Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Julian Schnabel
Neoexpresionismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1951, USA, 

Americký malíř, výtvarník a režisér Julian Schnabel se narodil 26. října 1951 v Brooklynu v New Yorku. Ještě jako malý chlapec se se svou rodinou přestěhoval do Brownsville v Texasu. V letech 1969 až 1973 studoval na University of Houston a následně požádal o nezávislý studijní program ve Whitney Museum of Art v New Yorku. Aby měl v té době alespoň nějaký příjem, pracoval jako kuchař v restauraci a nočním klubu v Greenwich Village, svému umění se věnoval ve svém volném čase.

V roce 1975 se konala Schnabelova první samostatná výstava, kterou uspořádal v Contemporary Arts Museum v Houstonu v Texasu. Následně se vydal do Evropy, kde se setkal s pracemi tamních moderních umělců, především pak Gaudího, který měl na jeho dílo patrně největší vliv. V roce 1979 pak uspořádal v Mary Boone Gallery v New Yorku svou zcela přelomovou výstavu, která ho dostala do povědomí kritiky i veřejnosti. O rok později už se Schnabel se svou tvorbou účastnil benátského Bienále.

Schnabel byl v 80. letech 20. století považován za enfanta terrible amerického umění. Představoval zlom v pojetí malířství, které následovalo zcela jiné principy než tradiční abstrakce tehdy prosazovaného minimalismu. Ještě před svými třicátými narozeninami si získal nevídaný úspěch u veřejnosti i u kritiků. Vymyslel novou techniku tvorby, která byla inspirována zdmi v parku Guell v Barceloně, který byl navrhnut katalánským architektem Antoniem Gaudím. Tyto zdi byly vyzdobeny mozaikou z keramických úlomků, které se pak staly hlavním principem Schnabelovy tvorby.

Povrchy Schnabelových neobvyklých neoexpresivních obrazů jsou vytvořeny z kousků rozbitého porcelánu, na které je pak namalována samotná malba. Tyto neobvyklé povrchy Schnabelovi umožňují namalovat obraz, aniž by předem věděl, jak bude vypadat jeho konečná verze. Vznikají tak vysoce neoexpresivní ‚talířové malby‘ s fragmentovaným povrchem obrazu, který podkresluje dojem pohybu. Tento princip je patrně ovlivněn experimenty surrealistů s automatickou malbou a se surrealistickou naukou ideje fragmentovaného světa. Použití rozbitých talířů dodává jeho dílům jistý prvek dynamiky, tematicky jeho díla používají výrazně ironický styl, který je typický pro umění postmodernismu. Energie, která vyzařuje z jeho děl, bývá přirovnávána k tvůrčí energii Pabla Picassa či Jacksona Pollocka.

Schnabel dosud napsal a režíroval celkem tři filmy: Basquiat (1996) o malíři Jeanu-Michelovi Basquiatovi, ve kterém hráli také David Bowie, Gary Oldman, Dennis Hopper, Benicio Del Toro a Courtney Love, další film Before Night Falls (2000), který získal nominaci na Oscara za nejlepšího herce pro Javiera Bardema, a v roce 2007 Schnabel režíroval film The Diving Bell and the Butterfly (Le Scaphandre et le Papillon), za který získal cenu pro nejlepšího režiséra na filmovém festivalu v Cannes.

Schnabel často maluje i na jiných nekonvenčních površích (například celtovině a sametu) a zaměřuje se na výrazně mozaikovité povrchy. Těší se obrovskému ohlasu v kruzích uměleckých kritiků.

Schnabel žije a tvoří v New York City a Montauku na Long Islandu. Maluje v pyžamu, županu a pantoflích.


Konečná verze – 18. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate