Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Paula Modersohn-Becker
Expresionismus  
Ženy v umění  
Postimpresionismus  
Díla:
Autoportrét
Autoportrét v šestém měsíci těhotenství
Břízy před červeným statkem
Břízy v krajině
Dítě na červenokostkovaném polštáři
Dívka s dítětem před rudými květinami
Hlava rolnice z pravého profilu
Ležící matka s dítětem
Měsíc nad krajinou
Portrét dívky v květinovém klobouku s chlapcem
Portrét dívky z profilu u březového kmene
Portrét Lee Hoetgerové s květinou
Portrét mladé ženy v červeném klobouku
Portrét sestry Hermy s květem artyčoku v její pozvednuté ruce
Portrét staré ženy z profilu
Příkop v mokřině
Rolníkova žena s dítětem
Sedící stará slepá žena
Stará domkářka
Stará žena s kapesníkem
Zátiší s květinami, citronem a pomerančem
Žena s vlčími máky
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1876 - † 1907, Německo, 

Německá malířka Paula Modersohn-Becker se narodila 8. února 1876 v drážďanské čtvrti Friedrichstadt jako třetí ze sedmi dětí manželů Beckerových. Její otec byl úředníkem na železnici, její matka pocházela z aristokratické rodiny. O její vzdělání se staral také její dědeček z otcovy strany, který byl univerzitním profesorem. V roce 1888 se její rodina přestěhovala do Brém.

Modersohn-Beckerová se poprvé seznámila s uměním v roce 1892 na návštěvě u své tety v Londýně, kde také dostala své první hodiny kreslení. Po návratu do Brém se dala zapsat na soukromé hodiny, které jí rovněž bezesporu pomáhaly rozvíjet její talent. V roce 1893 až 1895 Modersohn-Beckerová studovala na učitelku, o rok později studovala kurz kreslení a malování pořádaný Odbory berlínských umělkyň (Verein der Berliner Künstlerinnen).

V září roku 1898 se Modersohn-Beckerová poprvé vydala do Worpswede, kde se shromaždovala skupinka umělců, kteří protestovali proti tradičnímu vlivu oficiální Akademie a kteří se chtěli navrátit ke kořenům umění. Tito umělci také prosazovali víceméně romantický vztah člověka s krajinou, v čemž byli inspirováni především tvorbou Barbizonských. S tímto přístupem k tématu obrazu Modersohn-Beckerová souhlasila, i když odmítala zbytečný sentiment svých kolegů. Ve Worpswede se Modersohn-Beckerová seznámila s básníkem Rainerem Maria Rilkem, který se stal jejím blízkým přítelem, a malířem Fritzem Mackensenem, který byl jejím mentorem.

Do Paříže se Modersohn-Beckerová poprvé vydala 31. prosince 1899 – symbolicky tak opouštěla nejen Německo, ale také staré století, a začínala novou etapu ve svém umění. Za svého půlročního pobytu se seznámila s výraznou technikou a stylem Vincenta van Gogha i s jednoduchými formami Paula Gauguina, což mělo na její tvorbu zcela zásadní vliv. Na rozdíl od svého původně spíše tradičního stylu pak začala malovat expresivně. V Paříži studovala na Akademii Colarossi a na École des Beaux-Arts a navštěvovala výstavy nejen starších malířů, ale také novějších uměleckých sdružení.

V létě roku 1900 se Modersohn-Beckerová vrátila do Worpswede, kde se seznámila s krajinářem Otto Modersohnem (1865 až 1943), který se v květnu 1901 stal jejím manželem. Stala se také nevlastní matkou Modersohnovy dcery Elsbeth z prvního manželství. Modersohn-Beckerová se po uzavření manželství nestáhla do ústraní, naopak pokračovala v malování, a její manželství bylo spokojené, i když jen do doby, kdy svým uměním začala převyšovat svého manžela.

V roce 1903 se Modersohn-Beckerová na pět týdnů vrátila do Paříže, odjela tam také na dva měsíce v roce 1905. Její manžel jí na jejích cestách nedoprovázel. Naposledy se Modersohn-Beckerová do Paříže vydala v roce 1906 a zároveň se rozešla se svým manželem, který nebyl schopen pochopit její inovativní umění a přál si, aby následovala příkladu klasických tradic v umění. Podle Modersohn-Beckerové však ležel problém i jinde – ve svých denících napsala, že svoji vášeň a celé srdce mohla dát jen svému umění.

Právě při svém posledním pobytu v Paříži v roce 1906 Modersohn-Beckerová vytvořila obrazy, které podle ní nejvíce vystihovaly její cítění. Mimo jiné také namalovala svoje vlastní akty, které byly na svou dobu více než převratné. Finančně však byla závislá na svém manželovi, který ji bombardoval prosbami, aby se k němu vrátila. Jeho prosby podporovali i jejich společní přátelé, a tak Modersohn-Beckerová nakonec svolila, aby za ní koncem roku 1906 přijel do Paříže. V březnu 1907 otěhotněla a rozhodla se vrátit do Worpswede.

Modersohn-Beckerová byla velice citlivá k barvám a jejich použití, pro její tvorbu byly typické také zajímavé masivní tvary postav. Zjednodušením barev a forem ji její styl spojoval s hnutím německého expresionismu, i když se němečtí expresionisté sešli v jejích rodných Drážďanech teprve několik let po její smrti. Byla první umělkyní, která přivezla vliv francouzského moderního umění do Německa, dokázala předejít svoji dobu, i když za svého života téměř nevystavovala a jediné obrazy, které prodala, prodala svým přátelům.

Poté, co se Modersohn-Beckerová vrátila do Worpswede, došlo ke zlepšení v jejím vztahu s manželem. Toto období pro ni bylo velmi šťastné a Modersohn-Beckerová byla plna očekávání a naděje. Její dcera Mathilde (Tillie, zemř. 1998) se narodila 2. listopadu 1907, nicméně radost v rodině Modersonových netrvala dlouho.

Modersohn-Beckerová zemřela ve věku jednatřiceti let osmnáct dní po porodu, 20. listopadu 1907 ve Worpswede. Příčinou její smrti byla srdeční embolie.

Modersohn-Beckerová po sobě zanechala více než tisícovku kreseb a čtyři stovky maleb. V roce 1917 byly vydány deníky a korespondence Modersohn-Beckerové, které vypovídaly o jejím životě, pocitech a přátelstvích i o myšlenkách, které formovaly její umění.


Konečná verze – 25. 12. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate