Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Karel Škréta
Baroko  
Díla:
Autoportrét z obrazu Karla Boromejského
Dido a Aeneas
Portrét Bernarda Ignáta z Martinic, detail
Portrét malíře miniatur (Joachima Sandrarta?)
Portrét maltézského rytíře Bernarda de Witte
Portrét muže s dlouhými zlatými vlasy
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1610 - † 1674, Česká republika, 

Český malíř Karel Škréta se narodil roku 1610 v domě U černého jelena v Týnské uličce na Starém Městě pražském. Škrétům tehdy patřil predikát vladyků, říkali si přídomkem Šotonovský ze Závořic. Žili v Praze a také v Kutné Hoře, kam přišli z jihočeské Olejnice. Škrétův otec Konrád zemřel, když byly malému Škrétovi tři roky. Malý Škréta byl pak poslán na výchovu ke svému strýci Pavlovi Škrétovi, který mu dopřál bohatou humanistickou výchovu v Týnské škole. Mladý Škréta se tehdy naučil latinsky, německy a francouzsky, což mu velmi pomohlo v jeho pozdějších cestách za zkušenostmi. Malovat se pravděpodobně naučil u některého ze dvorních mistrů.

Rodina Škrétových byla evangelická a po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 se musela vyrovnávat s pronásledováním a násilnou rekatolizací. V roce 1628 Škréta spolu se svou matkou a sourozenci emigroval saského Freibergu, jednoho z velkých středisek českých exulantů. Zde se zdržel rok nebo dva a pak se vydal za zkušenostmi do Itálie, kde si obzvláště oblíbil Benátky a tvorbu Titiana, Veroneseho a Tintoretta. V roce 1630 Škréta konvertoval ke katolictví. V roce 1634 pobýval v Římě, kde se dostal do společnosti zaalpských malířů – Němců a Holanďanů. V Římě ho nejvíce zaujala díla Rafaela a Michelangela.

Do Prahy se Škréta vrátil v roce 1638 a brzy se stal jedním z tamních nejvyhledávanějších malířů a poté i nejvýznamnější osobností české ranně barokní malby. Jeho dílna byla jednou z největších v Praze a Škréta v ní zaměstnával celou řadu učedníků a tovaryšů. Proslavil se hlavně svými vynikajícími portréty, oltářními malbami, kresbami a návrhy ilustrací, jen zřídkakdy však maloval obrazy s mytologickými tématy. V pozdějších dílech začal používat techniku šerosvitu.

Škréta byl autorem Svatováclavského cyklu pro augustiniánský klášter na Zderaze na Novém Městě v Praze (1641) a pracoval také na řadě oltářních obrazů pro nejvýznamnější z pražských kostelů (kostel Sv. Tomáše a Sv. Mikuláše na Malé Straně, Sv. Štěpána, Panny Marie před Týnem) a chrám Nanebevzetí Panny Marie cisterciáckého kláštera v Plasech.

Škrétovi se nakonec skrze jeho vliv po mnoha dopisech na dvorskou královskou komoru podařilo získat zpět rodinný majetek, který byl zabaven po útěku jeho příbuzných z Čech, a byl následně velmi majetným malířem.

Škréta zemřel 30. července 1674 v Praze, byl pohřben 1. srpna v kostele sv. Havla na Starém Městě v Praze.


Konečná verze – 18. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate