraci pro svoje vlastní plátna. Oba malíři pak zůstali přátelé až do Degasovy smrti v roce 1917.

Sickert se pod Degasovým vlivem stal jedním z nejdůležitějších představitelů britského impresionismu, i když jeho tvorba a užití barev pro impresionismus stejně jako Degasova a Whistlerova tvorba příliš typické nebyly. Maloval především krajiny, pohledy na města a scény z každodenního života se zcela originálním přístupem k práci s olejem. S impresionisty měl tedy společné tematické okruhy, nicméně jeho obrazy se od impresionistických lišily především použitím spíše tmavších barev. Sickert také vystavoval se skupinou New English Art Club, což bylo sdružení anglických malířů ovlivněných francouzským impresionismem a realismem. V této době Sickert často navštěvoval francouzské Dieppe, kam dojížděl za svou milenkou. Ve Francii se společně s Aubrey Beardsleyem setkal s Oscarem Wildem, tehdy právě propuštěným z vězení, nicméně spíše neopětovali Wildeovu radost ze setkání.

V roce 1907 Sickert v domě č. 19 na Fitzroy Street v Camden Townu založil uměleckou skupinu Fitzroy Street Group, což byla skupina umělců, kteří se scházeli každé sobotní odpoledne, aby si mohli vyměňovat svoje nápady, myšlenky a navzájem se inspirovat ve své tvorbě. Dům č. 19 na Fitzroy Street sloužil také jako ateliér, na jehož nájem se tito malíři každý měsíc skládali. Fitzroy Street Group nikdy nevyvíjela žádnou iniciativu stát se slavnou uměleckou skupinou, byla pouze jakýmsi intimním sdružením, které poskytovalo azyl mladým umělcům.

Teprve když Sickert poprvé vystavil svou řadu maleb nazvanou Camden Town Murder Series (Vraždy v Camden Townu), z Fitzroy Street Group se vyčlenila skupina malířů, kteří chtěli své obrazy zveřejnit a kteří proto založili Camden Town Group. Camden Town Group uspořádala v Carfax Gallery v letech 1911 a 1912 celkem tři společné výstavy. Všechny tři výstavy byly naprostým finančním fiaskem, a tak byla skupina brzy rozpuštěna a její členové v roce 1913 přešli ke svým bývalým kolegům z Fitzroy Street Group do nově se formující skupiny London Group.

Od roku 1893 Sickert provozoval pod Whistlerovou patronací svou vlastní uměleckou školu Rowlandson House. V letech 1908 až 1912 a poté opět v letech 1915 až 1918 vyučoval na londýnské Westminster School of Art. Byl také plodným a vlivným uměleckým kritikem, i když se často strefoval do tehdy sporných a nyní uznávaných malířů, jako byli například van Gogh a Cézanne, a kritizoval i techniku svého bývalého učitele Whistlera. V roce 1934 byl jmenován členem Royal Academy, nicméně po roce se členství ze solidarity ke svému kolegovi Jacobu Epsteinovi vzdal.

V roce 1907 se Sickert začal zajímat o vraždy v Camden Townu, když byla v této chudé dělnické čtvrti 11. září 1907 brutálním způsobem zavražděna místní prostitutka Emily Dimmock, které po sexu ve spánku její žárlivý milenec rozpáral hrdlo. Sickert namaloval na viktoriánské poměry poněkud pobuřující obraz What shall we do for the rent? (Co máme udělat s nájmem?, později nazývaný Camden Town Murder), který mohl být vykládán více způsoby – muž na obraze mohl pouze přemýšlet nad svou spící manželkou, anebo mohl být jejím vrahem a přemítat o vraždě. Tento obraz byl také velmi odhalující a Sickert na něm použil velmi husté barvy, což rovněž přispělo k jeho nepříznivému přijetí.

Právě Sickertův obraz What shall we do for the rent? a další jeho obrazy z tohoto období nazvané Camden Town Murders přispěly k tomu, že se Sickertovo jméno objevilo v několika nedávných teoriích o tom, kdo byl Jack Rozparovač. Sickerta samotného inspirovala temná zákoutí Londýna, která se odrážela v jeho tvorbě, a zajímal se také o různé vraždy, které podle oněch teorií znal natolik dobře a do detailů, že musel být jejich bezprostředním účastníkem.

Velkou obhájkyní teorie o Jacku Rozparovači je americká spisovatelka Patricia Cornwellová, která se ve své knize Portrait of a Killer: Jack the Ripper (Portrét vraha: Jack Rozparovač, 2002) domnívá, že Sickert byl pravým sériovým vrahem. Mezi svými teoriemi se zmiňuje také o tom, že Sickert měl od narození deformovaný penis, což mu neumožňovalo mít pohlavní styk a nutilo ho si tuto nedostatečnost kompenzovat právě brutálními vraždami a celkovou nenávistí k ženám. Faktem však je, že Sickert byl třikrát ženat a měl několik milenek, které by nejspíš neměl, kdyby nebyl schopen pohlavního styku.

Cornwellová rovněž kvůli své knize zakoupila jednatřicet Sickertových obrazů v ceně dvou milionů liber (jeden prý také kvůli svému bádání zničila) a jeho korespondenci, aby na nich našla DNA, kterou by mohla porovnat s DNA na dopisech Jacka Rozparovače. Neporovnávala však velmi přesnou DNA z jádra, nýbrž velmi nepřesnou mitochondriální DNA, což její nálezy opět zpochybňuje. Řada znalců ze Scotland Yardu rovněž věřila, že dopisy Jacka Rozparovače byly podvrhy, a tak její domněnky znevěrohodnili. Posledním a pravděpodobně nejsilnějším důkazem proti Sickertovu obvinění je fakt, že v době pěti vražd prostitutek spáchaných Jackem Rozparovačem mezi srpnem a říjnem 1888 pobýval ve Francii.

Sickert se bohužel jako umělec ocitl uprostřed nezáviděníhodné kontroverze ohledně jeho spojení s Jackem Rozparovačem. Jeho umění bývá často ve stínu pochybných teorií degradováno a opomíjeno. Sickert však bezpochyby ovlivnil rozvoj moderního anglického malířství, jako svůj vzor ho uváděl například Lucian Freud. Sickertovy obrazy jsou působivé skrze svoje tajemství, jeho fascinaci podsvětím viktoriánského Londýna. Jeho temné a těžké obrazy byly plné nevyjádřeného napětí a psychologického boje mezi tajemnem a jeho objevováním, které dosud láká mnohé jeho diváky.

Sickert zemřel 22. ledna 1942 v Bathamptonu.


Konečná verze – 26. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate