Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:   Mistr Třeboňského oltáře
Gotika  
Díla:
Klanění se Ježíšovi
Kristus na hoře Olivetské
Pohřbívání Krista
Roudnická Madona
Zmrtvýchvstání
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1375 - † 0, Česká republika, 

Český malíř známý jako Mistr Třeboňského oltáře vstoupil na scénu dějin po smrti krále Karla IV. Ve své tvorbě spojil tehdejší nejvýznamnější směry italského, francouzského a českého umění. Mistr Třeboňského oltáře je někdy uváděn také jako Mistr z Wittingau, podle německého jména pro Třeboň.

Mistr Třeboňského oltáře se kolem roku 1380 stal autorem velkého křídlového oltáře pro augustiniánský klášter Sv. Jiljí v Třeboni. Tři desky z oltáře představovaly Kristovy pašije: Kristus na hoře Olivetské (na vnější straně s obrazy Sv. Kateřiny, Máří Magdalény a Markéty), Kladení do hrobu (na vnější straně s obrazy Sv. Jiljí, Řehoře a Jeronýma) a Zmrtvýchvstání (na vnější straně s obrazy Sv. Jakuba, Bartoloměje a Filipa). Původní seskupení těchto deskových maleb není známo.

Na třeboňských výjevech Mistra třeboňského oltáře bylo výjimečné hlavně jeho použití šerosvitu a pozadí se zlatými hvězdami na červeném nebi. Mistr Třeboňského oltáře v tomto svém díle zachytil myšlenku osvícení člověka Boží milostí a duchovní prožitky gotického člověka. Třeboňský oltář byl v letech 1705 až 1711 při rekonstrukci rozebrán a jednotlivé desky byly rozdány okolním kostelům, nyní se tyto desky nacházejí ve sbírkách Národní galerie v Praze.

Mistr Třeboňského oltáře byl patrně nejvýznamnějším malířem gotické deskové malby v Čechách, podařilo se mu prohloubit Theodorikův způsob modelace barvou a světlem. Své výjevy navíc obohatil o francouzské prvky a zasloužil se o uvedení tzv. krásného slohu, českého pojetí mezinárodní gotiky. Jeho pašijové scény měly silný emocionální podtext, způsobený především měkkostí malby s využitím šerosvitu.

Mistr Třeboňského oltáře byl výborným vypravěčem obrazů, dokázal zachytit nejen náboženské události, ale také city a vnitřní prožitky. Jeho obrazy také popisovaly skutečnost jeho doby: krajinu, šaty, zbroj i zvířenu.

Další deskové malby přisuzované Mistru Třeboňského oltáře jsou: Madona roudnická (po roce 1380), Deska z Církvice (obraz z kostela sv. Kryštofa a Panny Marie Bolestné v Církvici, namalovaný před rokem 1380), Adorace hlubocká (obraz Madony s dítětem). Dalšími výraznými díly Mistra Třeboňského oltáře bylo Ukřižování a Sv. Marie u nebeského oltáře, přičemž druhý obraz byl prvním českým obrazem s dekorovaným rámem jakožto součástí obrazu. Mistru Třeboňského oltáře bývají rovněž přisuzovány obrazy Panna se Sv. Bartolomějem a Sv. Markéta, které se nacházejí na zámku Hluboká.


Konečná verze – 25. 12. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate