Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jan Kupecký
Baroko  
Díla:
Autoportrét I.
Autoportrét II.
Mladý muž s houslemi
Portrét Adama Mányokiho
Portrét dvorního hudebníka Josefa Lembergera
Portrét mladé Polky
Portrét muže
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1667 - † 1740, Česká republika, Německo

Český malíř Jan Kupecký (někdy také Ján Kupecký nebo Johannes Kupezky) se narodil roku 1667 v Pezinku u Bratislavy. Jeho otec byl povoláním tkadlec, pocházel z Mladé Boleslavi, odkud na Slovensko jako člen Jednoty bratrské uprchl před pronásledováním katolíky. Rodina Kupeckých se považovala za Čechy a i Kupecký sám sebe celý život nazýval přízviskem Bohemus, Čech.

Kupecký se původně měl stát tkalcem jako jeho otec, ale proti jeho přání odešel z domova do Vídně, kde se učil malovat pravděpodobně pod vedením švýcarského malíře Benedikta Klause. Po vyučení odešel za inspirací do Itálie. V Římě se seznámil s princem Aleksandrem Benedyktem Sobieskim, synem polského krále Jana III. Sobieskiho, který ho uvedl do společnosti šlechty a bohatých milovníků umění. V Itálii Kupecký zůstal celkem dvaadvacet let, navštívil nejen Řím, ale také Benátky, a poznal umění italských, holandských i německých mistrů.

V roce 1709 se Kupecký vrátil do Vídně, kde se soustředil hlavně na portrétní tvorbu. Do tamní soutěživé katolické společnosti jako protestant příliš nezapadal, i když v té době pracoval na několika portrétních zakázkách od královského dvora – namaloval například portrét prince Evžena Savojského. Při své návštěvě Karlových Varů namaloval také portrét ruského cara Petra I., který tam procházel lázeňskou kůrou a který mu nabídl pozici jeho druhého dvorního malíře, což však Kupecký odmítnul. Za svého působení ve Vídni Kupecký rovněž namaloval celou řadu portrétů svých přátel a rodiny a několik svých autoportrétů, kterých nakonec vytvořil celkem osmnáct.

V roce 1733 Kupecký odešel do německého Norimberku, pravděpodobně z obavy před náboženským pronásledováním. Tam pokračoval ve své tradici vyhledávaného malíře a brzy pracoval na bezpočetných portrétech německé šlechty, náboženských představitelů, obchodníků a učenců. Podle jeho olejomaleb bylo rovněž vytvořeno mnoho rytin, které jenom potvrdily jeho všeobecnou oblibu. V Norimberku se také seznámil s vlivy nizozemské malby a její intimity výjevů, které předznamenávaly nastupující období rokoka.

Podle soudobých pramenů byl Kupecký ženatý s krásnou ženou Zuzanou, která mu však byla často nevěrná – patrně proto, že se raději věnoval práci na svých zakázkách než jí samé.

Ke konci života trpěl Kupecký dnou, která mu bránila malovat. Zemřel 16. července 1740 v Norimberku, byl pohřben v kostele Sv. Johanna, kde byl o dvě století před ním pohřben i Dürer.


Konečná verze – 31. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate