Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Max Švabinský
Impresionismus  
Realismus  
Symbolismus  
Secese  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1873 - † 1962, Česká republika, 

Český malíř a grafik Maxmilian Theodor Jan Švabinský se narodil 17. září 1873 v Kroměříži. Jeho snem bylo stát se umělcem, o umění se zajímal už v době svého studia na německé reálce v Kroměříži a své portréty dokonce vystavoval v oknech tamější lékárny. Jeho matka však jeho plánům nepřála, chtěla totiž, aby její syn na reálce aspoň úspěšně složil maturitu. Pětka z matematiky v kvintě však paní Švabinskou zcela přesvědčila o nezpůsobilosti mladého Švabinského ke studiu na reálce a tak ho v létě roku 1891 dokonce sama odvezla na přijímací zkoušky na pražskou Akademii výtvarných umění. Ty složil jako nejlepší přihlášený a nastoupil do ateliéru Maxmiliána Pirnera.

Už na studiích v Praze se Švabinský proslavil precizností a vysokou kvalitou své portrétní práce, která jistě ovlivnila i záměr Akademie pověřit Švabinského vytvořením perokreseb s portréty českých spisovatelů a vědců pro památník chystaný k panovnickému jubileu císaře Františka Josefa I. První veřejnou objednávkou byla zakázka na výzdobu foyeru Zemské banky v Praze Na Příkopě – dvě obrazové kompozice na téma Práce – základ blahobytu.

Další významnou Švabinského zakázkou byla až téměř po dvaceti letech mozaiková výzdoba Síně padlých v Národním památníku na Vítkově a malby pro Obecní dům v Praze. Byl rovněž autorem návrhů na tři vitrážová okna katedrály Sv. Víta. Na objednávku Ministerstva spojů také vzniklo několik sérií Švabinského poštovních známek, a navrhl také československé bankovky.

Švabinský byl vynikajícím portrétistou, všechny jeho obrazy jsou výsledkem kombinace jeho nadprůměrného kreslířského talentu, spojeného s hlubokým zájmem o zachycení duševna a přirozené pozice zobrazované postavy. Celá řada jeho nejznámějších obrazů byla ovlivněna jeho pobytem v Kozlově u České Třebové, kde často pobýval se svou manželkou Elou na pozvání jejích rodičů.

Švabinský se oženil v roce 1900 s Elou Vejrychovou, kterou následně zachytil v mnoha svých portrétech. Svou ženu velmi miloval až do roku 1911, kdy si jeho švagr Rudolf Vejrych vzal za manželku Annu Procházkovou, dceru dělníka z ocelárny. Rodina Vejrychových Annu nikdy nepřijala, nicméně Švabinský jí byl okouzlen a zamiloval se do ní. Velmi blízký vztah s ní začal udržovat někdy kolem roku 1914 a Anna se stala jeho milenkou a velkou inspirací pro celou řadu jeho následujících obrazů, převedším pak pro jeho grafickou řadu Ráj, plnou silného erotického napětí. V těchto grafikách Švabinský zcela otevřeně zachytil sám sebe a Annu v intimních pozicích a situacích, věřil, že v umění lze mluvit svobodně a bez předsudků. Švabinský si Annu vzal za manželku v roce 1930, Anna zemřela v roce 1942 na vážné onemocnění srdce.

Švabinský se věnoval i pedagogické činnosti, v letech 1910 až 1927 vyučoval na pražské Akademii. Byl členem výtvarného spolku Mánes a roku 1918 se stal jedním ze zakládajících členů Sdružení českých grafických umělců Hollar, dále byl členem vídeňského spolku umělců Hagenbund a Société nationale des Beaux-Arts v Paříži. V roce 1945 byl jmenován národním umělcem a byl také rytířem Čestné legie.

Švabinský zemřel 10. února 1962 v Praze.


Konečná verze – 18. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate