Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Sir Henry Raeburn
Realismus  
Díla:
Chlapec s králíkem
Dívenka držící květiny
Francis Horner
Henry Mackenzie
John Playfair
Paní Anne Hartová
Portrét Alexandera Keitha z Ravelstonu, Midlothian
Portrét paní Andrewové
Portrét Sira Johna Sinclaira
Portrét Waltera Scotta
Reverend Robert Walker při bruslení na Loch Duddingston
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1756 - † 1823, Velká Británie, 

Anglický malíř a portrétista Sir Henry Raeburn se narodil 4. března 1756 ve Stockbridge na předměstí Edinburghu v rodině továrníka Williama Raeburna. Jako malý chlapec však osiřel, a tak byl dán na výchovu ke svému staršímu bratru Williamovi, který mu byl náhradním otcem. Základního vzdělání se mu dostalo v Heriotově špitálu, jedné z nejlepších vzdělávacích institucí v Edinburghu.

Ve svých patnácti letech se Raeburn začal učit ve zlatnické dílně Jamese Gillilanda, kde mohl uplatnit svůj kreslířský a malířský talent hlavně na drobných kresbách na slonovině. Pak začal malovat různé portrétní miniatury a odtud se sám vypracoval i na rozměrnější portréty v oleji. Jeho dovednosti si všiml i jeho mistr, který ho představil Davidu Martinovi, nejznámějšímu portrétistovi Edinburghu.

Martin pak si pak Raeburna od zlatníka vypůjčil, aby mu pomáhal s kopiemi portrétů. Raeburna tato práce bavila natolik, že se nakonec rozhodl věnovat malování místo práce pro svého zlatnického mistra. Martin však Raeburnovi k práci poskytoval jenom materiál, nijak mu neradil a ani s ním nesdílel svoje zkušenosti. Když pak Raeburna neprávem nařkl, že bez jeho vědomí prodal jednu jeho kopii, Raeburn se rozhodl z jeho ateliéru odejít a malovat sám za sebe.

Mezi jedny z prvních samostatných Raeburnových zakázek v roce 1778 patřil portrét mladé dámy Ann Edgarové, dcery Petra Edgara, ctihodného pána z Bridgelands a vdovy po hraběti Lesliem. Brzy mezi nimi vznikla velká náklonnost, která byla po měsíci korunována jejich sňatkem. Raeburn tak vyženil velký majetek, který mu pomohl v tom, aby se dále vzdělával ve svém umění a nastartoval svou kariéru samostatného umělce.

V roce 1784 se Raeburn v Londýně seznámil se Sirem Joshuou Reynoldsem, který ho vřele přijal. Také mu doporučil, aby se vydal dále studovat do Říma, kam pak Raeburn se svou manželkou následně v roce 1785 také odjel. Mezi jeho nejvlivnější učitele v Itálii patřil hlavně Pompeo Batoni, který ho podporoval v jeho snaze malovat přímo podle skutečnosti.

Po dvou letech v Itálii se Raeburn vrátil do Edinburghu, kde si založil na George Street svůj slavný ateliér, ve kterém začal pracovat na svých prestižních portrétních zakázkách. Raeburn brzy ve svém umění překonal Martina, z jehož ateliéru přešli všichni jeho zákazníci právě k Raeburnovi, až nakonec raději zhrzeně odešel na odpočinek. Raeburn se postupně stal jedním z nejpopulárnějších skotských malířů, namaloval více než sedm stovek portrétů. Maloval v Edinburghu v době osvícenství a jeho modely byli známí básníci, učenci, filosofové, církevní hodnostáři i skotští statkáři.

V roce 1812 byl Raeburn zvolen prezidentem edinburské Společnosti umělců, v roce 1815 se stal plným členem Královské skotské akademie. V roce 1822 byl králem Jiřím IV. povýšen do šlechtického stavu a brzy poté byl jmenován oficiálním malířem Skotska. Následně si portrét od něj objednal i král, nicméně Raeburn se k jeho vyhotovení už nedostal.

Své postavy Raeburn maloval s humorem a bodrostí a do svého umění vkládal mnoho vtipu a veselosti – mezi jeho nejznámější vtipné obrazy patří například Reverend Robert Walker bruslící na jezeře Duddingston. Mezi svými zákazníky byl Raeburn oblíbený hlavně pro svou přátelskou a otevřenou povahu a všeobecný přehled – dokázal prý konverzovat o velkém množství různých témat. Svými konverzacemi své modely bavil a uvolnil je a mohl tak zachytit jejich pravou přirozenost a ne strnulou a neživou pózu. Raeburn prý raději maloval portréty mužů než žen.

Ve svém soukromém životě byl Raeburn velmi zdvořilým a milým člověkem, měl nade vše rád teplo svého rodinného krbu. Měl dva syny: Petra, který byl velmi talentovaným malířem a který bohužel zemřel ve svých devatenácti letech, a Henriho, který pak se svou rodinou a dětmi žil ve velkém rodinném domě Raeburnových. Raeburn maloval od devíti hodin ráno do čtyř hodin odpoledne, pak trávil čas mezi svými dětmi a později vnoučaty, rád zveleboval svoji zahradu a studoval stavbu lodí, které patřily mezi jeho koníčky. Byl dobrým lučištníkem a hrál golf.

Raeburn zemřel po týdenní nevolnosti 8. července 1823 ve své vile St Bernard’s House ve Stockbridgi na předměstí Edinburghu.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate