Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Ernst Ludwig Kirchner
Expresionismus  
Die Brücke  
Les artistes maudits  
Díla:
Akrobatky
Akt v oranžové a žluté
Akty na louce
Autoportrét jako voják
Autoportrét s modelkou
Blondýna v červených šatech - portrét Elisabeth Hembusové
Čarodějnice a strašák ve sněhu
Dívka pod japonským slunečníkem
Dvě akrobatky: Socha
Dvě ženy na ulici
Erna
Hamburské tanečnice
Hrající si nazí lidé
Kloboučnice v klobouku
Milenci
Milenci (pán a paní Hembusovi)
Na kraji lesa
Portrét obchodníka s uměním Mannfreda Schamese
Sertigweg
Skupina umělců: Otto Mueller, Kirchner, Heckel, Schmidt-Rottluff
Umělkyně - Marcella
Vrchol hory
Výstavní plakát skupiny Die Brücke
Wildboden, horský les
Žena v zelené halence
Ženy na ulici
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1880 - † 1938, Německo, 

Německý malíř a grafik Ernst Ludwig Kirchner se narodil 6. května 1880 v Aschaffenburgu. Od roku 1901 začal studovat architekturu na Technische Hochschule v Drážďanech, kde se seznámil s ostatními studenty Erichem Heckelem, Karlem Schmidtem-Rottluffem a Fritzem Bleylem. Postupně zformovali svoje myšlenky ohledně moderního umění a rozhodli se 7. června 1905 založit umělecké sdružení Die Brücke.

Kirchner se své vlastní umělecké tvorbě věnoval již před zformováním Die Brücke, už před rokem 1900 začal vytvářet dřevoryty, ve kterých pak pokračoval v nově objeveném expresionistickém stylu. Po tom, co vystudoval architekturu, rozhodl se Kirchner odejít do Mnichova, kde dále studoval malířství. Kolem roku 1910 pak začal malovat obrazy ovlivněné tvorbou a výrazem Edvarda Muncha a stejně jako Munch začal i Kirchner vyjadřovat nejsyrovější lidské emoce a dojmy. Otevřel si vlastní ateliér na Körnerstraße 45 v Berlíně Steglitzu, kde neúnavně maloval. Používal jasné barvy a pracoval i s formami, které nadšeně pozměňoval tak, aby odrážely jeho pocity. Díky této části své tvorby bývá Kirchner všeobecně považován za nejdůležitějšího a nejtalentovanějšího člena uměleckého sdružení Die Brücke.

Kirchner byl pohledným a vtipným řečníkem s vášní pro malování – maloval na všech místech a za všech okolností. Jeho statečnou myšlenkou bylo obnovit tehdejší německé umění, dodat mu nové výrazy a techniky. Snažil se experimentovat s nekonečným neklidem, který ho nutil objevovat nové možnosti umění. Výrazovost byla tak zásadní pro jeho umění, že ho stavěla v osobním i uměleckém životě do pozice vyhnance – osamělého poutníka jdoucího za svým snem malovat.

V letech 1914 až 1915 Kirchner sloužil v armádě, byl však ze služby uvolněn kvůli celkovému tělesnému a duševnímu zhroucení. Byl pln deprese ze zničení tradičních hodnot světa a lidskosti, nevyjádřitelného strachu, který ho neskutečně ničil a spoutával. O svých pocitech napsal: ‚Největším mým břemenem je tlak války a zvyšující se povrchnost lidí. Připadá mi to jako krvavý karneval. Cítím se spoutaný, nejde mi pracovat, všechna má práce je marná a pokrytci jen berou mé nadšení do práce. Jsem jako děvky, které jsem kdysi maloval – vymytý, prázdný, zbavený všeho. Snažím se překonat zmatek, který je ve mě, a získat nějaký pořádek v myšlenkách, ale nedaří se mi to.‘ Navíc si Kirchner vypěstoval závislosti na Veronalu (lék na spaní), morfiu a alkoholu, které jeho deprese ještě prohlubovaly.

V roce 1916 Kirchner pobýval v sanatoriu poblíž Frankfurtu, v roce 1908 Kirchnera nakonec jeho přátelé poslali do švýcarského Davosu na zotavenou. Jeho styl maleb se tam stal lehčí a Kirchner se plně zotavil v roce 1922. Osud mu však uštědřil další ránu: s nadcházející druhou světovou válkou a nástupem fašistů bylo v roce 1937 zabaveno 639 jeho děl a byl prohlášen zvráceným umělcem. Bylo mu zakázáno vystavovat, na což reagoval tak, že zničil všechny svoje dřevorytové desky a spálil celou řadu svých obrazů.

Pod váhou všech obvinění a svých pocitů Kirchner 15. června 1938 spáchal ve Frauenkirch sebevraždu.


Konečná verze – 31. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate