Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Chaïm Soutine
Pařížská škola  
Expresionismus  
Fauvismus  
Kubismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1893 - †  1943, Rusko, Francie

Francouzský malíř židovského původu Chaïm Soutine se narodil roku 1893 v ghettu ve Smilovitchi poblíž Minsku v nynějším Bělorusku jako desátý z jedenácti dětí chudého krejčího. Jeho rodina se řídila ortodoxními židovskými pravidly a nepřáli si, aby se Soutine věnoval umění – nelíbilo se jim, že proti nařízením Talmudu maluje i lidské postavy. V letech 1910 až 1913 Soutine studoval malířství na malé akademii ve Vilniusu, kde se seznámil s moderním ruským uměním. V roce 1913 odešel do Paříže, kde následně studoval na École des Beaux-Arts pod vedením Fernanda Cormona. Žil na La Ruche na Montparnassu ve společenství dalších umělců, jeho stipendium ke studiu hradil jeden bohatý obchodník z jeho rodného města.

Soutineho tvorba byla hluboce ovlivněna jeho příchodem do Paříže, kde se setkal se Chagallem a Modiglianim, se kterým dokonce v jednu dobu sdílel i ateliér. Jeho dynamický styl byl ovlivněn pracemi Vincenta van Gogha, i když Soutine často prohlašoval, že se mu van Gogh nelíbí. Rovněž tvrdil, že pohrdá pracemi svých současníků a že je lhostejný k experimentům kubismu a fauvismu. Pracoval ve svém vlastním stylu a proklamoval, že chce být spíše spojován se starými mistry, jako byl například Rembrandt, nicméně manýristicky prodloužené tvary jeho postav jsou spíše inspirovány pracemi Jacopa Tintoretta a El Greca.

V roce 1919 se Soutine prostřednictví Modiglianiho seznámil s majetným prodejcem umění Leopoldem Zborowskim, který brzy rozpoznal jeho talent a který ho poslal do Céret v Pyrenejích, kde nakonec Soutine zůstal celé tři roky. Tamní prostředí ho velmi ovlivnilo a namaloval tam více než dvě stovky maleb. Seznámil se také se starým španělským uměním, které ho ovlivnilo svou nevšední dynamickou atmosférou neklidu a temperamentu. Obrazy z tohoto období sám Soutine považoval za svoje nejlepší, zobrazovaly hlavně jeho tajemně děsivé expresionistické krajiny, plné symbolů smrtelnosti. V roce 1922 se Soutine vrátil do Paříže, kde maloval hlavně svoje expresionistické portréty kuchařů, pikolíků a služebných.

V roce 1925 Soutine pobýval v Cagnes, kde se nervově zhroutil a následně v záchvatu agrese zničil mnohé ze svých obrazů. Svůj klid opět našel až v roce 1929, kdy mu bohatý obchodník a jeho přítel Marcellin Castaing nabídnul útočiště ve svém zámku poblíž Chartres. Soutine pak namaloval portréty jeho i jeho manželky, které mu daroval jako vyjádření svého vděku.

Soutine jednou šokoval svoje sousedy na Montmartru neskutečným zápachem, který vycházel z jeho ateliéru. Přivolaní policisté pak objevili mršinu krávy, kterou Soutine právě maloval, a chtěli ji z jeho ateliéru odstranit. Policisté se však setkali s jeho zásadním nesouhlasem – Soutine jim mršinu nechtěl vydat a měl k nim dlouhou přednášku o tom, jak je umění nadřazené hygieně a přízemním potřebám jeho sousedů. Obraz namalovaný podle této mršiny byl v roce 2006 prodán v Londýně neznámému kupci za téměř osm milionů liber.

Soutinovými obvyklými tématy byla zátiší, bouřlivé krajiny inspirované Cézannem a psychologické portréty. Téměř na všech jeho plátnech je zobrazen tajemný smutek, melancholie a pocit osamění. Soutine byl často se svými obrazy nespokojený, v zoufalství jich také hodně zničil. Často trpěl nezvladatelnými záchvaty vzteku a agresivity a několikrát se pokusil i o sebevraždu. Soutinovy impulzivní tahy štětcem inspirovaly svobodný styl Willema de Kooninga, pro kterého zosobňovaly ducha expresionismu.

Velký Soutineho úspěch přišel v roce 1923, kdy jeho ateliér navštívil americký sběratel umění Albert C. Barnes, který ihned zakoupil více než šedesát jeho obrazů. Soutine nerad vystavoval svoje obrazy, i když velkým úspěchem pro něj byla například výstava Indépendants v roce 1937 v Paříži.

Po invazi Francie byl Soutine jako Žid nucen uprchnout z Paříže a skrývat se před německými hlídkami. Ukrýval se, kde se dalo, spal ve stodolách i ve stozích poblíž vesnice Champigny-sur-Vende, aby se tak vyhnul deportaci. Tento jaksi kafkovský stres se podepsal na jeho zdravotním stavu, když mu praskl žaludeční vřed. I přes nebezpečí se tedy vrátil do Paříže, kde podstoupil operaci, která se však bohužel nezdařila.

Soutine zemřel 9. srpna 1943 v Paříži, byl pohřben na Cimetière du Montparnasse.


Konečná verze – 18. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate