Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Benedikt Rejt
Renesanční umění  
Gotika  
Architektura před 20. stoletím  
Díla:
Chrám Svaté Barbory 01.
Chrám Svaté Barbory 02.
Chrám Svaté Barbory 03.
Chrám Svaté Barbory 04.
Chrám Svaté Barbory 05.
Chrám Svaté Barbory 06.
Chrám Svatého Víta 01.
Chrám Svatého Víta 02.
Chrám Svatého Víta 03.
Chrám Svatého Víta 04.
Chrám Svatého Víta 05.
Chrám Svatého Víta 06.
Chrám Svatého Víta 07.
Chrám Svatého Víta 08.
Chrám Svatého Víta 09.
Chrám Svatého Víta 10.
Chrám Svatého Víta 11.
Chrám Svatého Víta 12.
Chrám Svatého Víta 13.
Chrám Svatého Víta 14.
Chrám Svatého Víta 15.
Chrám Svatého Víta 16.
Chrám Svatého Víta 17.
Chrám Svatého Víta 18.
Chrám Svatého Víta 19.
Chrám Svatého Víta 20.
Chrám Svatého Víta 21.
Chrám Svatého Víta 22.
Chrám Svatého Víta 23.
Chrám Svatého Víta 24.
Chrám Svatého Víta 25.
Chrám Svatého Víta 26.
Chrám Svatého Víta 27.
Chrám Svatého Víta 28.
Pamětní deska Benedikta Rejta
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1454 - † 1543, Česká republika, Rakousko

Rakouský architekt Benedikt Rejt (uváděný také jako Benedikt Rieth, Ried, Reyd, Rotta, Reta nebo Benedict Reijt, ale také Beneš Lounský) byl činný převážně v Čechách, první zmínka o jeho pobytu na českém území pochází z roku 1489. Byl váženým stavitelem ještě před svým příchodem do Čech, proslavil se hlavně při budování různých pevností a hradeb. Do Čech byl povolán Vladislavem II. Jagellonským ze Saska. Rejtův příchod do Prahy znamenal radikální obrat v dějinách české architektury a její zjemnění italskými vlivy.

Své vrcholné raně renesanční stavby Rejt vytvořil v Čechách: v roce 1496 obnovil opevnění Pražského Hradu, a v roce 1500 dostavěl křídlo s nově vytvořeným Vladislavským sálem, který svými rozměry 62 x 16 x 13 metrů znamenal významné reprezentační královské prostory a byl se svou výraznou klenbou ve své době nejvyšším klenutým sálem vytvořeným bez použití středních opěr v Evropě. Se stavbou Vladislavského sálu však byla spojena i jedna nešťastná událost – v únoru 1500 spadla jedna z kleneb, která pak byla následně opravována, její oprava trvala celé dva roky a byla ve Starých letopisech českých zaznamenána následujícími slovy: ‚Roku 1502 v úterý před svatým Václavem (27. září) byl v jedenáct hodin dopoledne dokončen palác na Pražském hradě a v pátek před svatým Václavem (23. září) byla dokončena klenba.‘ Letopočet ve Vladislavském sále však zůstal původní – rok 1500.

Rejt také na Pražském hradě přestavěl Starou sněmovnu s novým jezdeckým schodištěm. Nově přistavěl Ludvíkovo křídlo (1501 až 1509), které mělo svým zpracováním nejblíže k italské renesanční architektuře. Jeho dílem je rovněž věž Daliborka a hradby se střeleckým ochozem lemující Zlatou uličku.

Po přestavbě Hradu Rejt navrhl letohrádek v Královské oboře, pro Zdeňka Lva z Rožmitálu v letech 1523 až 1530 zrenovoval palác zámku Blatná a zlepšoval opevnění na hradu Rábí a Švihov (zadané Půtou Švihovským z Rýzmberka, nejvyšším sudím Království českého). Pro potřeby krále Vladislava II. Jagellonského přestavěl tehdy po husitských válkách vyhořelý a zpustlý Křivoklát. Rejt také pracoval na chrámu Sv. Barbory v Kutné Hoře a v letech 1520 až 1534 na kostele Sv. Mikuláše v Lounech.

Za svou práci v královských službách byl Rejt v roce 1502 v chrámu Sv. Víta povýšen do šlechtického stavu a v dokumentech byl následně jmenován jako nobilis Benedictus, lapicida domini regis. Byl mu udělen erb zlatého lva na černém poli, který držel stavitelské kružítko.

Rejt zemřel 29. října 1534 v Lounech.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate