Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jaroslav Major
Novopačtí rodáci  
Beuronská umělecká škola  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1869 - † 1936, Česká republika, 

Malíř a freskař Jaroslav Major se narodil 10. prosince 1869 v Chotči, kde také chodil do školy. Vyšší reálnou školu vystudoval v letech 1879 až 1883 v Jičíně, poté v letech 1883 až 1888 studoval na Uměleckoprůmyslové školy v Praze.

V roce 1888 Major vstoupil do řádu beuronských benediktinů v Emauzích v Praze. První jeho význačnější prací byla výzdoba kaple u sv. Gabriela na Smíchově. Roku 1891 byl povolán do mateřského kláštera v Beuronu, kde v letech 1891 až 1892 studoval. Odtud byl poslán na školu Monumento Nationale v Monte Cassino v Itálii, kde byl v letech 1892 až 1895 vyučován mistrem Peterem Lenzem – P. Desideriem. Tomu pomáhal i při úpravě hrobky sv. Benedikta na Monte Cassino. Jeho italský pobyt byl spojen se studiem ve všech tamních uměleckých střediscích v oboru fresek, mozaiky a přednášení o starých obrazech.

Po čtyřletém působení v Itálii se Major vrátil do Prahy, když byl povolán zpět do Emauz. Dále působil v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Vítkovicích a Ostravě, ale i ve slovenské Nitře. Jeho díla jsou také k vidění v kostele sv. Vavřince v Ronově nad Doubravou, kostele Povýšení sv. Kříže v Prostějově, kostele sv. Václava ve Starých Dejvicích a na gobelínovém oltáři v kostele sv. Antonína v pražských Holešovicích.

Po první světové válce byla Majorovi svěřena oprava sgrafit v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde zachránil práce patnácti malířů. Podle Majorových návrhů byly rovněž zhotoveny malby ve farním kostele na náměstí v Nové Pace. Po této etapě se Major opět vrátil do Itálie, kde pracoval v kapli českých bohoslovců v Trevi.

Pravděpodobně koncem dvacátých let Major vystoupil z benediktinského řádu a založil svůj vlastní ateliér církevního umění. Není známo, co bylo důvodem jeho odchodu z řádu. Majorovy práce byly i přes jeho odchod z řádu velmi žádané – příkladem může být chrám Nejsvětějšího Srdce Páně v Hodslavicích s výzdobou realizovanou v roce 1935 nebo křížová cesta v kostele ve Sv. Janu pod Skalou, kde se Major výrazně odpoutal od beuronského stylu.

Majorovy zásluhy byly oceněny řadou vyznamenání, jako například papežským řádem Pro ecclesia et pontifice, zlatou medailí Pia X. za zásluhy o církevní umění a čestným křížem řádu sv. Cyrila a Metoděje de ecclesia catholica bulgaria.

Major zemřel po delší nemoci v pátek 21. srpna 1936 v Praze.

Napsal Jakub Mráček


Konečná verze – 22. 4. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate