Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Kazimir Malevich
Suprematismus  
Rayonismus  
Konstruktivismus  
Díla:
Angličan v Moskvě
Autoportrét I.
Autoportrét II.
Brousič nožů: Princip jiskření
Černý a červený čtverec
Černý kruh
Červený čtverec: Malířský realismus rolnice ve dvou rozměrech
Dřevorubec
Komplexní předtucha: Poloviční postava ve žluté košili
Letec
Ráno na venkově po sněhové bouři
Sklizeň žita
Suprematismus
Suprematismus: Autoportrét ve dvou rozměrech
Suprematistická malba
Suprematistická malba: Letící letadlo
Voják první divize
Žnec na červeném pozadí
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1878 - † 1935, Rusko, Ukrajina

Ruský malíř a teoretik Kazimir Severinovič Malevič (Malevich) se narodil 23. února 1878 v Kyjevě. Jeho rodiče Severin a Ludwika Malewiczovi pocházeli z Běloruska, jeho otec byl vedoucím v místním cukrovaru. Malevič byl prvním z jejich čtrnácti dětí, dospělosti se jich dožilo pouze devět. Malevičovi se kvůli náročnému povolání otce často stěhovali, žili v mnoha zapadlých vesničkách Ukrajiny. I když se Malevič ve svém dětství nesetkal s pracemi žádných opravdových umělců, poznal tradiční ukrajinské umění, se kterým se seznámil hlavně ve výšivkách. Sám ho pak napodoboval a už jako malý chlapec dokázal obstojně malovat.

Díky povolení rodičů začal Malevič v roce 1895 v Kyjevě studovat kreslení. Když v roce 1904 zemřel jeho otec, přestěhoval se do Moskvy, kde začal studovat na tamní Moskevské škole malířství, sochařství a architektury, kde byl celých šest let. Dodatečně také studoval soukromě, v ateliéru Fedora Rerberga. V roce 1911 se poprvé účastnil výstavy Svazu mladých malířů v Petrohradu, kde se seznámil s Vladimirem Tatlinem. Ještě v tom samém roce se seznámil s Larionovem, Gončarovovou a Chagallem, se kterými založil avantgardní futuristicko-kubistickou skupinu Oslí ocas, se kterou pak v roce 1913 vystavoval v Moskvě. V roce 1914 se v Paříži zúčastnil výstavy Salon des Indépendants.

Po počátcích ve futurismu a kubismu Malevič svou účastí na moskevské výstavě skupiny Oslí ocas se svým slavným obrazem ‚Černý čtverec na bílém pozadí‘ zcela změnil rozměr tehdejšího umění. Své dílo, založené na kompozici geometrických tvarů v základních barvách zdůvodnil ve slavném manifestu ‚Suprematistické – nepředmětný svět neboli osvobozené nic‘, který vydal v roce 1915.

Podle Malevičova učení byl suprematismus filosofickým systémem barev vykonstruovaným v čase a prostoru, který byl intuitivní, skládající se jak z vědeckého, tak i mystického prvku. Jako Einsteinova rovnice E=mc2 pro teorii relativity měl Malevičův suprematismus elegantně jednoduché řešení pro celý svět umění. Malevič se svou tvorbou stal jedinečným umělcem, který našel nejen odvahu namalovat, ale také pojmenovat a definovat nový obrat v umění. Podle svých slov se ‚zabýval soustředěným pozorováním černé plochy. V tomhle čtverci vidím to, co kdysi spatřilo lidstvo v tváři boží.‘.

V roce 1918 Maleviče jeho umění zavedlo logicky až do místa, kdy namaloval obraz ‚Bílá na bílé‘, konec abstrakce všech abstrakcí. Malevič si poté uvědomil, že jeho abstrakce již nemohla pokračovat, kapituloval a vrátil se spíše k figurativnímu umění.

Po Říjnové revoluci se Malevič stal členem oddělení pro výtvarné umění při lidovém komisariátu osvěty a výboru na ochranu památek a vytváření sbírek umění. V letech 1919 až 1922 vyučoval na Chagallově škole umění ve Vítebsku, v letech 1922 až 1927 na Akademii umění v Leningradě, v letech 1927 až 1929 na Kyjevském státním uměleckém institutu a v roce 1930 na Domě umění v Leningradě. V roce 1926 napsal knihu Bezpředmětný svět (Die gegenstandlose Welt), ve které popsal hlavní teorie suprematismu.

V roce 1926 Malevič dostal povolení vycestovat na západ, navštívil také Bauhaus v Dessau, kde se zajímal o místo profesora. V Berlíně pak předal mnoho svých obrazů architektu Hugo Häringovi a pravděpodobně pod politickým tlakem se rychle vrátil domů. Své obrazy již nikdy neviděl. Po zbytek života maloval hlavně neoimpresionistické obrazy, které zpětně datoval do let 1903 až 1912.

Malevič věřil, že po smrti Lenina a Trockého se bude sovětské umění vyvíjet k modernismu a abstrakci. Po nástupu Stalina k moci však pro Maleviče přišlo kruté vystřízlivění – Stalin a jeho režim prosazovali jednoduché propagační umění, které by apelovalo na soudružské city dělníka, a zavrhovali jakékoliv abstraktní umění, které považovali za nesrozumitelné a buržoazní. Mnoho Malevičových obrazů bylo následně zabaveno a Malevič dostal zákaz malovat a vystavovat svoje abstraktní díla.

Malevich zemřel na rakovinu 15. května 1935 v Leningradě. Na smrtelném loži byl vystaven se svým obrazem Černý čtverec na černém pozadí.


Konečná verze – 27. 11. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate