Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:   Mistr Litoměřického oltáře
Gotika  
Renesanční umění  
Díla:
Navštívení
Navštívení Panny Marie
Oltář se Sv. Trojicí
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1500 - † 0, Česká republika, 

Mistr Litoměřického oltáře byl nejvýznamnějším pozdně gotickým českým malířem. V jeho díle se spojovala pozdní gotika s počínající renesancí a umění Nizozemí a Itálie s domácí českou tradicí. Byl pojmenován po svém raném díle – šesti deskách Kristových pašijí pro kapitulní kostel v Litoměřicích, které vytvořil v letech 1502 až 1505.

Mistr Litoměřického oltáře se pravděpodobně vyučil v dílně Křivoklátského mistra, kde vytvořil vnější křídla křivoklátské archy se zemskými patrony. Po roce 1500 odešel do dolních Rakous, kde se seznámil s tamním vrcholným gotickým uměním. Po svém návratu do Čech vedl dílnu v Praze, působil ve službách krále i vysokých světských a církevních hodnostářů.

Nejvýznamnějším dílem Mistra Litoměřického oltáře je jeho oltář v Litoměřicích, který vznikl kolem roku 1505. Z křídlového oltáře se do dnešní doby zachovalo osm desek: Kristus na hoře Olivetské, Navštívení Panny Marie, Narození Páně, Kristus před Kaifášem, Bičování Krista, Korunování trním, Nesení kříže a Ukřižování. Celý oltář působil velmi vznešeně a jeho postavy byly důstojně zamyšlené. Nejvýraznějším obrazem cyklu je pravděpodobně Kristus na hoře Olivetské, kde se Mistru Litoměřického oltáře podařilo zachytit harmonii citů postav a krajiny v pozadí.

V letech 1505 až 1510 se Mistr Litoměřického oltáře stal autorem triptychu Strahovského oltáře, ze kterého se zachovalo Navštívení Panny Marie na střední desce a křídlo s výjevy z Kristova dětství. V roce 1508 vyzdobila jeho dílna část svatováclavské kaple v chrámu Sv. Víta v Praze. Mistr Litoměřického oltáře spolupracoval i na Rokycanském oltáři, je autorem postavy Panny Marie na obraze Klanění Tří králů.

Po smrti krále Vladislava II. Jagellonského v roce 1516 už Mistr Litoměřického oltáře nedostával tolik významných zakázek ze dvora, a proto musel pracovat také pro různé měšťany. V této době vznikl oltář se sv. Trojicí, oltářní křídla týnská se sv. Kateřinou a sv. Barborou a oltář s legendou sv. Kateřiny, na kterém pracoval s tovaryši ze své dílny. Mistr Litoměřického oltáře je rovněž autorem vůbec prvního renesančního mužského portrétu v českém malířství, na kterém namaloval hraběte Albrechta z Kolowrat (1506).

Hlavním poznávacím znamením tvorby Mistra Litoměřického oltáře byly výtečně tvarované postavy, které měly oční víčka jakoby opuchlá pláčem, výrazný nos a lícní kosti. Měly také výrazně modelované ruce s vystouplými klouby. Jeho monumentální kompozice dokládají jeho přechod od pozdně gotického stylu k novějším principům renesance.


Konečná verze – 25. 12. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate