Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Sir Joshua Reynolds
Rokoko  
Díla:
Augustus Keppel
Autoportrét
Dítě Samuel
Herečka Kitty Fisherová
Hraběnka Georgina Spencerová se svou dcerou
Hraběnka z Dartmouthu
Kapitán Robert Orme
Lady Cockburnová a její tři starší synové
Lady Elizabeth Delmé s jejími dětmi
Lady Sunderlinová
Master Hare
Portrét královny Charlotte
Portrét Lorda Roberta Spencera
Portrét paní Stanhopeové
Portrét ženy
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1723 - † 1792, Velká Británie, 

Anglický malíř Sir Joshua Reynolds se narodil 16. července 1723 jako syn chudého učitele v Plymptonu poblíž Plymouthu. Jako jeden z jedenácti dětí neměl moc na výběr, co se týkalo jeho prvních hodin kreslení a malování, učil ho jeho otec. I tak mladý Reynolds dělal velké pokroky, a tak ho dal jeho otec v roce 1740 zapsat ke studiu do ateliéru známého portrétisty Thomase Hudsona, kde Reynolds studoval tři roky.

Díky podpoře několika bohatých přátel (především jeho přítele komodora Augustuse Keppela) Reynolds odjel roku 1749 do Itálie, kde zůstal tři roky. Tam studoval díla mistrů boloňské školy, díla Titianova, Rafaelova i jím tolik obdivovaného Michelangela. V Římě se však také bohužel nešťastně nastydl a přišel o část sluchu, a tak musel s sebou nosit malý naslouchací trychtýřek, který mu pomáhal slyšet a se kterým pak byl často zobrazován.

Po svém návratu do Londýna se Reynolds stal malířem podobizen a brzy přijímal pocty jak od krále, tak od vysoké šlechty. V roce 1769 byl králem Jiřím III. povýšen do šlechtického stavu a užíval titulu Sir Joshua. Žil v přepychovém domě na Leicester Square, dával se obsluhovat sluhy v livrejích se stříbrnými prýmky a vozil se v pozlaceném kočáře. Ceny jeho obrazů rok od roku stoupaly, dosahovaly ceny až 20 guineí za hlavu a 150 guineí za portrét v celé postavě, což byly na tehdejší dobu přímo astronomické částky.

Reynolds nikdy nebyl příliš oblíben u královské rodiny – jeho státnické portréty byly spíše průměrné kvality a tak král dával přednost jeho kolegům. Jeho obdivovatelem však byl princ z Walesu, který mu svou přízní lákal další movité klienty. V Anglii bylo jen málo významných rodin, které se nedaly portrétovat Reynoldsem. V Reynoldsově tvorbě je několik období, kdy pro něj bylo malování spíše rutinou, nicméně o jeho citovosti a malířském umu svědčí hlavně portréty, které maloval pro své velmi blízké přátele a společnice, především pak Kitty Fischerovou.

Reynolds byl jedním z nejdůležitějších a nejvlivnějších malířů Anglie 18. století, byl portrétistou tzv. velkého stylu malby, který do jisté míry idealizoval svoje předměty. V roce 1760 se Reynolds stal jedním ze spoluzakladatelů Společnosti umělců, což bylo sdružení, které pro anglické malíře pomáhalo organizovat veřejné výstavy – do té doby se totiž takové akce nepořádaly. Reynolds se v roce 1768 také stal jedním ze zakladatelů Královské akademie, jejíž vznik posvětil král Jiří III. Reynolds se pak stal jejím prvním prezidentem a svou funkci následně zastával po mnoho let. Po patnáct let pak každoročně zahajoval výuku na Akademii projevy, ve kterých shrnoval své dlouholeté zkušenosti, úvahy a cenné rady do života a hlásal vznešené umění. Navzdory tomuto významnému postavení prezidenta Královské akademie si Reynolds uchoval svého čistého ducha a zůstal ušlechtilým člověkem.

Ve svém ateliéru Reynolds pracoval prakticky bez přestání, namaloval prý více než tři tisíce portrétů. Rád také přijímal návštěvy, které bavil konverzací na všechna možná témata. Byl menší podsadité postavy, měl tmavé kudrnaté vlasy. Měl rozštěp a křivý nos, jeho obličej byl poznamenaný neštovicemi, jeho horní ret byl špatně srostlý po pádu z koně, který utrpěl v roce 1749. I tak byl Reynolds považován za pravého anglického džentlmena a uznáván svými příznivci i protivníky, v jeho domě se scházela inteligence Londýna.

Reynolds se nikdy neoženil, když byl dotazován na důvod, uvedl, že ‚každá žena, která se mi líbila, mi později byla lhostejná, takže jsem byl nakonec rád, že jsem si ji nevzal‘. Reynoldsova sestra Frances, která s ním žila jako hospodyně, na celou věc měla jiný názor, když Reynoldse označila za ‚ponurého tyrana‘. Je možné, že Reynolds udržoval více než přátelské kontakty s některými svými modelkami – například známá luxusní společnice Kitty Fischerová měla od něj několik portrétů a prý k němu na sezení chodila daleko častěji, než bylo nutné.

Reynolds pracoval usilovně až do roku 1782, kdy utrpěl oboustrannou mrtvici, i když poté ještě několik obrazů namaloval. V roce 1789 přestal vidět na levé oko a musel se s paletou rozloučit.

Reynolds zemřel 23. února 1792 ve svém domě na Leicester Fields v Londýně, byl pohřben vedle Christophera Wrena v katedrále Sv. Pavla.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate