Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Henry Moore
Nová figurace  
Kubismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
Nadace Henryho Moora
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1898 - † 1986, Velká Británie, 

Anglický sochař Henry Spencer Moore se narodil 30. července 1898 v Castlefordu v hrabství Yorkshire. Byl sedmým dítětem důlního inženýra Raymonda Spencera Moora a jeho manželky Mary Bakerové. Moore začal s modelováním z hlíny a vyřezáváním ze dřeva už jako malý chlapec, když mu bylo sedm let, slyšel o Michelangelovi a rozhodl se, že bude sochařem.

Když bylo Moorovi dvanáct let, získal stipendium na Castleford Secondary School, kde se mu dostalo komplexní výuky výtvarné výchovy. Díky nevšednímu vlivu svého učitele mohl rozvíjet svůj talent a připravovat se na přijímací zkoušky na místní umělecké škole. Moorovi rodiče však byli proti jeho rozhodnutí stát se sochařem, protože v tomto povolání viděli pouze manuální práci a ne respektované povolání. Moore si tedy udělal učitelský kurz a vyučoval na Castleford Secondary School.

V roce 1917 byl osmnáctiletý Moore povolán do armády, aby se zúčastnil bojů první světové války, byl však zraněn při plynovém útoku v bitvě u Cambrai. Po rekonvalescenci Moore v armádě pracoval jako fyzioterapeut.

Po válce mohl Moore díky stipendiu z armády studovat na Leeds School of Art, kde se stal vůbec prvním studentem sochařství. Na Leeds School of Art se Moore setkal se s Barbarou Hepworthovou, se kterou ho pojily společné názory na umění a hluboké přátelství. V roce 1921 Moore získal stipendium ke studiu na Royal College of Art v Londýně, kde se později stal profesorem. V roce 1924 Moore získal půlroční stipendium ke studijní cestě do Itálie, kde studoval renesanční sochařství. Jeho rané práce byly vytvořeny pod vlivem kubismu a primitivních afrických soch, nicméně brzy našel svůj osobitý styl. V roce 1926 se konala Moorova první samostatná výstava.

Ve 30. letech 20. století Moore výrazně experimentoval s abstrakcí, aby tak nastolil novou éru humanismu sochařství v Británii. Začal také učit na Royal College of Art v Londýně, kde nakonec zůstal celých sedm let a kde svou tvorbou inspiroval nastupující generaci britských sochařů.

V červenci 1929 se Moore oženil se Irinou Radetskou, studentkou malířství rusko-polského původu, která pro něj rovněž často pózovala. Po svatbě se mladí manželé přestěhovali do Hampsteadu, kde žili na Parkhill Road společně s dalšími avantgardními umělci, mezi které patřila také Hepworthová a její přítel Ben Nicholson. V této komunitě pak vznikala hodnotná přátelství a prostředí k inspirativní výměně myšlenek o moderním umění, kterého si Moore velmi vážil. Moore rovněž začal vyučovat na Chelsea School of Art, kde byl vedoucím katedry sochařství.

Po vypuknutí druhé světové války Moore resignoval ze své pozice na Chelsea School of Art. Moore se rovněž stal válečným umělcem, proslulost mu získaly hlavně jeho kresby Londýňanů schovávajících se v krytech při náletech. Poté, co byl jeho dům v Hampsteadu vybombardován, přestěhoval se Moore do usedlosti Hoglands ve vesničce Perry Green poblíž Much Hadhamu v Hertfordshire. Ve svém domě si Moore rovněž vybudoval rozsáhlou sbírku přírodnin, které často používal jako inspiraci pro svoje díla. I když byl později ve svém životě velmi majetným umělcem, nikdy necítil potřebu přestěhovat se ze své skromné usedlosti.

Po válce Moorova manželka Irina konečně otěhotněla a v roce 1946 porodila jejich dceru Mary. Právě v této době začal Moore vytvářet svoje kompozice s matkou a dítětem, které ho proslavily nejvíc. V tomto roce se rovněž konala Moorova velká retrospektiva, pořádaná newyorským Museum of Modern Art, jež se později přesunula do Chicaga a San Francisca. V 50. letech 20. století začal Moore získávat prestižní mezinárodní zakázky, mezi které patřila například socha pro budovu UNESCO v Paříži, kterou Moore vytvořil v roce 1957.

Moore byl jedním z nejvýznamnějších sochařů 20. století. Ve svých rozměrných abstraktních pracích se snažil o poznání souladu tvarů a rytmů, které tak otevíralo nový náhled na nefigurativní sochařství. Pro Moorovy sochy byla charakteristická hlavně perforace s průhledy a harmonické konkávní i konvexní linie tvarů.

Tematicky se Moore zabýval hlavně lidskou postavou, především pak matkami s dítětem a ležícími ženskými postavami. S mužskou postavou experimentoval pouze krátce v 50. letech 20. století, když vytvářel rodinné skupiny. Mnozí teoretici umění vysvětlují plynulost Moorových ležících postav jeho inspirací v kopcovité krajině Yorkshiru. Názvy jeho soch jsou velmi jednoduché, což Moore vysvětloval tak, že ‚v umění by mělo být obsaženo jisté tajemství a mělo by na diváka klást určité požadavky. Pojmenování sochy nebo kresby příliš otevřeně odebírá část onoho tajemství, takže divák přejde k dalšímu dílu bez toho, aby přemýšlel nad významem toho, co právě viděl.‘

Moore za svého života pracoval na mnoha rozsáhlých zakázkách, což mu přineslo i závratné finanční odměny. Moore za svůj přínos do světa umění získal bezpočet řádů, medailí a ocenění. Jeho monumentální abstraktní sochy se nacházejí na mnoha veřejných místech po celém světě. Protože Moore žil velmi skromně, většina jeho výdělků šla na provoz jeho nadace, která podporuje vzdělávání a propagaci umění.

Moore zemřel 31. srpna 1986 v Much Hadhamu. Byl pohřben v koutku umělců v St. Paul’s Cathedral v Londýně.


Konečná verze – 25. 12. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate