Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Alfred Kubin
Expresionismus  
Der Blaue Reiter  
Symbolismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1877 - † 1959, Česká republika, Německo

Český malíř, ilustrátor a spisovatel Alfréd Leopold Isidor Kubin se narodil 10. dubna 1877 v Litoměřicích. Kubinovo dětství bylo poznamenáno smrtí jeho matky, se kterou měl velmi blízký a milující vztah. Tato událost měla na mladého Kubina trvalý zhoubný vliv. V devatenácti letech se dokonce pokusil o sebevraždu na matčině hrobě a následující rok podlehl dokonce zásadnímu nervovému zhroucení kvůli smrti své snoubenky a vypětí kvůli službě v rakouské armádě. Jako terapii tehdy našel umění – odjel do Salcburku, kde studoval na tamní umělecké škole. Od roku 1892 pak pracoval čtyři roky ve fotografickém ateliéru fotografa Aloise Beera v Klagenfurtu, na jaře 1898 odjel do Mnichova. Tam nejdřív studoval v soukromém ateliéru německého malíře Ludwiga Schmidt-Reutteho (1863 – 1909), později krátce studoval na Akademii der Bildenden Künste.

Prvním zásadním a nejznámějším Kubinovým dílem byla jeho ilustrovaná novela ‚Die andere Seite‘ (Druhá strana), kterou vydal v roce 1909. Kubin ve své novele nacházel zlomky organizace přírody v pórech a žilkách krystalků a mušliček, ornamentů tisíců forem slepených dohromady v nové struktury ve fascinujícím aktu tvoření. Tato novela měla také zajímavou atmosféru klaustrofobické absurdity, která připomínala spisy Franze Kafky. V odpovědi na své ilustrace dostal pochvalný dopis od básníka Maxe Dauthendeyho, který napsal: ‚Tato moderní doba chaosu se ve Vašich očích mění na potěšení pro všechny smysly. Věk vědecké přesnosti a statistiky, učeneckých vězení a zamítání Boha se u Vás mění na prospěšnou divočinu Vaší brilantní inspirací a mysticismem, obrovským pavoukem ušlapávaným k smrti. S Vámi nový mysticismus šplhá ze zatuchlých zdí na pitevní stůl, aby tam ležel jako smotek stínu mezi pinzetou a mikroskopem.‘

V únoru 1904 se Kubin seznámil s Hedwig Gründlerovou, sestrou spisovatele Oskara A. H. Schmitze, kterou si ještě toho roku vzal za manželku. Hedwig také financovala koupi tvrze Zwickledt ze dvanáctého století v rakouské vesničce Wernstein am Inn, kam se manželé také v roce 1906 přestěhovali. Na Zwickledtu se Kubin věnoval hlavně své tvorbě a psaní knih, ale často také jezdil navštěvovat své umělecké přátele do Prahy, Berlína, Paříže, Curychu i Mnichova. V roce 1909 se stal členem sdružení Neue Künstlervereinigung München, které však v roce 1911 zase opustil.

Zásadním objevem bylo pro Kubina v této době umění expresionismu, ve kterém našel svůj nový prostředek k projevu svých duševních pocitů v umění. Kubin tehdy začal vytvářet strašidelné schopenhauerovské krajiny plné erotických halucinací, které odrážely jeho pocity stísněnosti a odmítnutí.

V roce 1912 byl Kubin jakožto osobní přítel Kandinského a Münterové přizván k účasti na výstavě sdružení Der Blaue Reiter. Kubin se výstavy rád zúčastnil, ale nikdy se kvůli svým rozdílným názorům na umění členem sdružení Der Blaue Reiter nestal.

V roce 1913 byl Kubin požádán, aby společně s Kandinskym, Kleem, Kokoschkou a jinými ilustroval expresionistickou Bibli. Jejich společné dílo však nebylo kvůli válce nikdy plně dokončeno. Kubinova Kniha proroka Daniela vyšla jako samostatný celek v roce 1918. Kubin rovněž ilustroval knihy Edgara Allana Poea, Dostojevského, Nervala, Strindberga a jiných.

V roce 1930 se Kubin stal členem Akademie der Preußischen Künste zu Berlin, v roce 1937 získal titul profesora. Od roku 1949 byl členem Bayerische Akademie der Schönen Künste a o dva roky později dostal rakouskou státní cenu za přínos k umění. V roce 1959 pak Kubin vydal svou autobiografii nazvanou Démoni a noční tváře.

Kubin zemřel v osamění 20. srpna 1959 na své tvrzi Zwickledt. Byl pohřben na hřbitově ve Wernsteinu.


Konečná verze – 22. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate