Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jiří Kolář
Abstraktní expresionismus  
Skupina 42  
Surrealismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1914 - †  2002, Česká republika, Francie

Český umělec, básník, spisovatel a překladatel Jiří Kolář se narodil 24. září 1914 v Protivíně. Jeho otec byl chudým pekařem, jeho matka byla švadlenou. Když mu bylo šest let, přestěhoval se s rodiči do Kladna, kde žil až do roku 1945. Původně se vyučil v truhlářské dílně, kde si také při práci usekl prst. Po vyučení se živil různě – jako ošetřovatel, číšník a nakonec i spisovatel. V roce 1937 se konala jeho první samostatná výstava na chodbě divadla D37 E. F. Buriana, pak se na dlouhou dobu výtvarně odmlčel. V roce 1945 v poválečném nadšení vstoupil do komunistické strany, ale ještě v tom samém roce vystřízlivěl a ze strany vystoupil. Pak se přestěhoval do Prahy, kde prošel různými zaměstnáními.

Básnický debut přišel pro Koláře v roce 1941, kdy byla vydána jeho sbírka Křestný list. Ve čtyřicátých letech se Kolář stal členem surrealistické Skupiny 42, do které se zařadil především jako básník. Poezii se pak Kolář věnoval téměř celá čtyřicátá a padesátá léta. Postupně si uvědomoval omezenou schopnost slova v lidské komunikaci a následně se přesvědčil o nedělitelnosti poezie a prolínajících se světech slova a obrazu. Stejně hravým způsobem jako rozvrátil řeč, aby se dostal ‚k okamžiku před napsáním básně‘, rozvrátil obraz, aby odhalil, co jej vytváří.

Kvůli členství ve Skupině 42 a kvůli přátelství s představiteli české avantgardy, kteří emigrovali, byl Kolář v roce 1953 vězněn. Od roku 1948 mu také bylo komunisty zakázáno publikovat. Krátce vystavoval a publikoval pouze koncem šedesátých let, kdy se mírně uvolnila politická a společenská situace. Tehdy se Kolář v kavárně Slavia scházel s několika mladými básníky, mezi které patřil i Václav Havel, a stal se jejich vedoucí postavou a hlavním mluvčím.

Po roce 1968 bylo Kolářovi opět zakázáno psát a vystavovat. V roce 1970 utrpěl mozkovou mrtvici, která znehybněla jeho pravou ruku. Od počátku sedmdesátých let až do roku 1989 Kolář v Čechách nevydal ani jednu knihu a nebylo mu umožněno pořádat žádnou výstavu. Po podepsání Charty 77 emigroval díky stipendiu do západního Berlína. Pro jeho tvorbu je nejvýznamnější jeho pobyt v Paříži, kde žil v letech 1980 až 1998. Od šedesátých let uskutečnil přes tři sta výstav, vydal deset monografií a několik desítek antologií, dále pak několik knih pro děti, katalogů a bibliofilií.

Ve své výtvarné tvorbě Kolář pracoval se skalpelem, barvy nahrazoval potištěným papírem a lepidlem. Jeho koláže – obrazy, reliéfy, objekty, vytvářené metodami roláže, proláže, muchláže, chiasmáže, asambláže aj. jsou průnikem do mnohých sfér lidské existence.

Kolář si v roce 1949 vzal za manželku malířku a fotografku Bělu Helcovou, která mu byla celý život podporou a která s ním také odešla do emigrace. Když v roce 1981 odjela do Prahy, aby vyřídila různé právní záležitostí, bylo jí až do roku 1985 bráněno vrátit se zpět do Paříže. V roce 1984 Kolář získal francouzské občanství.

Je zajímavostí, že Kolář v roce 1938 vydal v soukromé edici své první básně, které však nejsou zahrnuty v jeho souhrnné tvorbě, pravděpodobně proto, že byly otevřeně erotické a v několika případech hraničily až s pornografií. Mezi tyto básně patřila například Ústnice (o orálním sexu), Svícen a trakař (o sexuálních polohách) a Růže Večernice (o sexu s prostitutkou). Oficiálně je za jeho první sbírku považována sbírka Křestný list z roku 1941.

Kolář zemřel po dlouhé nemoci 11. srpna 2002 v Praze.


Konečná verze – 31. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate