Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Wilfredo Lam
Kubismus  
Surrealismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1902 - † 1982, Kuba, Francie

Kubánský malíř Wilfredo Lam (celým jménem Wifredo Oscar de la Concepción Lam y Castilla) se narodil 8. prosince 1902 ve vesnici Sagua la Grande. Jeho otec Yam Lam byl čínským emigrantem a jeho matka Ana Serafina Lam byla dcerou bývalé otrokyně původem z Konga a kubánského mulata. Ve své rodné vesnici Lam vyrůstal v prostředí katolicismu, pěstování cukrové třtiny a magických afrických rituálů. Lamova kmotra Matonica Wilsonová byla místní šamanka a čarodějnice.

V roce 1916 se Lam přestěhoval do Havany, aby tam studoval práva. Vedle svého studia ještě docházel do havanských botanických zahrad, kde poznával tropické rostliny. V letech 1918 až 1923 se Lam rozhodl navštěvovat hodiny kreslení na Escuelu de Bellas Artes, ale přísná pravidla školy mu nijak nevyhovovala. Na podzim 1923 se tedy rozhodl odejít do Madridu, kde se chtěl setkat s opravdovým uměním.

V Madridu Lam začal studovat umění pod vedením Fernanda Alvareze de Sotomayora, který také vyučoval Salvadora Dalího. Ve volném čase studoval umění starých španělských mistrů, kterým bezpochyby vděčil za temné barvy ve svých obrazech. K jeho temné paletě bezpochyby také přispěla smutná událost z jeho osobního života: v roce 1929 se oženil s Evou Pirizovou, která však zemřela o dva roky později na tuberkulózu, na kterou zemřel i jejich maličký syn.

Když v roce 1936 začala ve Španělsku občanská válka, zapojil se Lam nejdříve do bojů tak, že navrhoval propagační plakáty. Později byl povolán k obraně Madridu, ale koncem roku 1937 byl po zranění prohlášen neschopným dál bojovat a následně odešel do Barcelony. Tam se seznámil s katalánským malířem Manolo Huguëm, který ho seznámil s Picassem, jehož umění Lam velmi obdivoval od jeho výstavy, která se konala o rok dříve v Madridu a kterou nadšený Lam rovněž navštívil.

V roce 1938 se Lam přestěhoval do Paříže, kde ho Picasso představil celé řadě svých přátel, mezi které patřili Georges Braque, Henri Matisse i Joan Miró. Představil ho také galeristovi a obchodníku s uměním Pierre Loebovi, který Lamovi ve své galerii o rok později uspořádal jeho první samostatnou výstavu. Lamovy práce z té doby byly velmi ovlivněny Picassovou tvorbou a oba malíři společně také několikrát vystavovali – oba byli ve své tvorbě stejně ovlivněni africkými sochami a maskami. Mezi oběma umělci nepanovala žádná rivalita, Picasso Lama podporoval v hledání jeho vlastního výrazu a často mu dával inspirující konzultace.

Po okupaci Paříže fašisty v roce 1940 odešel Lam do Marseille, kde se zapojil do umělecké činnosti surrealistů, kteří se tam uchýlili společně se svým duchovním otcem André Bretonem. S Bretonem se pak Lam podílel na vydání Bretonovy básně Fata Morgana, pro kterou vytvořil surrealistické ilustrace. V roce 1941 Lam, Breton a mnozí další odpluli na ostrov Martinik v Karibiku, kde však byli zatčeni. Po čtyřiceti dnech byl Lam propuštěn a odešel na Kubu.

Po návratu na Kubu začal Lam aktivně pracovat na znovuobjevení afrických tradic, které podle něj byly komercionalizovány a degradovány. V roce 1943 pak začal pracovat na své rozsáhlé řadě Džungle, která odrážela jeho snahy o obrození afrického dědictví na Kubě, jeho dřívější studia tropických rostlin a jeho dětství. V roce 1944 se Lam oženil s Helenou Holzerovou, se kterou se rozvedl o šest let později.

V roce 1946 Lam strávil čtyři měsíce na Haiti, kam odjel se svým přítelem Bretonem. Tam dál společně studovali magické africké rituály voodoo, které oba umělce výrazně ovlivnily. V roce 1952 se pak Lam usadil v Paříži, odkud vyjadřoval svoji podporu studentským protestům proti Batistově režimu a po roce 1966 také podporu novému režimu Fidela Castra, pro kterého namaloval několik obrazů k výzdobě jeho prezidentského paláce.

V roce 1960 se Lam usadil v městečku Albisola Mare na italském pobřeží, kde s ním žila i jeho tehdejší manželka, švédská malířka Lou Laurin, a jejich tři synové. Právě tady Lam začal experimentovat s keramikou a sochami, které naplnily jeho tvorbu na sklonku jeho života.

Lam bývá svou tvorbou spojován jak se surrealismem, tak s kubismem. Ve svých obrazech používal především béžovou, hnědou a černou, a jeho jakoby škodolibé postavy v sobě bizardně kombinovaly fantazii i realitu surrealismu. Jeho díla byla prosycena temnými náladami ze světa mrtvých, vypovídala o jejich návratu a shledání se s nimi. Často se vztahovala k Lamově původu a spojovala v sobě kulturní vlivy Latinské Ameriky, Afriky a Oceánie a vytvářela z nich obrazy ve stylu evropské moderny. Na Lamových plátnech jsou často k vidění kmenové masky, exotická zvířata, figurky voodoo, totemy a výjevy z džungle.

Lam zemřel 11. září 1982 v Paříži.


Konečná verze – 5. 11. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate