Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Fernand Léger
Bauhaus  
Futurismus  
Kubismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1881 - † 1955, Francie, 

Francouzský malíř, sochař a režisér Joseph Fernand Henri Léger se narodil 4. února 1881 v Argentan v Normandii, kde jeho otec vlastnil velký statek. Původně se chtěl stát architektem a architekturu také studoval v letech 1897 až 1899 v Cáchách, ale v roce 1900 se rozhodl odejít do Paříže. Tam si přivydělával jako kreslíř a také ve fotografickém ateliéru retušoval fotografie. V letech 1902 až 1903 sloužil v armádě ve Versailles.

V roce 1903 Léger dělal zkoušky na École des Beaux-Arts, ale byl odmítnut. Místo toho se dal zapsat na École des Arts Décoratifs a později také na Akademii Julian, i když následně svá studia popsal jako vyhozené tři roky. Většinu z obrazů, které namaloval v této době, později zničil.

V roce 1909 se Léger přestěhoval na Montparnasse, kde se stal členem skupiny avantgardních umělců, mezi které patřil také Chagall, Archipenko a Delaunay. Začal se také velmi blízce zajímat o kubismus, který však pozměnil – používal spíše cylindrické formy, což kritici označovali pojmem tubismus. V roce 1910 se Léger stal členem umělecké skupiny Section d'Or (někdy také skupina Puteaux), jejíž členy byli také Apollinaire, Delaunay, Duchamp, Kupka a Picabia.

Na počátku své umělecké kariéry se Léger zaměřil na futurismus, byl fascinován novými technologiemi a stoji, patrně také proto, že pracoval v kanceláři architekta. Jeho pozdější malby odhalují jeho spojení s kubismem, a to hlavně v geometrických formách postav. V roce 1912 se v Galerii Kahnweiler v Paříži konala první Légerova samostatná výstava.

V srpnu 1914 byl Léger povolán do armády a strávil dva roky na frontě, což bezpochyby významně ovlivnilo jeho tvorbu. V září 1916 téměř zemřel v bitvě u Verdunu, když byla jeho jednotka napadena bojovým plynem yperitem. Pod vlivem těchto zážitků se odklonil od abstrakce, podle svých slov totiž objevil krásu obyčejných předmětů, které popsal jako ‚každodenní poetická zobrazení‘. Začal malovat v precizním stylu, jednoduchých formách a jasných barvách.

Léger v jisté době své umělecké kariéry zvažoval, zda se má vzdát malování a dále se věnovat natáčení filmů, které ho v té době stejně jako všechno moderní velmi fascinovaly. V roce 1923 navrhl scénu pro film Marcela L'Herbiera L'Inhumaine (Nelidská) a v roce 1924 se sám stal autorem vůbec prvního abstraktního filmu Ballet Mecanique, kde bez scénáře místo herců hrály věci.

V průběhu druhé světové války Léger žil ve Spojených státech, kde vyučoval na Yale a Mills College v Kalifornii. Do Paříže se vrátil v roce 1945, brzy po svém návratu vstoupil do komunistické strany a založil vlastní akademii. V roce 1950 pak založil keramickou dílnu v Biotu, která se v roce 1960 stala jeho museem (Musée Fernand Léger). Konec svého života Léger strávil pořádáním přednášek v Bernu.

Léger se zabýval mnoha okruhy výtvarného umění – keramikou, vitráží oken i návrhy kulis pro švédský balet, nejznámější se však stala jeho malířská tvorba. Celou svou uměleckou kariéru se snažil o to, aby vytvořil ‚umění pro lidi‘. Rád maloval cirkus a cirkusové umělce, čímž také vlastně popisoval zábavy volného času pracující třídy.

V prosinci 1919 se Léger oženil s Jeanne-Augustine Lohy. Po její smrti v roce 1950 se seznámil s Nadiou Khodossevitchovou, kterou si vzal za ženu v roce 1952.

Léger zemřel 17. srpna 1955 na předměstí Paříže Gif-sur-Yvette.


Konečná verze – 5. 11. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate