Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Diego Rivera
Kubismus  
Realismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1886 - † 1957, Mexiko, 

Mexický malíř Diego Rivera se narodil 8. prosince 1886 v Guanajuatu jako Diego María de la Concepción Juan Nepomuceno Estanislao de la Rivera y Barrientos Acosta y Rodríguez. Jeho rodina byla poměrně významná, Rivera sám často mluvil o tom, že z otcovy strany pocházel ze španělské šlechty, zatímco z matčiny strany byli jeho předkové Židé konvertovaní ke katolicismu. Jeho otec byl svobodným zednářem a v době jeho narození byl učitelem, později se stal školním inspektorem. Rivera byl starším ze dvojčat, nicméně jeho bratr ve věku dvou let zemřel. V roce 1892 se Riverovi přestěhovali do Mexico City.

Rivera měl už jako malý chlapec velký talent ke kreslení i malování a v deseti letech byl tedy zapsán na večerní hodiny na Akademii San Carlos v Mexico City. Ve svých šestnácti letech se však zapojil do studentské stávky a byl z Akademie vyloučen. Později byl sice znovu přijat, ovšem ke studiu nenastoupil a raději dalších pět let maloval samostatně. Díky svému talentu a přímluvě svého otce pak Rivera získal stipendium ke studiu umění v Evropě.

Po svém příjezdu do Evropy v lednu 1907 Rivera nejdříve studoval v Madridu, odkud také vyjížděl na studijní cesty do Belgie, Holandska, Anglie a také Francie, kde našel nejvíc inspirace. V roce 1910 se nakrátko vrátil domů, aby tam uspořádal výstavu svých prací ze svého pobytu v Evropě, která se setkala s pozitivním ohlasem kritiků i veřejnosti. Rivera tehdy vystavoval celkem čtyřicet obrazů, ze kterých si šest zakoupila manželka mexického presidenta Porfiria Diaze, a několik obrazů koupila také Akademie umění. Brzy poté však proběhla mexická revoluce, ve které byl Diaz po třiceti letech vlády sesazen. Rivera se sice revolučních akcí účastnil, ale o několik měsíců později se vrátil do Evropy, přesněji do Paříže.

Rivera přijel do kosmopolitní Paříže jako do svého druhého domova, ze svých předchozích cest měl mezi tamními umělci mnohé přátele a známé. Usadil se na Montparnassu, kde se ihned zapojil do tamního bohémského života, byl obdivován nejen pro své umění, ale také pro svou obří postavu a chuť k jídlu. Mezi jeho přátele tehdy patřili Amedeo Modigliani a jeho snoubenka Jeanne Hébuterne, se kterými v jednu dobu i sdílel ateliér, a celá řada jeho ctitelek. Mezi ně patřila i ruská malířka Angelina Beloff, která byla o šest let starší než on a se kterou Rivera žil od roku 1909. Angelina se také v roce 1916 se stala matkou jeho syna Diega mladšího, který se však dožil pouhých čtrnácti měsíců. Angelinu však Rivera brzy poté vyměnil za další ruskou malířku Marii Vorobieff-Stebelskou, zvanou Marevna. Ani jejich vztah nevydržel dlouho, skončil v roce 1919 po narození jejich dcery Mariky, budoucí tanečnice a herečky.

V Paříži se Rivera seznámil také s kubismem, který tehdy představili Pablo Picasso a Georges Braque. Rivera kubismus ihned nadšeně přijal a vytvořil celou řadu výtečných kubistických pláten, které i vystavoval. Kolem roku 1917 se Riverův styl změnil, patrně pod inspirací Paula Cézanna začal vytvářet zjednodušené kompozice s jasnými plochami barev. Tematicky se inspiroval hlavně životem pařížské bohémy a Montparnassu vůbec. V roce 1920 Rivera z Paříže odjel do Itálie, kde studoval hlavně poklady renesančního umění. Doprovázel ho jeho krajan David Alfaro Siqueiros, se kterým Rivera rád diskutoval o budoucnosti mexického umění.

V roce 1921 se Rivera vrátil do Mexika, kde se ihned s vlasteneckým nadšením zapojil do práce na vládních zakázkách, naplánovaných ministerstvem školství, na kterých pracovali také jeho kolegové José Clemente Orozco a David Alfaro Siqueiros. V lednu 1922 také Rivera začal práci na výzdobě Národní přípravné školy, kde měl v Bolívarově posluchárně namalovat oslavné výjevy z mexických dějin. Tam se také poprvé setkal s Fridou Kahlo, která si ho společně se skupinkou svých spolužáků Cachucas vzala za terč svého posměchu. Rivera svým vzezřením vybočoval z řady – po chodbách školy chodil ve svém klobouku a pytlovité kombinéze a nosil opasek s pistolí, aby postrašil pravicové studenty.

Na podzim roku 1922 se Rivera také výrazně zapojil do politického života Mexika – stal se jedním ze zakladatelů Revoluční unie technických dělníků, malířů a sochařů. Také v jeho osobním životě došlo ke změně, v červnu se totiž oženil s Lupe (Guadalupe) Marín, se kterou měl později dvě dcery. Následujícího roku se stal členem komunistické strany Mexika a členem jejího ústředního výboru. Jeho nástěnné malby z tohoto období také vykazovaly jeho příklon ke komunismu a dělnickým záležitostem, ale také vycházely z tématiky mexické revoluce v roce 1910. Riverovi se podařilo umně spojit tradiční mexická a aztécká témata, což bylo umění, které bylo tehdy v Mexiku pro své vlastenectví velmi populární. V září 1922 pak Rivera dostal velkou zakázku pro ministerstvo školství v Mexico City, kde zužitkoval své vlastenecké myšlenky v celkem sto dvaceti čtyřech freskách, na kterých pak pracoval celých šest následujících let. Oč víc byl za své umění kritizován v Mexiku, o to větší pozornosti a uznání se mu dostalo v zahraničí.

Na podzim roku 1927 byl Rivera pozván jako oficiální delegace do tehdejšího Sovětského svazu, kde se měl zúčastnit oslav desátého výročí Říjnové revoluce. Také měl namalovat fresku v klubu Rudé armády v Moskvě, nicméně tato zakázka byla zrušena, údajně pro jeho protisovětské názory, Rivera se totiž několikrát pohrdavě zmínil o Stalinovi. Rivera byl tedy na žádost Latinskoamerického sekretariátu Kominterny poslán zpět do Mexika, kde byl poté v roce 1929 vyloučen z komunistické strany Mexika. V této době se také rozešel s krásnou, ale haštěřivou Lupe Marín, aby se při okázalém obřadu na coyacánské radnici 21. srpna 1929 oženil s Fridou Kahlo, která byla o dvacet let mladší než on.

Vztah Fridy Kahlo a Rivery byl velmi zvláštní a plný protikladů. Milovali se a nenáviděli zároveň, záviseli na sobě, dávali si svobodu ke všemu, nedali se ničím spoutat a omezit. Jedním z jejich nejsilnějších pout bylo to, že navzájem obdivovali své umění. Frida si vždy přála mít s Riverou dítě, ale žádné z jejích těhotenství nedopadlo dobře. Frida tím nesmírně trpěla a její bolest se často promítala na její plátna.

V září 1930 byl Rivera pozván architektem Timothym Pfluegerem do San Francisca, aby tam pro něj maloval. V listopadu onoho roku začal pracovat na freskách pro City Club v San Francisco Stock Exchange a San Francisco School of Fine Art (nyní San Francisco Art Institute). V listopadu 1931 čekal na Riveru další úspěch v Americe – byla mu uspořádána výstava v Museum of Modern Art v New Yorku. Vernisáže se účastnila i Frida, která budila mezi gringos pozornost svými tradičními mexickými šaty.

V roce 1932 začal Rivera pracovat na freskách pro Detroit Institute of Arts, které vzbudily velkou kontroverzi, Rivera si totiž dovolil ve středu kapitalistické Ameriky, kam byl pozván průmyslníkem Henry Fordem, obhajovat myšlenky společného vlastnictví a komunismu. Navíc také v roce 1933 namaloval nástěnnou malbu Člověk na křižovatce v lobby budovy RCA v Rockefellerově centru v New Yorku, ve které namaloval portrét Vladimíra Iljiče Lenina. Toto Riverovo dílo vzbudilo hotové šílenství, jeho práce byla ihned zastavena a byl mu vyplacen plný honorář, aby se vzdal svých autorských práv. Dílo bylo zahaleno plentou a i když byli Rivera i veřejnost ujišťováni, že se s jeho dílem nic nestane, bylo nakonec v únoru 1934 zničeno. Rivera poté přišel o několik prestižních zakázek a musel se v prosinci 1933 vrátit poražen do Mexika. Následně upadl do nemilosti, i jinak jemu příznivě nakloněná mexická vláda mu v letech 1935 až 1943 nezadala žádnou zakázku.

Rivera se v té době silně angažoval politicky – po jeho vyloučení z komunistické strany se spojil s Trockisty, a když pak v lednu 1937 do Mexika přijel Trockij se svou manželkou, přijal ho Rivera se svou manželkou Fridou více než nadšeně, dokonce ho ubytovali ve svém domě v Coyoacánu. Rivera se však brzy s Trockým začal dohadovat o různých detailech politiky, a tak se spolu rozkmotřili. Také Riverův vztah s Fridou procházel kvůli jeho soustavným nevěrám krizí, a tak bylo v říjnu 1939 jejich manželství rozvedeno, údajně proto, aby oba měli prostor pro svoje malování.

V červnu 1940 byl Rivera znovu svým přítelem Pfluegerem pozván do San Francisca, aby tak namaloval nástěnnou malbu na mezinárodní výstavu Golden Gate, kterou maloval přímo před návštěvníky výstavy a kterou dokončil 29. listopadu 1940. 8. prosince 1940 se také Rivera v San Franciscu opět oženil s Fridou Kahlo.

V roce 1946 se Rivera znovu obrátil na komunistickou stranu Mexika a kál se ze svých předchozích přestupků proti jejich učení, dokonce i tvrdil, že jeho umění trpělo v době, kdy nebyl komunistou, nicméně jeho žádost o opětovné přijetí do strany byla zamítnuta. O přijetí se znovu ucházel ještě několikrát, nicméně pokaždé byl odmítnut, a to hlavně pro jeho názory na Stalina. Když pak byl Rivera v roce 1952 požádán, aby pro mexickou výstavu v Paříži namaloval velký obraz, vytvořil vysloveně prostalinistickou a protizápadní propagandu, což opět vzedmulo vlnu nevole. Mexická vláda odmítla obraz vystavit, protože ho považovala za urážku svých francouzských hostitelů, ve francouzském tisku se objevily nenávistné články a v září 1954 byl Rivera konečně znovu přijat do komunistické strany. Jeho radost z přijetí mu kazil smutek nad smrtí Fridy 13. července 1954. 29. července 1955 se Rivera oženil se svou agentkou Emmou Hurtado.

Rivera měl obrovský vliv na mexické umění, především pak na jeho freskovou tvorbu. Jeho styl byl původně ovlivněn kubismem, což se hodně odráželo v jeho obrazech, i když Rivera svůj styl kombinoval také s klasickými naukami o malbě. Byl inspirován mayskou a aztéckou kulturou a zabýval se především zobrazováním mexické kultury se sociálně realistickým podtónem. Obhajoval myšlenku společnosti založené na prvotních naukách komunismu, byl proti církvi, která vykořisťovala původní obyvatelstvo Mexika.

Rivera byl velmi aktivním v průběhu mexické revoluce, byl komunistou a silně politicky zaměřeným umělcem. Věřil, že by umění mělo sloužit přímé sociální a politické funkci, a že malíř by měl spíše než na malém plátně vytvářet díla pro veřejná prostranství, tak jako se dělo v renesanci. Na svých plátnech zobrazoval politické panorama historie Mexika a svoje hluboké předsvědčení o základní lidské důstojnosti. Používal teplé zářící barvy, které navozovaly pocit nostalgie a intimity.

Rivera zemřel na selhání srdce 24. listopadu 1957 ve svém ateliéru v San Angel v Mexico City. Byl pohřben v Rotundě de Hombres Ilustres tamtéž.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate