Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Paul Gauguin
Impresionismus  
Postimpresionismus  
Díla:
Autoportrét s paletou
Autoportrét se svatozáří
Dvě Tahiťanky
Faaturuma
Jezdci na pláži
La Belle Angele
Les Alyscamps, Arles
Les Miserables
M. Loulou
Meyer de Haan
Modré stromy
Nafea faa ipoipo (Kdy se vdáš?)
Portrét malíře Achilla Granchi-Taylora
Pradleny v Arles
Spící chlapec (Emile Gauguin)
Ta matete (Na trhu)
Tahitské ženy nebo Na pláži
Tančící bretaňské dívky, Pont-Aven
V kavárně
Vahine no te vi (Žena s mangem)
Van Gogh malující slunečnice
Zátiší s Lavalovým profilem
Zjevení po kázání (Jákob bojující s andělem)
Žlutý Kristus
Ztráta panenství
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1848 - †  1903, Francie, 

Francouzský malíř Eugène-Henri-Paul Gauguin se narodil 7. června 1848 v Paříži. Jeho otec Clovis Gauguin byl liberálním novinářem z Orleansu, jeho matka Aline Chazalová byla dcerou Flory Tristanové, militantní socialistky a spisovatelky z Peru. Když byly Gauguinovi tři roky, jeho politicky pronásledovaný otec se rozhodl vypravit společně s manželkou a dvěma dětmi na cestu do Peru, kde chtěl s pomocí vlivných příbuzných své ženy začít nový život. Madame Gauguinová však v Peru přistála sama, neboť její manžel zemřel cestou. Po příjezdu do Limy pak pobývala s dětmi v domě svého strýce Dona Pia Tristana Moscosy, veterána války o nezávislost Peru a tchána presidenta republiky José Rufina Echeniqua.

V roce však 1855 Moscoso zemřel a madame Gauguinová se vrátila s dětmi zpět do Francie – usadila se v Orléans, kde žila s rodinou svého strýce Isidora. Gauguin navštěvoval katolickou školu v Orléans, zatímco jeho matka si založila v Paříži živnost švadleny. V sedmnácti letech se Gauguin rozhodl vstoupit do námořnictva, přijímací zkoušky však nesložil a tak se stal pomocným kormidelníkem na obchodní lodi, plavil se například do Ria de Janeira a Chile. V roce 1867 zemřela jeho matka a tak byl jeho poručníkem ustanoven Gustave Arosa, rodinný přítel a sběratel umění.

Rok po matčině smrti se Gauguin opět ucházel o práci u námořnictva, byl přijat a po vypuknutí frankopruských válek se dokonce zúčastnil otevřeného boje v Severním moři. Po odchodu z námořnictva v dubnu 1871 Gauguin s pomocí Arosy získal práci u firmy Bertin na pařížské burze. Obchodováním na burze získal poměrně velkou finanční částku, která mu umožnila plně se věnovat umění. Prostřednictvím svého poručníka Arosy se seznámil s pracemi impresionistů.

22. listopadu 1873 se Gauguin oženil s Mette-Sophie Gad z Dánska, se kterou se seznámil na jaře předchozího roku. Gauguin se také zapsal jako student umění ve studiu malíře Colarossiho a již v roce 1876 Salon přijal jeden z jeho obrazů. Gauguin se pak dále věnoval sochařství a sběratelství umění.

V roce 1879 byl Gauguin představen Pissarovi, který ho seznámil s ostatními impresionisty. O rok později se už Gauguin jednou sochou a sedmi obrazy zúčastnil impresionistické výstavy. V dalších dvou letech se účastnil výstav s celkem třemi sochami a dvaceti plátny, byl však tvrdě kritizován Renoirem a Monetem.

V lednu 1883 se Gauguin ocitl bez práce. V předtuše finančních obtíží poslal v listopadu 1884 manželku s jejich pěti dětmi do Kodaně, kde by byli blízko její rodině. Gauguin za nimi odešel o několik měsíců později a následně pracoval u jedné skandinávské firmy, ovšem nevydělával mnoho peněz. Rodina jeho ženy neprojevila žádné nadšení nad jeho příjezdem, pohrdala jeho uměním a jeho neschopností zajistit manželku a děti. Také jeho první samostatná výstava skončila fiaskem a tak se Gauguin v červnu vrátil do Paříže úplně bez peněz.

O dva roky později se Gauguin zúčastnil osmé impresionistické výstavy a v listopadu téhož roku se seznámil s van Goghem, se kterým strávil říjen a prosinec roku 1888 v Arles. Po tom, co si van Gogh 24. prosince po vzájemné potyčce odřízl ucho, se Gauguin vrátil zpět do Paříže.

První cestu na Tahiti Gauguin podnikl v červnu 1891. Tam nalezl nejen inspiraci pro svoje další obrazy, ale také únik před ‚umělou a konvenční‘ civilizací. Do Paříže se vrátil až v roce 1893 po smrti svého strýce Isidora, který mu zanechal poměrně velké dědictví. Gauguin si tedy pronajal ateliér na Rue Vercingetorix, kde maloval díla ovlivněná jeho pobytem na Tahiti. V lednu 1894 také naposledy navštívil svoji ženu a děti v Kodani.

Po návratu z Kodaně Gauguin zase odjel na Tahiti, kde však propadl depresím z osamění a v roce 1898 se dokonce pokusil o sebevraždu. Po svém zotavení pracoval s nebývalou intenzitou a nadšením, nicméně jeho zdravotní problémy mu v roce 1900 přinesly mnoho těžkostí, neboť neměl peníze na léčbu. V tomto roce také nenamaloval ani jeden obraz.

V dubnu 1903 ještě Gauguin protestoval nad tím, jak se francouzské vládní a církevní autority chovaly k tahitským domorodcům, byl však odsouzen k pokutě a třem měsícům pobytu ve vězení, kam však už nenastoupil.

Gauguin zemřel 8. května 1903. Byl pohřben na Cimetière Calvaire v městečku Atuona na ostrově Hiva ‘Oa na Markézách ve Francouzské Polynésii. Příčinou jeho úmrtí byla syfilida a kombinace závislosti na alkoholu a jeho neklidného života.

Gauguin svou tvorbou ovlivnil celou řadu nastupujících umělců, protože byl sám fascinován původními kulturami Afriky, Mikronésie a Ameriky, odrazilo se toto zaujetí i v dílech jeho následovníků. Mezi tyto následovníky patřili Pablo Picasso, Henri Matisse, Georges Braque a André Derain. Gauguin svou tvorbou ovlivnil umělecké směry fauvismus, kubismus a do jisté míry také orfismus.


Konečná verze – 1. 7. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate