Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Antoine-Jean Gros
Romantismus  
Realismus  
Les artistes maudits  
Díla:
Christine Boyer
Madame Pasteur
Napoleon Bonaparte na mostě v Arcole
Portrét druhého poručíka Charlese Legranda
Sapfó v Leucate
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1771 - † 1835, Francie, 

Francouzský malíř Antoine-Jean Gros se narodil 16. března roku 1771 v Paříži v rodině miniaturisty. Jeho prvním učitelem byl samozřejmě jeho otec, v roce 1785 se však Gros stal žákem Jacquese-Louise Davida, který se stal jeho blízkým přítelem a který mu později v životě velmi pomohl.

I když byl Gros vyučen ve stylu klasicismu a jeho první obrazy následovaly jeho principy, stal se Gros hlavním představitelem snah o dosažení realismu a romantismu ve francouzském umění konce 18. století. Jeho temná paleta a naturalistické kompozice byly jakousi reakcí na teatrálnost a jasnou barevnost klasicismu.

V průběhu Francouzské revoluce se Gros postavil na stranu royalistů a v roce 1793 musel odejít z Francie. V jeho útěku mu pomohl jeho učitel Jacques-Louis David, který mu pomohl najít ubytování nejdříve ve Florencii a pak v Janově. Gros se i v Itálii věnoval malování, vytvářel především portréty a miniatury.

Při svém pobytu v Itálii se také Gros v roce 1796 v Miláně seznámil s Joséphine de Beauharnais, která ho seznámila se svým manželem Napoleonem. Napoleon si ho brzy velmi oblíbil a později mu zadával celou řadu zakázek, jež Grose proslavily. Po svém návratu do Francie v roce 1799 se Gros pravidelně účastnil výstav v Salonu a stal se oficiálním Napoleonovým malířem.

Další Grosovy úspěchy na sebe nenechaly čekat – Gros byl v roce 1808 jmenován rytířem Čestné legie. Když Grosův učitel David odešel po pádu Napoleona do exilu, Gros po něm v roce 1816 převzal jeho ateliér a také jeho profesorský post na École des Beaux-Arts. V roce 1824 pak Gros přijal titul barona.

Ve 20. letech 19. století se chtěl Gros přiblížit klasičtějšímu pojetí malby podle rad svého učitele Davida, ale jeho oblíbenost tímto výrazně poklesla. Gros upadl v zapomnění a trápil se depresemi.

Gros spáchal sebevraždu utopením 25. června 1835. Byl nalezen na břehu Seiny poblíž Sèvres.


Konečná verze – 16. 6. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate