Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Odilon Redon
Symbolismus  
Skupina Nabis  
Díla:
Beatrice
Kaktusový člověk
Květinová dáma
Kyklop
Le Bouddha
Mušle
Múza s pegasem
Ofélie
Ofélie mezi květinami
Oko - Balon
Plačící pavouk
Portrét Jeanne Chaine
Portrét madam Fayetové, manželky Gustave Fayeta
Profil s květinami
Usmívající se pavouk
Žena ve žlutém živůtku
Zlatá komora
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1840 - † 1916, Francie, 

Francouzský malíř a grafik Odilon Redon se narodil 22. dubna 1840 v Bordeaux jako Bertrand-Jean Redon. Kvůli své epilepsii byl jako dítě poslán na venkov, ke svému strýci na rodinný statek Peyrelebade poblíž Listracu. Malovat začal už jako malý chlapec, soukromé lekce mu dával Stanislas Gorin, který ho učil hlavně technice akvarelu, a ve své škole dokonce získal několik cen za kreslení. V patnácti letech začal malířství také studovat, nicméně na žádost svého otce musel začít studovat architekturu, která se mu zdála finančně jistější. O další studia architektury se pak Redon ucházel na École des Beaux-Arts v Paříži, nicméně neudělal přijímací zkoušky.

Malování se Redon věnoval i po neúspěchu na École des Beaux-Arts, navíc se ve svém rodném Bordeaux věnoval také studiu sochařství a grafiky. V roce 1864 docházel na bezplatné lekce malířství na École des Beaux-Arts, které vedl Jean-Léon Gérôme. V roce 1870 Redon vstoupil jako vojín do armády a zúčastnil se Franko-Pruské války a bojů na Loiře. Na konci války se přestěhoval do Paříže, kde na Montparnassu vytvářel hlavně grafiky a kresby uhlem.

První album grafik Redon vydal v roce 1879 a nazval ho Dans le Rêve (Ve snu). Tyto citlivé a jemné grafiky byly patrně inspirovány jeho známostí s Camille Falteovou, mladou Kreolkou z ostrova Bourbon, se kterou se Redon seznámil v aristokratickém salonu Madame de Rayssacové. Redon si Camille vzal za manželku 1. května 1880, na svatební cestu odjeli do Bretaňska, kde Redon začal poprvé malovat pastely.

Redon se do povědomí veřejnosti dostal až v roce 1884, kdy vyšel román À rebours francouzského spisovatele Jorise-Karla Huysmanse. V tomto kultovním dekadentním románu se Huysmans zmínil o tom, že jeho hlavní hrdina, zhrzelý aristokrat žijící ve svém soukromém světě perverzních potěšení, sbíral Redonovy a Moreauovy kresby, což hned zvedlo poptávku po jeho díle. Redon se tak prakticky ihned stal jednou z hlavních osobností neoficiálního dekadentního světa, libujícího si v temných zákoutích lidské duše.

V roce 1884 se Redon stal prvním vicepresidentem Societe des Artistes Indépendants, se kterou vystavoval celkem dvakrát, a v roce 1891 byl přizván na výstavu umělců skupiny Les Nabis, kteří se s ním scházeli v jeho ateliéru na Wagram Avenue v Paříži. Jinak však žil víceméně v ústraní a věnoval se své temné tvorbě, v roce 1895 mírně zesvětlené oleji a pastely.

11. května 1886 se narodil Redonův syn Jean, který však zemřel ještě 27. listopadu ono roku. Jeho smrt Redona uvrhla do velkých depresí a melancholie, Redon v té době procházel hlubokou duchovní krizí. I tak vystavoval, například s Les XX a Gauguinem v Bruselu. Z depresí se Redon dostal až po narození svého druhého syna Arïho 30. dubna 1889.

Redonova tvorba byla silně ovlivněna jeho bolestivým a osamělým dětstvím. Byl donucen žít odděleně od své rodiny, patrně proto, že jim jeho epilepsie přinášela mnohé problémy a těžkosti. Redon byl považován za otce symbolismu blízce spojeného s literární inspirací. Vzorem pro Redonovu tvorbu se stal prototyp poéte maudit, prokletého básníka, zosobnění dekadentního ducha přelomu století.

Redonovo umění obsahuje zvláštní děsivé scény, v souladu s teoriemi symbolismu se Redon soustředil na popis psýché, jeho předsevzetím bylo najít formu uměleckého vyjádření, které by podnítilo introspekci. Jeho víra ve vnitřní vizi vedla k tomu, aby tvořil díla s fantastickými předměty, představujícími zlomky jeho často děsivých snů. Jeho zaujetí podvědomím bylo tedy zákonitě důležitou inspirací pro pozdější tvorbu surrealistů.

Redonovy práce představují jeho cesty do jeho vlastního nitra, zosobňují jeho nejtemnější myšlenky i obavy. Jsou zajímavým svědectví ducha dekadence, vyprávějí o Redonových strašidelných přízracích a formujících silách. Redon byl jedinečným duchem své doby, svým uměním stál mimo jakékoliv směry nebo umělecká hnutí.

Zajímavým svědectvím o Redonových inspiracích je jeho deník A Soi-même (Sám sobě).

Redon zemřel 6. července 1916 v Paříži.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate