Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Georgia O' Keeffe
Abstraktní expresionismus  
Ženy v umění  
Precisionismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1887 - † 1986, USA, 

Americká abstraktní malířka Georgia Totto O'Keeffe se narodila 15. listopadu 1887 na mléčné farmě v Sun Prairie ve státě Wisconsin. Byla druhou ze sedmi dětí Francise Calixtuse O'Keeffa a jeho manželky Idy Totto, jejíž otec pocházel z Maďarska. Už jako malá velmi ráda malovala a její učitelé jí doporučovali, aby se malování věnovala i nadále. Když pak O'Keeffová v roce 1905 dokončila střední školu Chatham Hall ve Virginii, rozhodla se stát malířkou.

O'Keeffová studovala umění na Art Institute of Chicago (1905 – 1906) a na Art Students League v New Yorku (1907 – 1908). Tam se učila hlavně striktnímu realismu svého učitele Williama Merritta Chase, který však podle ní ničil její osobnost a nedovoloval jí opravdu se umělecky vyjádřit, a tak v roce 1908 přestala úplně malovat.

O'Keeffová začala znovu malovat až o čtyři roky později, když se zúčastnila letního uměleckého kurzu pro učitele kreslení, který byl pořádán z iniciativy University of Virginia v Charlottesville. Tento kurz učil Alon Bement z Columbia University, který O'Keeffové představil svého přítele malíře, pedagoga a orientalistu Arthura Wesley Dowa, jež zastával tehdy revoluční myšlenku, že by umění mělo odrážet pocity umělce a jeho vnitřní harmonii. O'Keeffová se této myšlenky chopila s velkým nadšením a začala ve svém umění dál experimentovat. Dál také učila umění na základní škole v Amarillu v Texasu a v létě pomáhala Bementovi s pořádáním přednášek ve Virginii.

Na podzim 1914 se O'Keeffová opět přestěhovala do New Yorku, kde docházela na hodiny do Teachers College. O rok později již vyučovala umění na Columbia College v Columbii v Jižní Karolíně, a věnovala se také vlastní tvorbě. V této době nakreslila řadu jemných abstraktních kreseb uhlem, které poslala své přítelkyni Anitě Pollitzerové, jež je 1. ledna 1916 přes její výslovný zákaz ukázala fotografovi a galeristovi Alfredu Stieglitzovi.

Stieglitz si s O'Keeffovou brzy začal dopisovat a vlastně bez jejího vědomí vystavil její kresby ve své Galerii 291. O'Keeffová se o tom dozvěděla a přijela do New Yorku, aby Stieglitze konfrontovala, ale Stieglitz ji přemluvil a ona nakonec s jejich vystavením souhlasila. Poskytl jí také podporu a přesvědčil ji, že by měla ve svém jemně abstraktním umění pokračovat, což O'Keeffovou velmi potěšilo. Následující jaro ji také pozval do New Yorku, kde O'Keeffová navštěvovala na Teachers College další kurzy. Stieglitz také v dubnu onoho roku vystavil deset z jejích kreseb uhlem ve své slavné avantgardní Galerii 291 a o rok později uspořádal O'Keeffové její první samostatnou výstavu. Od roku 1917 také Stieglitz O'Keeffovou fotografoval v různých pózách i jako akt, a v únoru 1921 vystavil celkem pětačtyřicet jejích fotografií v Anderson Galleries, což vzbudilo velké pozdvižení.

Na jaře 1918 Stieglitz O'Keeffové nabídl finanční podporu, pokud zůstane malovat v New Yorku, což O'Keeffová nadšeně přijala, a navíc jí poskytl bydlení v neobývaném bytu své neteře. Krátce po tom, co O'Keeffová přijala Stieglitzovu nabídku, se do sebe oba umělci zamilovali a Stieglitz se po jednatřiceti letech odstěhoval od své manželky Emmeline Obermeyerové k O'Keeffové. K jejich rozvodu došlo v září 1924 a Stieglitz ihned po podepsání úředních dokumentů začal O'Keeffovou nutit ke sňatku. O'Keeffová zpočátku prohlašovala, že když spolu stejně žijí od roku 1918, je úřední sňatek zbytečný, ale nakonec 11. prosince 1924 svolila. Bylo jí sedmatřicet let, Stieglitzovi šedesát. Po svatbě O'Keeffová začala malovat svoje obrovské květiny a společně se Stieglitzem se přestěhovala do jejich nádherného bytu ve třicátém patře hotelu Shelton na Manhattanu.

O'Keeffová se jako životní družka slavného fotografa a galeristy Alfreda Stieglitze stala jednou z nejvýznamnějších postav předválečné americké abstrakce. Byla jednou z průkopnic nového modernismu v USA, do kterého neúnavně přispívala svou jedinečnou tvorbou. Velkou inspiraci pro ni znamenaly její tvůrčí pobyty po boku Stieglitze v jeho rodinném sídle na břehu Lake George ve státě New York a také její cesty do Nového Mexika, kam začala jezdit v roce 1929.

Návštěvy Nového Mexika znamenaly pro O'Keeffovou obrovské osvobození se od stísněného velkoměsta. Chtěla sama objevovat planiny a pohoří, a tak si koupila postarší fordku a začala se učit řídit, i když její první jízdy byly kvůli jejímu riskantnímu způsobu řízení poněkud nebezpečné. Jeden z jejích tehdejších pasažérů dokonce prohlásil, že i když ovládá umění malovat, umění řízení se patrně nikdy nenaučí. O'Keeffová se nenechala zviklat a nakonec jezdila za inspirací sama po prašných cestách a na místě zadních sedaček, které vyhodila, si vozila svoje plátna. Při své další návštěvě začala na prériích sbírat vybělené zvířecí kosti, které si v krabicích nechala zasílat do domu u Lake George, kde je později malovala.

Stieglitz O'Keeffovou v jejím umění podporoval od roku 1923 až do své smrti v roce 1946. Pořádal jí výstavy nejdříve ve své vlastní Galerii 291, pak v Anderson Galleries (1923 – 1925), v Intimate Gallery (1925 – 1929) a v American Place (1929 – 1946).

V roce 1932 se O'Keeffová nervově zhroutila kvůli zpoždění svého projektu pro Radio City Music Hall v New Yorku. Následně byla hospitalizována a po rekonvalescenci na Bermudách znovu začala malovat až v lednu 1934. V létě 1934 se vrátila malovat do Nového Mexika, kde objevila usedlost Ghost Ranch, kterou v roce 1940 také zakoupila.

Když O'Keeffová v roce 1946 trávila léto v Novém Mexiku, obdržela urgentní telefonát o Stieglitzově vážném zdravotním stavu – utrpěl mozkovou mrtvici. Rychle tedy odletěla do New Yorku, aby byla po jeho boku, když 13. července 1946 zemřel. Jeho popel pak pohřbila u vysoké borovice na břehu Lake George.

Tři roky po Stieglitzově smrti O'Keeffová uspořádávala jeho pozůstalost, jednala s muzei a galeriemi, kterým předávala jeho odkaz. Pak se z New Yorku přestěhovala do svého oblíbeného Nového Mexika, kde roku 1940 vlastnila usedlost Ghost Ranch a od roku 1945 další dům v Abiquiu. Olejomalbě se věnovala až do roku 1972, kdy jí přestával sloužit zrak – kvůli degenerativnímu onemocnění nebyla schopná vidět centrálně, zachováno jí bylo pouze periferní vidění. Díky keramikovi Juanu Hamiltonovi, který jí v domě pomáhal s různými pomocnými pracemi, se O'Keeffová v roce 1973 začala zabývat také prací s hrnčířskou hlínou. Kresbě tužkou a akvarelům se věnovala až do roku 1982.

Někdy bylo O'Keeffové přezdíváno perfekcionistka, protože si vždy dávala záležet na jasnosti a čistotě malby. Malovala v jasných a jednoduchých formách a proslavila se zejména nekonvenčností výběru svých témat a svými obrazy květů obrovských rozměrů. Právě díky velkému měřítku její obrazy květin vypadaly jako snové krajiny a plátna tak obsahovala silný erotický podtón, přičemž její květy byly vnímány jako zprostředkovatelé těchto pocitů. O'Keeffová vedle květin malovala také hory, kameny, kosti a západy slunce inspirované jejím životem v Novém Mexiku. Nikdy ve své tvorbě nenamalovala ani jednu postavu.

V roce 1984 se O'Keeffová přestěhovala do Santa Fé k Hamiltonovi a jeho rodině, aby byla blízko lékařské péče. Zemřela 6. března 1986 v nemocnici St. Vincenta v Santa Fé. Její popel byl rozprášen na hoře Pedernal poblíž jejího domu Ghost Ranch.


Konečná verze – 31. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate