Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Wassily Kandinsky
Abstraktní expresionismus  
Die Neue Sezession  
Der Blaue Reiter  
Bauhaus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1866 - † 1944, Rusko, Německo

V mé duši byl rozklad atomu stejný jako rozklad celého světa. Najednou se zhroutily i ty nejpevnější zdi. Všechno se stalo nejisté, nepevné a jemné. Neudivilo by mě, kdyby se přede mnou rozpustil kámen a stal se neviditelným... – 1896

Ruský malíř, grafik a pedagog Wassily Kandinsky se narodil 16. prosince 1866 jako syn moskevského obchodníka s čajem. Když mu bylo pět let, jeho rodina se přestěhovala do Oděsy, kde se jeho rodiče rozvedli. O jeho výchovu se pak starala jeho teta, Elizabeth Ticheeva, která ho zapsala na školu v Oděse, kde dostával první lekce hudby a malování.

Po ukončení základního vzdělání v roce 1886 začal Kandinsky studovat práva a ekonomii na Univerzitě v Moskvě. Právnické zkoušky složil v roce 1892 a ve stejný rok se také oženil se svou sestřenicí Annou Chimiakinovou. Po nějaký čas se věnoval vyučování ekonomie, ovšem jeho zkušenost nebyla zdaleka tím, co od ní očekával. Akademické vzdělání se mu nyní zdálo být jen prázdnou iluzí a bádání vzdělanců bylo jen seskupováním chyb.

Zklamaný Kandinsky se tedy v roce 1896 rozhodl se svou mladou ženou opustit Moskvu. Jeho žena s ním zpočátku nesouhlasila, obávala se vydat na nejistou životní cestu po boku umělce. Oba odjeli do Mnichova, aby tam Kandinsky následoval svou vizi nového umění a studoval na soukromé umělecké škole Antona Azbèho. Tam se seznámil s dalšími významnými ruskými malíři – Alexejem von Jawlenskym a Marianne von Werefkinovou, kteří se stali jeho dobrými přáteli a sdíleli s ním jeho umělecké myšlenky. O dva roky později se přihlásil na tamní Akademii umění, byl však odmítnut a tak se dál věnoval umění nezávisle. První oficiální výstavy se Kandinsky účastnil v roce 1900 při výstavě Asociace moskevských umělců.

Počátkem roku 1901 Kandinsky spolu s Rolfem Niczkym, Waldemarem Heckerem, Gustavem Freytagem a Wilhelmem Hüggenem založil uměleckou skupinu Phalanx. Byl zvolen jejich prezidentem a v zimě byla pod jeho vedením otevřena Škola umění Phalanx, kde se Kandinsky mimo jiné seznámil s Gabriele Münterovou, která se později stala jeho nadšenou žačkou a milenkou. Škola však byla v roce 1903 uzavřena a Kandinsky dostal nabídku učit dekorativní umění na Düsseldorfské škole umění, kterou ale odmítl. Přibývalo také neshod s jeho ženou a tak se Kandinsky v září roku 1904 rozhodl žít odděleně, jeho manželství bylo rozvedeno roku 1911.

Od roku 1904 Kandinsky žil s Gabriele Münterovou, i když jejich vztah nebyl vždy jednoduchý. V roce 1908 Gabriele koupila domek v Murnau bavorských Alpách, kde společně trávili léta a kde chtěli bydlet na odpočinku. Jejich vztah však začal procházet krizí, když se Gabriele jako umělkyně začala osamostatňovat a tudíž přestala následovat vzoru Kandinského. Po začátku první světové války odešel Kandinsky do Ruska a s Gabriele si pouze sporadicky dopisoval. Naposledy se viděli v prosinci 1915 ve Stockholmu, i když Gabriele ještě dlouho doufala v jejich společnou budoucnost. Když se pak Kandinsky v roce 1917 znovu oženil, byla Gabriele natolik otřesená, že několik let vůbec nemalovala.

V roce 1905 se Kandinsky stal členem a o čtyři roky později presidentem Nové společnosti německých umělců (Neue Künstlervereinigung München) a od té doby je jeho umělecká činnost spojena s působením různých uměleckých skupin v Německu. V roce 1911 Kandinsky uveřejnil první plány pro almanach Der Blaue Reiter a uspořádal také první výstavu této skupiny 18. prosince 1911 v Moderne Galerie Thannhauser. Druhá výstava se konala od února do dubna 1912 v Galerii Hans Goltz v Mnichově. Samotný almanach Der Blaue Reiter Kandinsky spoluvydal až v květnu roku 1912.

První světová válka propukla 1. srpna 1914. Kandinsky už 3. srpna odešel do Švýcarska, 25. listopadu opustil Curych a přes Balkán cestoval do Ruska a následně se usadil v Moskvě. Tam se seznámil s o sedmadvacet let mladší Ninou Nikolajevnou Andrejevskou, prý dcerou generála, kterou si 11. února 1917 vzal za ženu. Na svatební cestu poté jeli do Finska, nicméně se kvůli revoluci v Rusku museli vrátit dříve. Měli jednoho syna Vševoloda, který ale zemřel jako tříletý. V červnu 1919 se Kandinsky stal ředitelem Muzea pro uměleckou kulturu v Moskvě, zůstal jím až do ledna 1921, kdy pracoval na Ruské akademii estetiky, kde byl ředitelem oddělení pro estetiku. Později byl také zvolen jejím vicepresidentem.

V červnu 1922 se Kandinsky po ztrátě iluzí v Rusku přestěhoval do Výmaru, kde začal vyučovat kurzy volného malování a designu v Bauhausu. Pro Bauhaus také publikoval portfolio grafických prací Kleine Welten (Malé světy). V roce 1923 byl Kandinsky společně s Kleem, Feiningerem a von Jawlenskym přizván do nově zformované umělecké skupiny Die Blaue Vier, která se zabývala propagací myšlenek abstrakce v Americe.

V roce 1928 se Kandinsky stal německým občanem. Bauhaus byl uzavřen v červenci 1933 a tak se Kandinsky koncem prosince rozhodl přestěhovat do Francie. O čtyři roky později byla jeho díla ukazována na nacistické výstavě zvráceného umění a sedmapadesát jeho děl v německých muzeích a galeriích bylo zkonfiskováno. V roce 1939 se Kandinsky a jeho žena Nina stali francouzskými občany.

Kandinsky zemřel 13. prosince 1944 v Neuilly-sur-Seine ve věku 78 let na arteriosklerózu. Jeho manželka Nina byla v roce 1983 nalezena zavražděná ve své vile ve Švýcarsku, stala se obětí zlodějů, kteří zcizili její rozsáhlou sbírku klenotů.


Konečná verze – 21. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate