Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Salvador Dalí
Surrealismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1904 - †  1989, Španělsko, 

Španělský malíř, fotograf a sochař Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí y Domènech se narodil 11. května 1904 ve Figueres. Dalí měl staršího bratra, který se rovněž jmenoval Salvador, a který zemřel ve věku dvou let devět měsíců před narozením Dalího. Dalí celý život věřil tomu, že byl reinkarnací svého bratra. Dalího otec Salvador Dalí i Cusí byl notářem, jeho matka Felipa Domenech Ferres byla původně jeho služkou. Dalího matka zemřela v únoru 1921 na rakovinu prsu, což šestnáctiletého Dalího velmi zdrtilo. Jeho otec se později znovu oženil, za manželku si vzal sestru své zesnulé manželky.

Dalí se už od dětství zajímal o malování, v čemž byl podporován oběma svými rodiči. Když mu bylo třináct let, jeho otec pro něj dokonce uspořádal doma výstavu jeho kreseb a o rok později mu v městském divadle ve Figueres uspořádal další výstavu.

V roce 1922 Dalí odešel do Madridu, kde studoval na Škole umění San Fernando. V této době experimentoval s uměním kubismu a dadaismu, jehož jemná poetika ho zajímala celý jeho život. Na škole San Fernando se Dalí seznámil s Luisem Buñuelem a básníkem Federicem Garcíou Lorcou. Dalí nikdy tuto uměleckou školu nedokončil, neboť byl krátce před svými závěrečnými zkouškami vyhozen, protože prohlásil, že nikdo z jeho profesorů není dostatečně kompetentní k tomu, aby ho zkoušel.

V roce 1926 Dalí poprvé odjel do Paříže, kde se setkal s Pablem Picassem, kterého velmi obdivoval. Picassova tvorba z tohoto období rovněž velmi ovlivnila Dalího obrazy, ovšem Dalí si brzy našel svůj vlastní malířský styl, který byl kombinací mnoha stylů té doby a Dalího vlastních představ. Díky známosti s Picassem se Dalí zapojil do skupiny pařížských avantgardních umělců, kteří ho nadšeně vzali mezi sebe, a také si podle vzoru Diega Velázqueze nechal narůst svůj charakteristický knír.

Dalí považoval sám sebe za génia – často provokoval veřejnost k ostré kritice, nicméně jeho přínos pro umění byl nezanedbatelný. Jeho díla byla vždy vyzývavého rázu, Dalí byl přímo posedlý tím, co bylo zakázáno v konvenční společnosti. Fascinovala ho i Einsteinova teorie relativity, která zcela převrátila zažité pojetí času a prostoru, ve kterém se Dalí často pohyboval. Delikátní rovnováha, pečlivá pozornost věnovaná detailu a jemnost v jeho obrazech měla téměř vždy sexuální nebo násilný podtext, jímž Dalí perfektně popisoval neklidné pocity ze snů.

V roce 1929 Dalí spolupracoval s filmovým režisérem Luisem Buñuelem, se kterým spolunatočil slavný surrealistický film Andaluský pes (Un chien andalou) a později v roce 1931 také film Zlatý věk (L'Âge d'Or).

V roce 1929 se také Dalí setkal se svou celoživotní múzou Galou, rozenou Helenou Dimitrijevnou Deluvinou Diakonovovou, která byla o jedenáct let starší než Dalí a v době jejich seznámení byla manželkou surrealistického básníka Paula Éluarda. Dalí se s Galou oženil civilním sňatkem v roce 1934, v roce 1958 se pak vzali při katolickém obřadu. V roce 1929 se také Dalí stal oficiálním členem pařížské surrealistické skupiny, i když sám se surrealismem experimentoval už více než dva roky.

V roce 1931 Dalí namaloval svůj slavný obraz Perzistence paměti, který zosobňoval jeho představy surrealismu. Dalího pojetí surrealismu spočívalo v tvarové přeměně reálných předmětů a diskreditaci skutečnosti ve fantastických kompozicích se silným erotickým nábojem. Obhajoval ideu absurdity a roli podvědomí v atmosféře obohacené hyperrealitou.

Dalí ve své surrealistické tvorbě používal celou řadu symbolů. Jeho nejznámějším symbolem byly roztékající se hodinky, které měly symbolizovat relativitu času tak, jak ji popisoval Albert Einstein. Dalí prý na tento nápad přišel, když v horkém letním dni pozoroval roztékající se camembert. Dalším symbolem byly sloni na tenkých nohou a rozlézající se mravenci. Mravenci podle něj symbolizovali smrt a strach. Tyto jeho pocity mají původ v jeho dětství – když byl malý, měl jako domácího mazlíčka netopýra. Jednoho dne mu jeho netopýr uhynul a Dalí ho našel pokrytého mravenci.

Když ve Španělsku přišel po občanské válce k moci generál Francisco Franco, stal se Dalí jedním z jeho nadšených podporovatelů, což natolik rozčililo jeho surrealistické kolegy, že ho vyloučili ze surrealistické skupiny a nadále o něm mluvili v minulém čase, jako by zemřel. Navíc Dalího nařknuli z prospěchářství, nikdy už ho mezi sebe nevzali zpět a často proti němu psali různé nepřátelské články.

V roce 1940 Dalí odešel společně s Galou do Spojených států, kde žili osm let. Ve Spojených státech také Dalí napsal svoji autobiografii Tajný život Salvadora Dalího. Po svém návratu se Dalí usadil v Katalánsku, kde strávil zbytek svého života. V této době se také rozšířil umělecký záběr jeho tvorby – začal vytvářet také sochy, vytvořil několik děl zabývajících se optickými iluzemi a zajímal se o matematiku a přírodní vědy. Do svých děl také začal zapojovat více náboženských prvků, neboť se opět obrátil ke katolicismu.

V roce 1960 začal Dalí pracovat na svém divadle a muzeu ve Figueres, které víceméně dokončil v roce 1974. Na druhou stranu se také věnoval různým projektům v reklamě, v roce 1969 navrhl například logo pro lízátka Chupa Chups. Dalí se už od 30. let věnoval designu nábytku, navrhl například svou slavnou pohovku, kterou vytvořil podle rtů herečky Mae Westové. Navrhl také kolekci celkem 39 šperků, které jsou k vidění v jeho muzeu ve Figueres. Spolupracoval také s italskou módní návrhářkou Elsou Schiaparelli a Diorem, navrhl celou řadu lahviček na parfémy i svůj vlastní parfém.

V roce 1982 byl Dalí španělským králem Juanem Carlosem povýšen do šlechtického stavu, když ho jmenoval markýzem z Púbolu.

10. června 1982 zemřela Dalího milovaná žena Gala, což Dalího velmi zdrtilo. Po její smrti přestal pít, pravděpodobně proto, aby zemřel na dehydrataci. Přestěhoval se pak na zámek v Púbolu, který pro Galu zakoupil a kde Gala zemřela, aby jí byl více nablízku. Další Dalího pravděpodobný pokud o sebevraždu se odehrál v roce 1984, kdy Dalí zapálil oheň ve svojí ložnici. Jeho přátelé se nakonec postarali o to, aby se přestěhoval zpět do Figueres, kde žil ve svém muzeu a kde ho často navštěvovali a snažili se rozptýlit jeho rezignovanost.

Dalí zemřel na selhání srdce ve věku 84 let 23. ledna 1989 ve Figueres. Byl pohřben v kryptě svého muzea.


Konečná verze – 26. 5. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate