Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Paul Klee
Expresionismus  
Kubismus  
Der Blaue Reiter  
Bauhaus  
Futurismus  
Surrealismus  
Díla:
Antický zvuk, abstrakce na černé
Bez názvu (Zátiší)
Červené a bílé dómy
Červený balónek
Cvrlikací stroj
Flóra na trávě
Insula Dulcamara
Město snů
Růžová zahrada
Senecio
Smrt a oheň
Úkryt
Zbořeniště
Zlatá rybka
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1879 - † 1940, Německo, Švýcarsko

Švýcarský malíř a grafik německé národnosti Paul Klee se narodil 18. prosince 1879 v Münchenbuchsee poblíž Bernu. Jeho otec Hans Klee byl Němec, učil hudbu na učitelském semináři Hofwil poblíž Bernu, jeho matka Ida Flicková byla zpěvačkou. Klee byl druhým ze dvou dětí. V sedmi letech se malý Klee začal učit hrát na housle, v osmi letech dostal od své babičky krabici kříd a povzbuzení, aby s nimi často maloval. Až do svých osmnácti let se pak rozhodoval, zda má být hudebníkem nebo malířem. V letech 1897 až 1918 si vedl deník, který vypovídá o jeho uměleckém vývoji a jeho názorech na umění.

Klee se nakonec rozhodl stát se malířem a v roce 1898 odešel do Mnichova, kde se nechal zapsat na tamní Akademii a na soukromé hodiny malířství. Za svých studií se spíše než v ateliéru zdržoval v restauracích, kde navazoval pochybné známosti s prostitutkami a modelkami z Akademie. V roce 1900 se také stal otcem nemanželského syna, který však zemřel několik týdnů po svém narození.

Po ukončení studia na Akademii Klee na několik měsíců odešel do Itálie, kde pobýval hlavně v Římě, Neapoli a Florencii a kde studoval díla renesančních mistrů. Z Itálie se vrátil do Bernu, kde žil u svých rodičů a čas od času se zapsal na hodiny umění. Jako umělec se v této době specializoval hlavně na lepty a rytiny. Na živobytí si přivydělával jako houslista v orchestru, psal také koncertní a divadelní kritiky.

V roce 1906 se Klee seznámil se svou budoucí manželkou, bavorskou pianistkou Lily Stumpfovou, se kterou měl o rok později syna Felixe Paula. Společně se přestěhovali do Mnichova, kde Lily vyučovala hře na klavír a Klee se staral o domácnost a čas od času maloval. Zajímal se také o práci ilustrátora v jednom časopise, ale nebyl najat. V roce 1910 byla v Bernu uspořádána první Kleeova samostatná výstava, která se pak přesunula do dalších tří švýcarských měst.

V roce 1910 se Klee seznámil s Kandinskym, von Jawlenskym a Feiningerem, se kterými později spoluzaložil expresionistickou skupinu Der Blaue Reiter. Velkou inspirací pro jeho tvorbu byla v roce 1912 jeho návštěva Paříže, při které se seznámil s kubismem a barevností orfismu Roberta Delaunayho.

V roce 1914 se Klee rozhodl odejít s Augustem Mackem a Louisem Moillietem do Tuniska, kde byl ihned fascinován barvami a tamním světlem. Svoje zaujetí barvami vyjádřil slovy: ‚Barva mne úplně posedla, už se za ní nemusím honit, vím, že mne drží navždy. Barva a já jsme jedno. Já jsem malíř.‘ Pár týdnů po Kleeově návratu z Tuniska začala první světová válka.

I když si Klee naléhavost války zpočátku neuvědomoval a bagatelizoval ji, její tragedii si plně uvědomil, když na bojištích zemřeli jeho malířští kolegové Macke a Marc. V roce 1916 se i sám Klee zapojil do německých válečných aktivit, i když jeho otec mu zařídil vcelku bezpečnou práci úředníka a malíře kamufláže německých letadel. V průběhu války Klee maloval a bylo mu uspořádáno i několik velmi úspěšných výstav, které ho vynesly na pozici jednoho z nejlepších mladých malířů té doby. V roce 1919 se Klee zajímal o pozici učitele na Akademii v Düsseldorfu, byl však odmítnut.

Klee byl v letech 1921 až 1926 významným učitelem na Bauhausu ve Výmaru, v letech 1926 až 1932 na Bauhausu v Dessau, pak byl Bauhaus nacisty uzavřen. Od roku 1923 byl Klee společně s Kandinskym, Feiningerem a von Jawlenskym členem skupiny Die Blaue Vier. Společně cestovali po Spojených státech, kde pořádali výstavy a přednášky o moderním umění a působení barev v obraze. Klee také publikoval celou řadu spisů o teorii umění, ve kterých se zabýval především svými teoriemi o barvách. V roce 1925 Klee vystavoval společně se surrealisty v Paříži.

Od roku 1931 Klee učil na Akademii v Düsseldorfu, ale po rasistických útocích německých novin v roce 1933 byl nucen odejít. V letech 1933 a 1934 mu byly uspořádány výstavy v Londýně a v Paříži, kde se konečně seznámil s Picassem, jehož dílo velmi obdivoval.

Koncem roku 1933 Klee odešel do Švýcarska – musel opustit Německo kvůli svým radikálním uměleckým názorům a kontroverzím a své spolupráci s Bauhausem. Následně byly z německých galerií a muzeí odstraněny sto dvě jeho práce, byl totiž nacisty prohlášen za zvráceného umělce. Na jejich výstavě zvrácených umělců v roce 1937 byla v katalogu Kleeova díla dokonce popsána jako výplody choré mysli.

V roce 1935 Kleea začaly provázet zdravotní potíže, které byly po jeho smrti identifikovány jako onemocnění progresivní sklerodermií. Tato nemoc mu postupně ztěžovala malování – v roce 1933 namaloval více než pět set prací, v roce 1936 už jen pětadvacet. Klee však postupně zjednodušil a své nemoci přizpůsobil svůj malířský styl, a tak v roce 1939 vytvořil rekordních tisíc dvě stě prací, podpořily ho také návštěvy jeho přátel Picassa a Kandinského. Svoji nemoc si Klee velmi silně uvědomoval a jeho poslední obrazy jsou naplněny smutkem, lidskostí a vyrovnáním se s těžkostmi života.

Klee je jednou z nejvýraznějších postav evropského umění 20. století. Jeho malířský jakoby hieroglyfický styl byl kombinací nevinnosti a důmyslnosti, jeho principem umění byl grafický element čáry a linie. O svém použití čáry jako výrazového prostředku sám Klee napsal, že ‚chtěl pouze vzít čáru na procházku‘. Barevné spektrum a prostor byly u Kleea definovány pohybem energie, která pocházela z jeho tvůrčí mysli.

Klee ve své tvorbě přelomově pracoval s mnoha různými technikami a metodami. Pracoval s oleji, akvarely, tuší, pastely, vytvářel i rytiny a grafiky, které různě kombinoval. Maloval na plátno, pytlovinu, len, lepenku, látky i tapety. Často používal různé geometrické formy jako písmena, čísla a symboly, které kombinoval se svými postavami. Mnoho z jeho prací bylo vysloveně abstraktních a odráželo jeho suchý humor.

Klee zemřel 29. června 1940 v Muraltu-Locarnu ve Švýcarsku. V červnu 2005 bylo v Bernu otevřeno Kleeovo museum, které hostí přibližně čtyři tisícovky jeho děl a jehož budovu navrhl italský architekt Renzo Piano.


Konečná verze – 31. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate