Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  André Derain
Fauvismus  
Pařížská škola  
Pointilismus  
Impresionismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1880 - †  1954, Francie, 

Francouzský malíř a ilustrátor André Derain se narodil 10. června roku 1880 v rodině cukráře v Châtou, což bylo jakési umělecké předměstí Paříže. Derain nebyl příliš dobrým studentem, nicméně vždy měl v oblibě malování. V roce 1895 začal docházet na hodiny malování k příteli svého otce a už o tři roky později odešel do Paříže, kde studoval na Akademii Carriere a kde se setkal s Henri Matissem a Maurice de Vlaminckem, kteří se stali jeho blízkými přáteli. S de Vlaminckem si pak založil v nepoužívané hospodě v Châtou malířský ateliér.

Na podzim roku 1900 byl Derain povolán do vojenské služby, ze které byl uvolněn až v září roku 1904. I když se nemohl věnovat malování do takové míry, do jaké by chtěl, udržoval korespondenci s de Vlaminckem, se kterým si psal o svých názorech na umění. Po svém propuštění z armády se Derain vrátil do Châtou, kde se v této době také seznámil s Apollinairem.

V roce 1905 se Derain seznámil s Ambroise Vollardem, který byl jedním z nejvlivnějších obchodníků s uměním. Vollard byl Derainem tak nadšen, že od něj skoupil všechny jeho obrazy a zpopularizoval jeho dílo mezi milovníky umění. V tomto roce také Derain vystavoval na Salonu des Indépendants, kde prodal čtyři svoje obrazy, a později také na Salonu d'Automne, kde společně se svými malířskými kolegy zapříčinil veřejnou kontroverzi – kritika jim přidělila nelichotivou přezdívku Les Fauves (divoké šelmy), a to právě pro jejich „divoké“ užití barev.

Po úspěchu na Salonu d'Automne požádal Vollard Deraina, aby pro něj namaloval několik obrazů, které by byly „inspirovány londýnskou atmosférou“. Tato řada obrazů byla později považována za nejvýznamnější část Derainova díla. V Londýně se Derain naučil přepsat krajiny v paletě základních barev, které na plátno nanášel v hrubých tazích štětce. Jeho užití barvy bouralo pojem perspektivy a dávalo malbě podivně pulsující jednotnost. Derainovo spontánní užití štětce ukazovalo jeho porozumění technice impresionismu – Derain učinil barvu a její užití hlavním tématem obrazu a krajinu samotnou jen tématem vedlejším. Jeho inspirace pocházela z jeho přání pracovat pouze s výraznými barvami.

Po návratu z Londýna v létě roku 1906 se Derain seznámil s Picassem, který ho o rok později seznámil se svým prodejcem umění Danielem-Henrim Kahnweilerem, jež se hned stal i Derainovým prodejcem. V tomto roce se také Derain oženil a se svou manželkou Alicí se přestěhoval na Montmartre.

Když v roce 1914 vypukla první světová válka, byl Derain mobilizován. Účastnil se mnoha krvavých bitev, bojoval také u Sommy i u Verdunu. Z armády byl propuštěn až v roce 1919. Po svém návratu navrhoval kostýmy pro slavný Ďagilevův balet a o své práci na poli designu také vydal čtyři knihy. Jeho renomé v této době bylo natolik významné, že byl zván na mnohé francouzské i zahraniční výstavy.

Období druhé světové války nebylo pro Deraina příliš šťastné – rozkmotřil se s mnoha svými uměleckými kolegy, německá armáda zabavila jeho honosný dům v Chambourcy a v roce 1941 se jeho oblíbené modelce narodil jeho nemanželský syn, což také znamenalo rozchod s jeho manželkou. Deraina si také v Německu vyžádal Hitlerův ministr zahraničí Ribbentrop, který chtěl, aby Derain namaloval jeho rodinu. Derain po dlouhém přemlouvání nakonec do Německa odjel, nicméně po válce byl nařčen z kolaborace.

Po válce se Derain víceméně stáhl do ústraní do svého domu v Chambourcy, kde žil se svou manželkou, ovšem jejich vztah byl velmi chladný. V roce 1953 Derain onemocněl a prudce se mu zhoršil zrak. V roce 1954 byl sražen nákladním vozem v Chambourcy a i když nebyl nijak vážně zraněn, utrpěl šok, ze kterého se již nevzpamatoval.

Derain zemřel 8. září 1954 v Garches.


Konečná verze – 4. 5. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate