Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jacopo Tintoretto
Renesanční umění  
Manýrismus  
Díla:
Autoportrét I.
Autoportrét II.
Danaë
Evangelisté Marek a Jan
Filosof
Judita a Holofernes
Křest Krista
Leda s labutí
Lorenzo Soranzo
Navštívení
Portrét Jacopa Sansovina I.
Portrét Jacopa Sansovina II.
Portrét Sebastiana Veniera s pážetem
Původ Mléčné dráhy
Sv. Ludvík, Sv. Jiří a princezna
Sv. Mikuláš
Svatý Jiří a drak
Vincenzo Morosini
Žena objevující svá ňadra
Zuzana a starší
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1518 - † 1594, Itálie, 

Italský malíř Jacopo Tintoretto se narodil 29. září 1518 v Benátkách. Byl také po svém otci nazýván Robusti, což bylo příjmení, které jeho otec získal při obraně Paduy před císařskými vojsky. Kvůli své energii a dynamice byl také někdy přezdíván Il Furioso a podle povolání svého otce získal svou nejznámější přezdívku Tintoretto – malý barvíř.

O Tintorettových raných letech je známo velice málo, snad jen to, že byl žákem Titiana, který ho prý ze žárlivosti po deseti dnech v jeho dílně vyhodil, neboť mladý Tintoretto prý byl i jako pouhý učedník o mnoho lepší než on sám. Titianovi by více posloužila domněnka, že si nejspíš uvědomil talent svého žáka a odmítl ho z důvodu, že by se pod jeho vedením těžko naučil ještě něco nového. Podle různých vlivů a inspirací je usuzováno, že Tintoretto mohl studovat pod vedením nebo byl ovlivněn stylem Veroneseho, Bordoneho nebo i Schiavoneho, který byl jeho společníkem.

Kolem roku 1539 se Tintoretto osamostatnil a založil si vlastní malířskou dílnu, na jejíž zeď dal napsat svoje motto ‚Kresba Michelangelova a barva Titianova‘ (Il disegno di Michelangelo ed il colorito di Tiziano), které vysvětlovalo jeho hlavní inspirace a vzory. Jeho kompozice a užití světla a stínu se však od jeho vzorů lišily, Tintoretto byl více dynamický a do svých postav vkládal více různých pocitů. Jeho kresby nebyly tak výrazně detailní jako Michelangelovy a jeho barvy byly jemnější než Titianovy.

V roce 1550 se Tintoretto oženil s Faustinou de Vescovi nebo Episcopi, která byla dcerou benátského šlechtice. Měli celkem osm dětí – dva syny a šest dcer, které Tintoretto později také zaměstnával ve své dílně.

Tintoretto byl jedním z vedoucích malířů pozdní italské renesance a jeho dílo bylo nezanedbatelnou inspirací pro nastupující baroko. Jeho práce byla význačná svou dramatičností, docílenou užitím neobvyklých úhlů pohledu a perspektivy a význačných kontrastů široké škály brilantních efektů světla a barev. Své obrazy si Tintoretto velmi pečlivě připravoval, před započetím skic si prý vytvářel malé voskové postavičky, které pak různě rozestavoval, aby tak mohl experimentovat s kompozicemi i působením světla a stínu. Několik jeho obrazů tuto pověst potvrzuje, neboť jsou si velmi podobné, liší se pouze rozdílným úhlem pohledu. Maloval nejen obrazy s náboženskou tématikou, ale také se zabýval mytologiemi a portréty, nejznámější jsou jeho portréty starých mužů.

Tintorettovým největším dílem byla práce na výzdobě budovy Scuoly di San Rocco, na které pracoval v letech 1565 až 1588. Tintoretto ve svém díle zachytil výjevy z Kristova života a života Panny Marie, jeho kompozice byly velmi propracované a svým působením mu získaly mnoho uznání. Toto rozsáhlé dílo si neoblíbil snad jen Vasari, kterého neoslovila Tintorettova jaksi hrubá a nevšední práce se štětcem. Právě díky tomuto zpracování však Tintoretto dodával svým obrazům na dynamičnosti a napětí. Za svou práci byl odměněn sumou 2.447 dukátů, které si rozdělil se svým spolupracovníkem Veronesem.

Tintoretto ve své malířské dílně zaměstnával také své děti, mezi kterými vynikli hlavně jeho dva synové Domenico (kolem r. 1560 až 1635) a Marco (1561 až 1637) a dcera Marietta (1560 až 1590). Domenico byl v jeho dílně jedním z hlavních tovaryšů a zabýval se hlavně portréty. Marietta byla ze všech Tintorettových studentů nejtalentovanější a byla velkou oblíbenkyní svého otce. Proslavila se už ve svých dvaceti letech a byla pozvána na španělský a rakouský královský dvůr. Proti těmto plánům se však postavil její otec, který chtěl, aby zůstala v jeho malířské dílně a dokonce zorganizoval její sňatek s místním klenotníkem Jacopem d'Augustou. Tintorettová pracovala v dílně svého otce až do roku 1590, kdy k velkému zármutku všech ve věku pouhých třiceti let zemřela při porodu. Její otec se s její předčasnou smrtí nikdy nevyrovnal.

Tintoretto byl velmi nábožensky založený a často pracoval bez nároku na finanční odměnu, někdy také nechal stanovení ceny za dílo na zákazníkovi nebo si nechal proplatit pouze náklady na materiál. Mezi svými kolegy nebyl příliš oblíbený, protože jim nezřídka přebíral kvůli nízké ceně zakázky. Tintoretto se stal zosobněním kulturního života Benátek, za svou dlouhou a plodnou kariéru umělce opustil město jen jednou, a to na krátkou návštěvu na Mantuy v roce 1580.

V polovině května 1594 Tintoretto ulehl na lože – kvůli bolestem žaludku nemohl spát ani jíst a navíc trpěl vysokými horečkami. Zemřel 31. května 1594 v Benátkách, byl pohřben v rodinné hrobce v kostele Santa Maria dell' Orto tamtéž.


Konečná verze – 30. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate